|
| |
|
|
Vliv ontogeneze endostu na chybu měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu kosti stehenní
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Ve studiích zabývajících se metodikou měření biomechanických parametrů transverzálního průřezu na základě mikro-CT snímků dlouhých kostí nedospělých jedinců byla zjištěna největší chyba měření při použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Zároveň byl pozorován pokles chyby měření s věkem. Cílem této práce je vytvoření kritéria umožňujícího spolehlivé použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu u nedospělých jedinců na základě ontogenetických změn nepravidelnosti tvaru endostálního obrysu. Tvar endostálního obrysu byl kvantifikován pomocí čtyř parametrů (cirkularita, solidita, kulatost a poměr os), které byly následně testovány na 91 jedincích od narození do rané dospělosti. Z ontogenetických změn tvaru endostálního obrysu jsme pozorovali signifikantní pokles míry členitosti, který byl nejvíce patrný na změnách cirkularity. Na základě cirkularity bylo vytvořeno kritérium pro použití automatické metody vyznačení endostálního obrysu. Cirkularita automaticky vyznačeného endostálního obrysu signifikantně predikuje, jestli chyba měření parametrů průřezové geometrie při použití automatické metody přesáhne hranici 5 % procentuální predikční chyby. Aplikace kritéria minimální hranice cirkularity (0,83 pro MA, 0,71 pro CA a 0,7 pro ZP) umožní spolehlivé použití časově úsporné...
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v zátěži tibie při lokomoci člověka
Dvořáková, Barbora ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Lokomoce je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka a byla vždy spojována s přežitím, sháněním potravy a subsistencí. U mužů a žen došlo v průběhu evoluce k rozvoji určité formy genderové specializace, která měla za následek odlišnou míru mobility mezi pohlavími. V průběhu historie se typy subsistence měnily a zvyšovala se míra sedentismu. Přes všechny změny v subsistenci, genderové specializaci a robusticitě kosti, však zůstával pohlavní dimorfismus v robusticitě kostí dolních končetin překvapivě stabilní. Je možné, že ženy zatěžují kosti dolních končetin jinak než muži (např. v důsledku odlišných proporcí těla)? Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi pohlavími recentní žijící populace vyskytuje pohlavní dimorfismus ve vlastnostech průřezové geometrie tibie a v zatěžování tibie při běhu. V práci jsme použili snímky bérce z magnetické rezonance a kinematická a kinetická data při běhu 20 probandů. Pomocí muskuloskeletálního modelování jsme odhadli ohybový moment působící v 50 % délky holenní kosti, jakožto i úhel působení tohoto momentu. Po adjustaci na velikost nebyl ve výsledcích průřezové geometrie kosti zjištěn signifikantní rozdíl v žádné ze sledovaných proměnných. Signifikantní rozdíl mezi pohlavími se neprojevil ani na tvaru kosti na jejím průřezu. Ve srovnání s dříve publikovanými...
|
|
|
"Putting flesh and fat back onto the bones": A 3D analysis of the influence of body composition and mass on bone architecture
Lacoste Jeanson, Alizé ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Přírodovědecká fakulta Antropologie a Genetika člověka Alizé Lacoste Jeanson, M.Sc. "NÁVRAT SVALŮ A TUKU ZPĚT NA KOSTI": 3D ANALÝZA VLIVU TĚLESNÉ KOMPOZICE A HMOTNOSTI NA KOSTNÍ ARCHITEKTURU "PUTTING FLESH AND FAT BACK ONTO THE BONES": A 3D ANALYSIS OF THE INFLUENCE OF BODY COMPOSITION AND MASS ON BONE ARCHITECTURE Disertačnn prace Doctoral thesis Školitel Supervisor: Prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc, PhD, HDR Praha, 2018 Prague, 2018 Charles University Faculty of Science Department of Anthropology and Human Genetics Abstrakt Porozumění biomechanice je nezbytné pro různé studie v bioantropologii. Kost je živá tkáň, která se neustále remodeluje, aby se funkčně přizpůsobila biomechanickým omezením. Studovány jsou zejména diafýzy dlouhých kostí, které následují principy tzv. "beam engineering" (studium pevnosti stavebních konstrukcí), což umožňuje hodnotit odolnost kostí vůči různým směrovým omezením na základě jejich tvaru. Na tomto vztahu jsou založeny metody odhadu tělesné hmotnosti. Jsou částečně používány od devadesátých let jako prostředník ke kontrole vlivu tělesné velikosti na kostní architekturu pro interpretaci variability mezi populacemi. V současné době se používají také k odhadu fyzického stavu (např. podváha, normální váha, obezita). Na souboru 64 jedinců se známou...
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
| |
host ::
RSS.