|
| |
|
|
Islámský stát a jeho vliv na bezpečnost Iráku a Sýrie
Dvořáčková, Markéta
Samozvaný islámský stát se z malé teroristické buňky vyvinul během krátké chvíle v obrovské hnutí, které obsadilo část území Iráku a Sýrie a vyhlásilo na dobytém území chalífát. Islámský stát se díky organizaci, taktice boje a marketingovým umem stal závažným problémem pro Blízký východ i celý svět. Vznik islámského státu úzce souvisí se situací, ve které se nachází Irák a Sýrie. Bakalářská práce popisuje kauzalitu konceptu zhrouceného státu, vzniku a následného rychlého růstu Islámského státu. Dále se věnuje tématu státnosti ve vztahu k samozvanému Islámskému státu.Právní doložka:ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci: Islámský stát a jeho vliv na bezpečnost Iráku a Sýrie vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 22. prosince 2016
|
|
|
How does a Work of Popular Literature Become World-known?
Dvořáčková, Markéta ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Petrová, Jana (oponent)
Ve své práci jsem se snažila přijít na důvod toho, že literatura, která z pohledu literárněkritického není příliš kvalitní, se může stát celosvětově známým a oblíbeným dílem. Jak je možné, že průměrné, kritikou zatracované dílo - z oblasti populární/ lidové literatury se stane světově známým bestsellerem? Jako příklad jsem si vybrala "Angeliku, markýzu andělů" autorů Anne a Serge Golonových. Nejprve se zamýšlím nad pojmy "populární" a "umělecká" literatura - jejichž rozdíl je především v jejich (ne)uměleckém záměru, a nad termínem "bestseller" , jenž akcentuje především utilitární hodnotu literatury a staví ji na úroveň konzumního zboží: hlavně proto, že kritériem pro toto označení je prodejnost díla. "Celosvětově známý" znamená sdílený většinou těch, kteří sdílejí naši kulturu a civilizaci. Tento román odpovídá většinou svých znaků populární literatuře, některými však ne, a právě proto mi připadá zajímavěji z pohledu "světovosti" analyzovat. Angelika, stejně jako její předchůdkyně a literární vzor Scarlett ' z románu Sever proti Jihu, je v jistém smyslu neobyčejnou hrdinkou - například tím, že chce žít podle vlastních představ a že v pravou chvíli se nebojí vyslovit svůj názor, ať ji to stojí cokoli, (celek je místy ovšem poněkud kýčovitý, ovšem to většině čtenářů nevadí - naopak).
|
|
| |
host ::
RSS.