|
|
Chomejního koncepce velájat-e faqíh v zrcadle ší'itské teologie
Cvrkal, Zdeněk ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Mendel, Miloš (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Při zkoumání rozvoje politického myšlení v islámu bychom se měli dozvědět. že muslimští učenci v průběhu minulých sto let vytvořili nové bezpříkladné teorie na poli politického myšlení. Někteří z nich však nebyli úspěšní při rozvoji a tyto teorie se ukázaly nevhodné pro chod záležitostí jejich společností. Íránská islámská revoluce v roce 1979 znamenala nahrazení monarchie Íránskou islámskou republikou. Inspirace pro novou vládu vzešla od velkého ájatolláha Sejjeda Rúholláha Músavího Chomejního, který jako první začal formulovat koncept islámské vlády počátkem sedmdesát)rch let, kdy byl v exilu v iráckém Nadžafu. vzdělávacím a poutním středisku ší'itského islámu. Je tedy nezbytné zamyslet se nad jeho myšlenkami a zkoumat jeho politické myšlení z rúzných důvodú: I. myšlení imáma Chomejního položilo základy velkému hnutí. tzn. íránské islámské revoluci. 2. vyvrcholením islámské revoluce v Íránu horlivě očekávali utlačovaní lidé světa . zvláště pak Íránci. plody tohoto hnutí. a proto by to mělo b)rt obšírně prostudováno. 3. kromě toho. aby se uchoval odkaz takového hnutí v historii. je nezbytné rozpracovat myšlenky 1nudttahida, jenž ml'1že ve světle islámského učení vyvolat hnutí vedoucí k ustavení islámského systému a on sám muže vzít na sebe vedení státu. Hlavním cílem Chomejního byla skutečnost aby vládou...
|
|
|
Seldžucký stát v zrcadle Nezámolmolkovy Sijásat-náme
Cvrkal, Zdeněk ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
V 11. století zasáhli do dějin Íránu rozhodným způsobem Turci. Turci stejně jako do jisté míry i předislámští Arabové žili jako kočovníci v kmenech. Kočovali ve středoasijských a mongolských stepích a obývali pomezí islámského chalífátu. S islámem přicházeli do styku již za vlády Umajjovců (661-750) a mnozí z nich k němu konvertovali. Islámští vladaři si tvořili turecké vojenské gardy, neboť Turci byli proslulí jako velmi dobří bojovníci, jezdci a lukostřelci. Na přelomu 9. a 1 O. století získali turečtí generálové takovou moc, že se chalífové stali loutkami v jejich rukou. V 11. století byla již podruhé íránská usedlá společnost konfrontována s kmenovou kočovnou společností. Turecká mocenská koncepce se zcela lišila od íránské a měla za následek postupný rozpad říše. O tom svědčí například vznik dynastie kermánských Seldžuků, kteří začali vládnout samostatně hned po seldžuckém vpádu do Íránu. Nezámolmolk patří mezi nejvýznamnější historické osobnosti íránských dějin, které si zasluhují hlubší prostudování. Je považován za nejslavnějšího vezíra seldžucké doby, působícího na dvoře sultánů Alparslána a Malekšáha. Byl to především schopný politik, který věnoval své rady a ponaučení o správném vládnutí sultánu Malekšáhovi, na jehož popud prý napsal Sijásatnáme. Ve skutečnosti se ale odvolává pouze na vznešený...
|
host ::
RSS.