Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.