|
Automatizované pracoviště pro stejnosměrná a střídavá měření
Burian, Josef ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh automatizovaného měřícího pracoviště pro měření stejnosměrných a střídavých veličin. Práce je dělena na několik základních celků. Jsou zde detailně rozebrány jednotlivé prvky měřicího pracoviště od HW přes sběrnici až po SW. V další části je přistoupeno k výběru použitého HW a návrhu obslužného programu. K tvorbě programu bylo použito prostředí pro virtuální instrumentaci VEE 9.2 od firmy Agilent. Výsledný program je v práci zevrubně popsán. Poslední část práce se věnuje zkušebnímu měření a zhodnocení celé práce.
|
|
Autonomní napájecí zdroj se zvýšenými požadavky na EMC
Burian, Jan ; Deneš, Roman (oponent) ; Hejátková, Edita (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem mechanické části, elektrické části a otestováním autonomního napájecího zdroje. Skládá se z výběru materiálů, návrhu tvarů a výpočtů průchodek pro obal zařízení pro zajištění potřebných elektromagnetických vlastností. Dále obsahuje volbu elektronických součástí, porovnání DC-DC měničů a konstrukci filtrů se zaměřením na co nejvyšší elektromagnetickou odolnost a co nejnižší elektromagnetické emise.
|
|
Návrh kontaktovacího zařízení pro opravy DPS
Burian, Jaroslav ; Skácel, Josef (oponent) ; Otáhal, Alexandr (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout, vyrobit a otestovat zařízení pro opravy desek plošných spojů, primárně vodivých cest a pájecích plošek. Návrh se soustředil jak na mechanickou konstrukci, tak na řídící jednotku a ovládání celého zařízení, které je poloautomatické. Důraz byl kladen na jednoduchost a univerzálnost konstrukce. Postupně je řešena problematika desek plošných spojů, následně jejich nejčastější defekty a opravy. Jsou zde představena zařízení pro opravy těchto defektů, která již na trhu jsou. Další část se soustředí na samotný návrh již zmíněného zařízení z hlediska mechanické konstrukce a výběru elektrických komponent. Je popsáno ovládání těchto komponent. Následně je popsán princip výroby mechanických částí. V neposlední řadě byl popsán firmware nahraný v mikrokontroleru, který řídí celé zařízení. Na závěr bylo zařízení otestováno na opravě pájecí plošky na desce plošných spojů.
|
|
Experimentální a výpočetní výzkum vlastností solí pro jaderné reaktory typu MSR z pohledu jaderných dat
Burian, Jiří ; Ing. Miroslav Zeman, PhD., SÚJB RC Brno (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V současné době probíhá výzkum reaktorů s tekutými solemi. Počítá se s použitím solí na bázi chloru, které by byly dostupnější než známé sole fluoridové. Předmětem zkoumání jsou tedy nejenom chemické a fyzikální vlastnosti chloridových solí, ale také jejich chování v neutronovém poli a ovlivnění neutronové bilance uvnitř reaktoru. Mnohé vlastnosti lze určit také pomocí výpočtů, které čerpají informace z vědeckých jaderných knihoven (endf). Náplní této práce je porovnání významných jaderných knihoven mezi sebou navzájem, a také porovnat reakční rychlosti vypočítané z údajů knihoven s reakčními rychlostmi získané vlastním měřením. K náhledu bude popis nezbytných činností spojených s přípravou měření, návod na sestavení výpočetního programu NJOY a proces samotného měření. V závěru práce budou shrnuty výsledky a sdělení, která jaderná knihovna je svými hodnotami nejblíže k výsledkům z experimentů.
|
| |
|
Charakterizace neutronového AmBe zdroje pomocí prahových aktivačních detektorů
Burian, Jiří ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Král, Dušan (vedoucí práce)
Pro charakterizaci neznámého zdroje neutronového pole nebo materiálů neznámého složení se využívá neutronová aktivační analýza. Pomocí známých reakcí, které proběhnou v aktivačním detektoru vlivem působení neutronového pole, jejich změřením a vyhodnocením, dokážeme popsat složení zdroje v případě, že známe materiálové složení aktivačního detektoru, nebo naopak neznáme-li materiály, ze kterých je aktivační detektor vyroben, můžeme je zjistit, vložíme-li tento detektor neznámého složení do působení neutronového záření známého původu.
|
|
Řízený zdroj pulzního elektrického pole
Burian, Josef ; Kubánek, David (oponent) ; Koton, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh výkonového zdroje určeného pro generování pulsního elektrického pole pro potřeby technologického procesu elektroporace ovocných moštů a rmutů. Na základě požadovaných impulsů dále navrhnout síť přepínaných kapacitorů a induktorů. Navrhnout a realizovat základní řídicí jednotku spolu se spínacími tranzistory. Práce bude obsahovat výpočty a simulace využité při samotném návrhu doplněné o konstrukční řešení a naměřené hodnoty. Tato diplomová práce je rozdělena do několika základních částí. V první části jsou detailně rozebrány teoretické poznatky o procesu elektroporace, podle kterých jsou pak vybrány požadované vlastnosti generovaných pulsů. V druhé části jsou dopodrobna popsány jednotlivé části elektroporačního pracoviště, od zdroje přes kontrolní systém až po elektrodovou komoru. U každé z těchto částí jsou uvedeny různé, možné varianty řešení. V další části je již přistoupeno k samotnému návrhu zdroje. Jsou zde vypsány jednotlivé, požadované parametry pulsů a podle nich jsou postupně prováděny výpočty a návrh. Další část se zabývá simulacemi, které slouží pro ověření vypočtených hodnot a poměrů v elektroporovaném vzorku. Předposlední část se zabývá samotnou mechanickou konstrukcí pracoviště. Jsou zde popsány dílčí problémy konstrukce a oživování výrobku. Poslední část je věnována měření na samotném pracovišti a rozboru naměřených výsledků.
|
| |
|
Regulační systém pro klimatické zkušební komory
Burian, Jan ; Palíšek,, Libor (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Práce obsahuje 5 hlavních částí. První se věnuje obecnému popisu a vlastnostem klimatických komor, jejich jednotlivým částem a jak tyto části fungují. Druhá část se detailně věnuje komoře Angelantoni CH 340. Detailně je zde popsáno, jak komora funguje a popis této komory je až do jednotlivých součástí. Třetí část se věnuje projektu rekonstrukce komory, jaké jsou možnosti rekonstrukce a jakou metodou se komora rekonstruovala. Čtvrtá část popisuje hardware, který se musel zvolit a vyměnit a které části komory se musely upravit. V poslední části je popis programu, který komoru po rekonstrukci ovládá.
|
| |