|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnější energetickou politikou Německa se zaměřením na německo-ruskou energetickou spolupráci a projekty Nord Stream I a II. Cílem práce je hledat rozporuplnosti v německém jednání na příkladu daného projektu, ve kterém se prolínají strategické zájmy na straně jedné a hodnoty na straně druhé. Práce proto pracuje s konceptem Jakuba Eberleho, který označuje Německo za tzv. "dividual actor" (v češtině jako rozpolcený aktér). Tento koncept umožňuje pracovat se zmíněnými rozporuplnostmi a hledá v německé politice znaky "geo-economic power" (upřednostnění strategických a především obchodních zájmů) a naopak také znaky "civilian power" (spíše hodnotová politika). Práce si tak klade za cíl přispět k debatě o rolích německé zahraniční politiky. Mimo to je také analyzována německá vnitřní energetická politika, která vytváří východiska pro energetickou politiku vnější. Práce je zaměřena především na zemní plyn a jeho význam v německém energetickém mixu a také na míru závislosti na jeho dovozu. Zvláštní důraz je pak kladen na import této energetické suroviny a již zmíněné přepravní trasy - plynovody Nord Stream I a II. Práce si dále klade za cíl přispět také k výzkumu německo-ruských vztahů, jimž je věnován značný prostor. Kromě energetické spolupráce je analyzován také obecný...
|
|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
host ::
RSS.