|
Praxe vzdušných pohřbů, aneb, Smrt očima Tibeťanů
Brzoňová, Monika ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Berounský, Daniel (oponent)
Vzdušný pohřeb je tradičním pohřebním rituálem v Tibetu. Lidské tělo je rozsekáno a na k tomu určených prostranstvích - vzdušných pohřebištích - je nabídnuto živlům (zejména elementu vzduchu) a ptákům. Tato praxe je v Tibetu známa pod názvem jhator, což v překladu znamená almužna bohům. Vzhledem k tomu, že většina Tibeťanů vyznává buddhismus (a tedy věří v reinkarnaci), odráží tento akt nakládání se zemřelým štědrost a laskavost, ctnosti vedoucí k dokonalosti a následně i osvícení, stejně jako přesvědčení, že po smrti je tělo již nedůležitou schránkou a může posloužit alespoň jako potrava dalším žijícím bytostem. Tento rituál tak odráží nejenom religionistické a kosmologické prvky v tibetském pojetí světa, zároveň odráží možnosti daného prostředí, neboť jiné způsoby pohřbívání jsou v Tibetu značně limitovány (zmrzlá půda, nedostatek dřeva na kremaci atd.) Práce si klade za cíl pojednat o tomto rituálu v celé jeho šíři, to jest vyložit jeho historické, náboženské, antropologické i filosofické konotace, stejně jako přiblížit tibetský přístup ke smrti a pohřbívání v Tibetu. Základní úlohou práce je seznámit se s průběhem, významem a různými přesahy (astrologie, medicína, etika, ekologie, ikonografie, ..) fenoménu vzdušného pohřbu.
|
|
Praxe vzdušných pohřbů, aneb, Smrt očima Tibeťanů
Brzoňová, Monika ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Berounský, Daniel (oponent)
Vzdušný pohřeb je tradičním pohřebním rituálem v Tibetu. Lidské tělo je rozsekáno a na k tomu určených prostranstvích - vzdušných pohřebištích - je nabídnuto živlům (zejména elementu vzduchu) a ptákům. Tato praxe je v Tibetu známa pod názvem jhator, což v překladu znamená almužna bohům. Vzhledem k tomu, že většina Tibeťanů vyznává buddhismus (a tedy věří v reinkarnaci), odráží tento akt nakládání se zemřelým štědrost a laskavost, ctnosti vedoucí k dokonalosti a následně i osvícení, stejně jako přesvědčení, že po smrti je tělo již nedůležitou schránkou a může posloužit alespoň jako potrava dalším žijícím bytostem. Tento rituál tak odráží nejenom religionistické a kosmologické prvky v tibetském pojetí světa, zároveň odráží možnosti daného prostředí, neboť jiné způsoby pohřbívání jsou v Tibetu značně limitovány (zmrzlá půda, nedostatek dřeva na kremaci atd.) Práce si klade za cíl pojednat o tomto rituálu v celé jeho šíři, to jest vyložit jeho historické, náboženské, antropologické i filosofické konotace, stejně jako přiblížit tibetský přístup ke smrti a pohřbívání v Tibetu. Základní úlohou práce je seznámit se s průběhem, významem a různými přesahy (astrologie, medicína, etika, ekologie, ikonografie, ..) fenoménu vzdušného pohřbu.
|
| |