|
|
Vliv rychlosti chůze na schopnost udržení přímého směru po rotační stimulaci labyrintu
Bradáčová, Andrea ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Teoretická část práce se zaměřuje na vestibulární systém - na vznik a roli vestibulární informace při řízení bipedální lokomoce a zpracovává problematiku řízení chůze s ohledem na rychlost chůze a využití senzorického feedbacku. Experimentální část práce se zabývá efektem rotační stimulace labyrintu na schopnost udržení přímého směru chůze s vyloučením zrakové kontroly při různých rychlostech - pomalá chůze, rychlá chůze a běh. Testovány byly dvě skupiny - mladší ve věku 21 - 30 let (29 osob) a starší ve věku 41 - 55 let (15 osob). Rozdíl mezi odchylkami od přímého směru chůze před stimulací (s vyloučením zrakové kontroly) a po stimulaci se jevil významný (p < 0.05) při pomalé chůzi, rychlé chůzi a běhu, ale pouze v mladší skupině. V mladší skupině se také statisticky významně lišila odchylka po rotační stimulaci při pomalé chůzi od odchylek při rychlé chůzi a běhu po stimulaci. Ve starší skupině byly rozdíly mezi odchylkami před a po stimulaci i rozdíly mezi jednotlivými rychlostmi po stimulaci statisticky nevýznamné. Mladší a starší skupina se statisticky významně lišily v odpovědi na rotační stimulaci při pomalé chůzi. Výsledky práce naznačují, že se v mladší skupině liší využití vestibulární informace při pomalém tempu chůze od rychlého tempa chůze a běhu, a že v rámci skupin dochází k odlišné...
|
|
|
Testování mobility a dynamické rovnováhy seniorů
Bradáčová, Andrea ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Ptáková, Karolína (oponent)
Teoretická část práce se zabývá problematikou stáří a stárnutí a jeho dopadem na rovnováhu, mobilitu a chůzi samotnou. Shrnuje poznatky o provedení, využití a referenčních i dalších hodnotách klinického testu Timed Up and Go, užívaného v seniorské populaci nejčastěji při testování mobility, chůze, dynamické rovnováhy a rizika pádu. Součástí výzkumné části je experiment, ve kterém byly testem TUG a jeho variantou s kognitivním úkolem vyšetřeny dvě skupiny osob - skupina seniorů ve věku 66 - 87 let a kontrolní skupina ve věku 43 - 60 let. Z výsledků práce vyplývá, že někteří senioři dosahovali vyššího skóre TUG než zdravá populace zahraničních studií. TUG byl ve skupině seniorů schopen odlišit různou úroveň funkční mobility a jejích determinant. V kombinaci s hodnocením kvality provedení i kognitivním úkolem, který u seniorů působí zhoršení skóre i samotného provedení, může sloužit jako rychlý a dostupný screening funkčního stavu a mobility. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.