Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komunikace dětí s kochleárním implantátem: případová studie
Boušková, Adéla ; Homolková, Kamila (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat komunikaci dvou dětí ve věku 5 a 6 let, které byly implantovány kochleárním implantátem před dovršením 3 let. Podle preference typu komunikace u dětí byla realizována analýza zaměřená na verbální produkci a porozumění mluvené řeči. Pro realizaci výzkumu byla uskutečněna setkání, během nichž proběhlo plnění aktivit zaměřených na jazykové roviny a porozumění. Setkání byla nahrávána, částečně přepisována a později podrobně analyzována. Dílčím cílem práce bylo zjistit, ve které jazykové rovině se budou tyto děti implantované kochleárním implantátem potýkat s největšími problémy, což se prokázalo jako rovina foneticko-fonologická (přesněji fonetická - výslovnost). V souvislosti s tím bylo zjištěno, že největší problém při výslovnosti mají děti v hláskách měkkých, konkrétně "c", "č", "ř", "ž" a obojetných, konkrétně "s" a "z". V neposlední řadě bylo zjištěno, že dítě, které bylo implantováno v nižším věku, vykazovalo signifikantně lepší výsledky v řečové produkci a porozumění než dítě, které bylo implantováno později. Klíčová slova: komunikace, předškolní věk, kochleární implantát, produkce mluvené řeči, jazykové roviny
Individualita námluv u semi-ferálních koní (Equus caballus)
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
U většiny savčích druhů jsou podstatným prvkem předcházejícím vlastní reprodukci námluvy. U mnoha druhů jsou konkrétní namlouvací strategie velmi dobře prozkoumány, často však chybí informace o jejich průběhu v rámci konkrétních párů, ačkoli právě námluvy mohou mít zásadní dopad na reprodukční úspěšnost jedince. U koní (Equus caballus), polygynních kopytníků s harémovým sociálním uspořádáním, zahrnují přirozeně námluvy široké spektrum chování, oproti tomu v lidské péči k nim prakticky nedochází. Tato práce se zabývá námluvami a reprodukcí u semi-ferálních a domácích koní, konkrétně u plemene exmoorský pony a merénský kůň, a individuálními reakcemi klisen na hřebce v období námluv. Celkem bylo pozorováno 45 jedinců po dobu 240 hodin od února do června roku 2018. Předpokládali jsme podobnost námluv v rámci konkrétních párů, výsledek statistické analýzy však ukázal opak, tedy vysokou variabilitu opakovatelnosti behaviorálních vzorců (ICC 0,235-0,832), která však nijak nekorelovala s individuálními charakteristikami klisny, tedy jejím věkem (ρ=-0,194, p=0,472), paritou (t=0,569, p=0,578) či výskytem poporodního estru (t=-0,070, p=0,945). Dále jsme předpokládali, že klisna, která bude během námluv vykazovat vůči hřebci agresivní chování, námluvy svým odchodem či útěkem ukončí. Tento předpoklad se potvrdil,...
Sociální vztahy ve feralních populacích kopytníků v závislosti na podmínkách prostředí
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Adaptace zdivočelých kopytníků na podmínky života ve volné přírodě je podstatným tématem, ať už z hlediska jejich výskytu mimo původní areál rozšíření, nebo vlivu tohoto nepůvodního prostředí na jejich chování. Cílem mé práce je odpovědět na stanovené hypotézy týkající se sociálních vztahů v přírodě žijících kopytníků v porovnání s jedinci žijícími v zajetí a jejich vztahu k prostředí. Práce blíže zkoumá význam a míru interindividuálních interakcí (hierarchie, agresivity a přátelského chování), a porovnává toto chování u jedinců ferálních oproti jedincům chovaným v zajetí. Mezi hlavní výsledky řadím zjištění, že u domácích populací dochází k zamezení obvyklé sociální organizace, což se může projevit výrazným omezením v utváření určitého typu sociálního uskupení u jedinců ferálních - creches u ferálních koz. V případě behaviorálních adaptací na prostředí bylo patrné zvýšení efektivity rozmnožování u jedinců domácích, které přetrvávalo i u jedinců ferálních. U poměru pohlaví nebyla nalezena žádná souvislost mezi preferovaným pohlavím v závislosti na životě v zajetí či přírodě. Co se týče interindividuálních interakcí, došla jsem k závěru, že agresivita a přátelské chování mají vyšší frekvenci výskytu u jedinců držených v zajetí oproti jedincům ferálním. Do budoucna by bylo zajímavé zabývat se blíže adaptacemi...

Viz též: podobná jména autorů
1 BOUŠKOVÁ, Aneta
2 Boušková, Alena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.