|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Analýza marketingové strategie značky Telka
Titlbachová, Klára ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Bojdová, Lenka (oponent)
Práce analyzuje marketingovou strategii značky Telka společnosti Opavia-LU. Teoretická část shrnuje poznatky o strategickém řízení, nástrojích marketingu a budování hodnoty značky. Aplikační část obsahuje analýzu vnitřního a vnějšího prostředí značky Telka, dále analýzu marketingové strategie do roku 2007 a důvody její neúčinnosti. Na základě výsledků spotřebitelského výzkumu je sestavena nová marketingová strategie značky, která je v roce 2007 implementována.
|
host ::
RSS.