|
|
Městské lázně
Železná, Jana ; Beran, Zdeněk (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
V rámci diplomního projektu je řešena novostavba městských lázní ve specifickém městském prostředí. Jde o stavbu společensko-rekreačního charakteru. Hlavní náplní proto není sportovní bazén s dráhami, ale prostory a bazény určené k relaxaci. Objekt obsahuje vstupní prostory, šatny, bazény, odpočívárny a servisní prostory. Součástí jsou také sauny, masáže, kavárna a doplňkové provozy.
|
|
|
Music in Anthony Burgess' fiction
Kiszová, Tereza ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
PRÁCE Již od období romantismu byla hudba považována za vzor pro literární díla. Někteří autoři dvacátého století ovšem pracují s pojmem "hudba v literatuře" přesněji než romantici. Tvorba britského poválečného autora Anthonyho Burgesse, který se po velkou část života věnoval mimo literaturu také skládání klasické hudby, přestavuje ideální příklad toho, jak mohou oba druhy umění těžit ze vzájemného vlivu. Hudba totiž proniká do četného Burgessova díla v různých rovinách a formách. Práce se zabývá hudebními referencemi v Burgessových prózách, osvětlujícími jejich kontext a umožňujícími hlouběji porozumět jejich postavám. Zkoumá také způsoby, jakými hudba proniká do formální stránky Burgessových literárních děl. Využívaje svého vzdělání v oblasti teorie Burgess strukturuje některé prózy na principu hudebních forem či dokonce po vzoru konkrétních skladeb, čímž prohlubuje propojení hudby a literatury. Práce bude zkoumat hudbu v Burgessových dílech, kde se objevuje samostatně jen v rámci roviny tématicky, roviny strukturní a také v díle, kde se oba způsoby kombinují. K tématické analýze byla vybrána povídka "Rok 1889 a tónorod ďábla" (1989), jako příklad prózy těžící z hudebních struktur byl vybrán Burgessův experimentální román Napoleonská symfonie (1974) a na Burgessově nejslavnějším románu Mechanický...
|
|
|
Victorian feminism: Oppressive notions mediated in selected poetry of Christina Rossetti and Elizabeth Barrett Browning
Hochmanová, Ester ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Viktoriánský feminismus: Opresivní náměty zpracované v básni Christtiny Rossettiové "Skřetí trh" a Elizabeth Barrett-Browningové "Aurora Leigh" Ester Hochmanová Abstrakt Christina Rossettiová a Elizabeth Barrett-Browningová, dvě přední básnířky viktoriánské doby, se ve svých básních "Goblin Market" a "Aurora Leigh" zabývají tématy, které reprezentují různé formy útlaku soudobých žen. Poezie Barrett-Browningove se vyznačuje častým zobrazením toho, jakým způsobem instituce manželství manželky samotné omezuje, a podtrhává tak skutečnost, že láska a sexuální vztahy jsou často zakotveny v nerovnovážném rozložení moci ve společnosti. S využitím viktoriánského motivu romantizace smrti mladé dívky upozorňuje na katastrofický potenciál takovéto idealizace. Naproti tomu Rossettiová tematizuje pojem počestnosti, tak jak jej prosazuje katolická církev, která zároveň považuje necudné ženy za "padlé," zatímco muže podobnému soudu nevystavuje. Tato analýza tradičních genderových rolí, mateřství a manželství zdůrazňuje provázanost společenských očekávání, traumatu a samostatnosti viktoriánských žen. Alegorické pokušení skřetů odhaluje predátorskou dynamiku, která byla v tehdejší společnosti běžná, vyprávění zároveň zkoumá motivy sesterství, homo-erotických vztahů a dichotomii "padlých" a ctnostných žen. Soudobý koncept...
|
|
|
Christian Ethics and the Victorian Novel: The Child as a Christ Figure in Oliver Twist, Silas Marner, and The Master-Christian
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k rozvíjejícímu se poli náboženských/postsekulárních a etických studií. V první kapitole situuji svou práci v kontextu náboženského a etického obratu humanitních věd a zároveň obracím svou pozornost k viktoriánskému románu, jehož koncepce byla často zkreslena sekularizační tezí. Dále se zabývám přesunem křesťanské víry a jejích etických funkcí z náboženských institucí do viktoriánské literatury a literární kritiky. V první kapitole zároveň vytvářím interpretační rámec kristovské postavy ve vybraných viktoriánských románech, jimiž se snažím postihnout vývoj transpozice víry od raného viktoriánského období po konec 19. století. V následujících třech kapitolách aplikuji tento interpretační rámec na postavu osiřelého dítěte ve třech viktoriánských románech, konkrétně v Oliveru Twistovi (1837- 1838) od Charlese Dickense, Silasi Marnerovi (1861) od George Eliot a The Master-Christian od Marie Corelli (1900). Druhá kapitola představuje stejnojmenného hrdinu Olivera Twista jako kristovskou postavu, jež přináší možnost vykoupení se a spásy ze spárů nefunkčních státních institucí a londýnského podsvětí a na konci románu nastoluje vládu království nebeského na Zemi v podobě pastorální idyly. Zároveň se věnuji vyobrazení mechanismu Boží spravedlnosti, jehož prostřednictvím...
|
|
|
From Ghostly Hooves to Phantom Voices: Sound as a Source of Anxiety in Selected British Ghost Stories
Fialová, Jana ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o využití zvuku coby prostředku k navození napětí ve čtyřech vybraných britských duchařských povídkách, které všechny vyšly během viktoriánské éry nebo těsně po jejím skončení. Každá povídka je zkoumána se zaměřením na typ zvuků, které autor či autorka v daném příběhu používá, jejich zdroj, povahu a příčinu nadpřirozeného jevu a reakce jednotlivých postav, s ohledem na historické pozadí a kontext. Povídky byly zvoleny dle různorodých typů zvuků, které jsou v nich použity. První kapitola pojednává o povídce "The Open Door" (1881) Margaret Oliphant, v níž duch plačícího dítěte, které hledá matku, straší jiného chlapce spolu s jeho rodinou. Následující kapitola se zaměřuje na povídku Williama Hope Hodgsona "The Horse of the Invisible" (1910), kde údajně prokletou rodinu pronásledují zvuky koňského cvalu a ržání. Příběh je součástí souboru povídek spojených hlavní postavou okultního detektiva Thomase Carnackiho, v němž autor kombinuje prvky detektivního žánru a duchařských povídek. Následující kapitola je věnována povídce "The Mass for the Dead" (1893), jejíž autorkou je Edith Nesbit. Povídka je vyprávěná z pohledu dvou milenců, kteří jsou pronásledováni hudbou zádušní mše. Čtvrtá kapitola zkoumá povídku "A Wicked Voice" (1890) Vernon Lee (Violet Paget), v níž hlavní postavu,...
|
|
|
"And Seek for Truth in the Garden of Academus": British Campus Novel in the 20th Century
Pomazova, Yekaterina ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
neboli román kampusu je nezaslouženě opomíjený literární žánr, který angloamerickém prostředí 50. let 20. století. Je ironií, že se tomuto žánru dostatečně nevěnují ani vysokoškolské obory zaměřené na anglickou literaturu, přestože atmosféra, postavy a děj univerzitních románů jsou přímo propojené s vysokoškolským životem. Tato bakalářská práce se zaměřuje obzvlášť První dílo, kterým se tato práce zabývá, je nejednoznačný představitel žánru napsaný - Profesoři I když někteří badatelé nepovažují tuto knihu za univerzitní román, většina akademiků se shoduje, že ten román patří do éry slonovinových věží. V univerzitním románu, jak jej známe dnes, nejde jenom o jeho umístění; tento složitý pojem také zahrnuje satiru, ironii a kritiku akademického světa. Román Profesoři zobrazuje spíše vážný a elegický vysokoškolský způsob života, což nejprve může vypadat jednoduše, ale ve skutečnosti je to komplexní kniha, která se nebojí mluvit ani o seriózních politických tématech spojených s akademickým životem. Hlavní problém románu je zvolení a volební kampaně. Jak děj pokračuje, favorit voleb ztrácí dřívějšího je hlavní děj románu, který je doprovázen dalšími problémy, jako je poválečná atmosféra, koncept anglickosti a jejich vlivu na akademický svět a jeho Bořitel dějin Svět je malý kontroverznější, satiričtější a mluví...
|
|
|
Violence, guilt and war in Ian McEwan's selected novels
Makovcová, Monika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
Ian McEwan je bezpochyby jedním z nejdůležitější autorů současné britské literatury. Jeho jméno je spojováno s řadou znepokojivých témat, která jsou náplní jeho románů. Skrze své romány McEwan komentuje aktuální problémy společnosti, které jsou spojené s politickou situací nebo základními morálními dilematy. Tato problematika zaujala čtenáře z celého světa a zajistila mu tak status úspěšného mezinárodního autora. Na úspěch jeho románů je možné nahlížet, jako na výsledek sdílené tendence vyhledávat traumatické zážitky. Právě fascinace násilím a traumatem na kolektivní rovině je jedno z témat, kterými se tato práce zaobírá. Ačkoliv McEwan napsal spoustu zajímavých románů, z nichž každý nabízí velkou řadu témat k prozkoumání, tato bakalářská práce se soustředí na tři konkrétní romány napsané v rozmezí deseti let, kdy byla autorova práce vysoce uznávána. Těmito knihami jsou Nezničitelná Láska (1997), Pokání (2001) a Sobota (2005). Tato tři díla poslouží jako zdroj pro zkoumání témat násilí, viny, války a literatury, která se objevují napříč jeho tvorbou. Výše zmíněná témata se v románech objevují v několika formách. Jejich metaforické a symbolické užití umožňuje McEwanovi strategicky komentovat problémy společnosti, politické události či morální hodnoty jednotlivce a nabízí tak jedinečný pohled do...
|
|
|
The question of social and class relationships in the British social-problem novel
Miczková, Aneta ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zobrazení třídních a sociálních vztahů v britském industriálním románu z pohledu tří prominentních autorů viktoriánské éry, a to Charlotte Brontëové, Elizabeth Gaskellové a Charlese Dickense. Sociální román vznikl v reakci na problémy pramenící z překotného rozvoje průmyslové revoluce, jejíž dopad na občany Anglie je popsán ve druhé kapitole, která navazuje na kapitolu úvodní. Stejná kapitola také popisuje původ špatných třídních vztahů a reakci utlačovaných a znevýhodněných dělníků na krutost, bezohlednost a chamtivost průmyslových zaměstnavatelů, ať už ve formě povstání Ludditů, hnutí chartistů nebo nezávislých stávek a veřejných povstání, které se často zvrtly v akce provázené verbálním či fyzickým násilím, což vztahy mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci ještě více zhoršovalo. Třetí až pátá kapitola nabízí pohled zmíněných autorů na takové pokřivené vztahy, přičemž každý z nich prostřednictvím svých knižních postav představuje možné řešení, vedoucí k jejich zlepšení. Pravdou však je, že ačkoliv pohled každého z autorů je ovlivněn jinou politickou či teologickou teorií, kterou zastávali, nebo určitou zkušeností z jejich osobního života, na závěr se všichni shodují na faktu, že k harmonickým vztahům, jak v době průmyslové revoluce, tak obecně, nevede jiná...
|
|
|
The transforming power of places: the impact of the spatial setting on characters in Graham Greene's novel The Heart of the Matter
Shánělová, Jindra ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Ve svém románu Jádro věci, publikovaném v roce 1948, zachycuje Graham Greene rozporuplnou situaci Evropanů žijících v západoafrickém přístavu jisté britské kolonie, kam je zavedla profesní povinnost sloužit vlasti během druhé světové války. Ačkoli se tato komunita, v čele s hlavním hrdinou majorem Scobiem, potýká v daném kontextu se zcela běžnými událostmi, jak profesními, tak soukromými, jsou tito lidé vystaveni vlivu cizího prostředí, neboť právě Afrika je pozadím všech událostí a skrytým původcem většiny konfliktů. Tato prostorová lokace je zcela nepostradatelným elementem z hlediska dějové linie a především kvůli celkové intenzitě svého vlivu na jednotlivé postavy. Existuje nesčetně druhů míst či prostorů, které je možno vymezit nejrozličnějšími kritérii, například prostor z hlediska fyzikálního či zeměpisného. Lze ale také hovořit o prostorech, jejichž chápání se mění napříč společenskými a kulturními konvencemi či osobními postoji. Obecně vzato je tedy prostor místem pro existenci věcí a dějů, které může být zcela konkrétní a fyzikálně popsatelné, ale také abstraktní, výsledkem subjektivních mentálních konstrukcí. Rozmanitosti, kterou s sebou nese pojetí prostoru, se nevyhneme ani v oblasti literární teorie. Z literárněvědného hlediska nelze hovořit o žádné zásadní shodě mezi jednotlivými teoretickými...
|
|
|
Romantické impulsy ve viktoriánské literatuře
Beran, Zdeněk ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Mánek, Bohuslav (oponent) ; Peprník, Michal (oponent)
Práce se zabývá charakterem pozdního romantismu v období viktoriánské kultury v Anglii, tj. zhruba do konce 19. století. Vychází z předpokladu G. Hougha, že v dané době lze vysledovat jednolitý a souvislý vývoj romantického umění, ale zároveň i ze skutečnosti, že chápání pojmu romantismus nebylo ve viktoriánské kultuře jednoznačné, jak o tom svědčí např. protikladné postoje J. Ruskina a W. Patera. Klade si tedy otázku, jaké jsou charakteristické znaky romantismu, jak se konstituovaly a jak se následně proměňují v období, které na vrcholný anglický romantismus navazuje a hledá nový způsob vyjádření. Romantická senzibilita vychází z intelektuální atmosféry konce sedmnáctého a průběhu osmnáctého století, kdy se na základě revolučních přírodovědných poznatků a nové orientace filozofie ke zkoumání lidské mysli formuje nová estetika, v níž se do vzájemného vztahu dostávají ideje empirismu a novoplatonismu. Ty pak určují hlavní cíl romantické teorie, nalézt možnost sjednocení fragmentovaných významů pomocí imaginace a symbolické reprezentace. Práce sleduje, jak se tento ideál různou formou promítá do teoretických úvah i umělecké praxe viktoriánských autorů jako J. Ruskin (v postulování nové teorie umění), D. G. Rossetti (ve vzájemných souvislostech básnické a výtvarné tvorby) nebo W. Pater (především v...
|
host ::
RSS.