|
|
Music in Anthony Burgess' fiction
Kiszová, Tereza ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
PRÁCE Již od období romantismu byla hudba považována za vzor pro literární díla. Někteří autoři dvacátého století ovšem pracují s pojmem "hudba v literatuře" přesněji než romantici. Tvorba britského poválečného autora Anthonyho Burgesse, který se po velkou část života věnoval mimo literaturu také skládání klasické hudby, přestavuje ideální příklad toho, jak mohou oba druhy umění těžit ze vzájemného vlivu. Hudba totiž proniká do četného Burgessova díla v různých rovinách a formách. Práce se zabývá hudebními referencemi v Burgessových prózách, osvětlujícími jejich kontext a umožňujícími hlouběji porozumět jejich postavám. Zkoumá také způsoby, jakými hudba proniká do formální stránky Burgessových literárních děl. Využívaje svého vzdělání v oblasti teorie Burgess strukturuje některé prózy na principu hudebních forem či dokonce po vzoru konkrétních skladeb, čímž prohlubuje propojení hudby a literatury. Práce bude zkoumat hudbu v Burgessových dílech, kde se objevuje samostatně jen v rámci roviny tématicky, roviny strukturní a také v díle, kde se oba způsoby kombinují. K tématické analýze byla vybrána povídka "Rok 1889 a tónorod ďábla" (1989), jako příklad prózy těžící z hudebních struktur byl vybrán Burgessův experimentální román Napoleonská symfonie (1974) a na Burgessově nejslavnějším románu Mechanický...
|
|
|
Shakespeare's Titus Andronicus and the Gender of Revenge
Garcia Priego, Analicia ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rozdílů a podobností v rámci problematiky genderu mstitelů v Shakespearových hrách Titus Andronicus, Othello a Hamlet. První část práce se zaměřuje na různé druhy traumat, které prožívají Tamora, Lavinie, Othello, Jago a Hamlet, a dále na způsob, jakým gender a s ním související společenská a politická omezení ovlivňují zpracování traumatu v daném díle a to, jak tyto události vedou k pomstychtivému a násilnému chování. Dále práce zkoumá souvislosti mezi Shakespearovými tragédiemi pomsty a moderními filmovými vyprávěními o pomstě režiséra Quentina Tarantina. Ženy mstitelky ve filmech Hanebný parchanti a Kill Bill (1. a 2. díl), Shosanna a Beatrix, sdílejí podobné rysy se Shakespearovými ženami-mstitelkami v Titovi Andronikovi. Tato druhá část práce se dále zamýšlí nad tím, jakým způsobem gender dále ovlivňuje reakci mstitele na traumatické prožitky, a jaké jsou odlišnosti ve vyústění zápletky v těchto příbězích ve srovnání se Shakespearem. Na závěr tato práce přináší návrhy pro zkoumání problematiky ženské pomsty v moderních příbězích. Práce čerpá z teorie traumatu, genderových studií a studií pomsty a zkoumá, jakou roli hraje gender v tom, jak postavy zpracovávají traumatické prožitky a jak se snaží dosáhnout odvety. V tomto ohledu se práce dotýká i způsobů,...
|
|
|
From Ghostly Hooves to Phantom Voices: Sound as a Source of Anxiety in Selected British Ghost Stories
Fialová, Jana ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce pojednává o využití zvuku coby prostředku k navození napětí ve čtyřech vybraných britských duchařských povídkách, které všechny vyšly během viktoriánské éry nebo těsně po jejím skončení. Každá povídka je zkoumána se zaměřením na typ zvuků, které autor či autorka v daném příběhu používá, jejich zdroj, povahu a příčinu nadpřirozeného jevu a reakce jednotlivých postav, s ohledem na historické pozadí a kontext. Povídky byly zvoleny dle různorodých typů zvuků, které jsou v nich použity. První kapitola pojednává o povídce "The Open Door" (1881) Margaret Oliphant, v níž duch plačícího dítěte, které hledá matku, straší jiného chlapce spolu s jeho rodinou. Následující kapitola se zaměřuje na povídku Williama Hope Hodgsona "The Horse of the Invisible" (1910), kde údajně prokletou rodinu pronásledují zvuky koňského cvalu a ržání. Příběh je součástí souboru povídek spojených hlavní postavou okultního detektiva Thomase Carnackiho, v němž autor kombinuje prvky detektivního žánru a duchařských povídek. Následující kapitola je věnována povídce "The Mass for the Dead" (1893), jejíž autorkou je Edith Nesbit. Povídka je vyprávěná z pohledu dvou milenců, kteří jsou pronásledováni hudbou zádušní mše. Čtvrtá kapitola zkoumá povídku "A Wicked Voice" (1890) Vernon Lee (Violet Paget), v níž hlavní postavu,...
|
|
|
Magic in Christopher Whyte's Novels
Karlasová, Markéta ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
práce Přestože skotský spisovatel, překladatel a kritik Christopher Whyte (1952, Glasgow) získal mnoho ocenění za svoji poezii ve skotské gaelštině, jeho čtyři anglicky psané romány zůstávají opomíjené. Jeho próza se zabývá tématy queer identity a genderu a zpochybňuje heteronormativitu. Ve třech z jeho čtyřech románů je také významným dějovým prostředkem magie. Tato práce se zaměřuje na tři romány, které používají magii a fantastické prvky jako významnou součást jejich děje: Euphemia MacFarrigle and the Laughing Virgin, The Warlock of Strathearn a The Cloud Machinery. Cílem této práce je shrnout použití magických prvků v každém ze tří románů a zaměřit se na ústřední témata identity, genderu a sexuality. Práce zároveň analyzuje element fantastična v každém z vybraných románů. K analýze používá práci The Fantastic: A Structuralist Approach to a Literary Genre Tzvetana Todorova v anglickém překladu. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nich každá zkoumá původ, použití a limity magie v každém jednotlivém díle. Přínosem práce je přehled použitých magických prvků a jejich propojení s tématy identity, která jsou hlavním zaměřením Whyteových románů. Magie je prezentována jako neutrální síla ve všech třech dílech, ale její specifické vlastnosti se v každém z vybraných děl liší. Zatímco The Cloud...
|
|
|
Fiction and Truth in Jeanette Winterson's Novels
Zunová, Eliška ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
(CS) Příběhy mají v románech Jeanette Wintersonové dvojí funkci. Na jedné straně mohou kanonické příběhy přispívat k útlaku a rigiditě a podporovat zažité společenské normy a předsudky. Na straně druhé však může být vyprávění prostředkem ke svobodě, seberealizaci a získání kontroly nad vlastním životním příběhem. V této bakalářské práci jsem analyzovala tři romány z různých období autorčiny kariéry, konkrétně Sexing the Cherry1 (1989), The Stone Gods (2007) a Frankissstein (2019), a podrobila je srovnání s několika dalšími jejími knihami. Práce zkoumá, jak Jeanette Wintersonová pracuje s příběhy na tematické i strukturální rovině a jak se jejich prostřednictvím vyjadřuje ke vztahu mezi tím, co je smyšlené, a tím, co je pravdivé. Zaměřovala jsem se především na vztah mezi "fikcí" a "pravdou" a tím, jak se tyto koncepty v jejích knihách vzájemně ovlivňují. Tvrdím, že v pojetí Wintersonové nejsou tyto pojmy v rozporu - autorka opakovaně zdůrazňuje, že skrze literaturu a fikci je nejen možné vyjádřit pravdivé věci, ale že obojí dokáže určité "pravdy" vystihnout daleko lépe než diskurzy postavené čistě na doložitelných faktech. Podle ní má literatura, nebo umění obecně, schopnost vyjádřit takové pravdy a skutečnosti, které se vymykají rozumovému chápání či běžnému jazyku. Wintersonová navíc rozlišuje...
|
|
|
Violence, guilt and war in Ian McEwan's selected novels
Makovcová, Monika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
Ian McEwan je bezpochyby jedním z nejdůležitější autorů současné britské literatury. Jeho jméno je spojováno s řadou znepokojivých témat, která jsou náplní jeho románů. Skrze své romány McEwan komentuje aktuální problémy společnosti, které jsou spojené s politickou situací nebo základními morálními dilematy. Tato problematika zaujala čtenáře z celého světa a zajistila mu tak status úspěšného mezinárodního autora. Na úspěch jeho románů je možné nahlížet, jako na výsledek sdílené tendence vyhledávat traumatické zážitky. Právě fascinace násilím a traumatem na kolektivní rovině je jedno z témat, kterými se tato práce zaobírá. Ačkoliv McEwan napsal spoustu zajímavých románů, z nichž každý nabízí velkou řadu témat k prozkoumání, tato bakalářská práce se soustředí na tři konkrétní romány napsané v rozmezí deseti let, kdy byla autorova práce vysoce uznávána. Těmito knihami jsou Nezničitelná Láska (1997), Pokání (2001) a Sobota (2005). Tato tři díla poslouží jako zdroj pro zkoumání témat násilí, viny, války a literatury, která se objevují napříč jeho tvorbou. Výše zmíněná témata se v románech objevují v několika formách. Jejich metaforické a symbolické užití umožňuje McEwanovi strategicky komentovat problémy společnosti, politické události či morální hodnoty jednotlivce a nabízí tak jedinečný pohled do...
|
|
|
Comparative Analysis of the Portrayal of Frankenstein's Creature on Film
Alechina, Yana ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
Frankenstein neboli moderní Prométheus Mary Shelley byl poprvé publikován v roce 1818. Téměř o století později, v roce 1910, v počátcích kinematografie, se Frankensteinovo monstrum poprvé objevilo v černé a bílé na stříbrném plátně v experimentální produkci Thomase Edisona v režii J. Searle Dawleyho. Od té doby vzniklo nepřeberné množství filmových a televizních adaptací. Cílem této práce je porovnat a analyzovat, jak bylo v těchto adaptacích zobrazeno Frankensteinovo stvoření, častěji Frankensteinovo monstrum, se zaměřením především na kognitivní schopnosti monstra. Cílem je zjistit, jak a proč se tvor, který je v knize popsán jako inteligentní bytost schopná myšlení a citů, která se naučila mluvit i číst, se v některých adaptacích mění na nesmyslnou a bezduchou obludu. Práce se bude také zabývat vlivem této zásadní transpozice na celkovou atmosféru, žánr a význam té které adaptace a souvisejícími problémy populárního kulturního odkazu románu jako takového. Analýza adaptací, které jsou blíže původní vizi románu, bude sloužit jako výchozí materiál pro srovnání. Analýza různých zpodobnění Frankensteinova stvoření v odlišných adaptacích navíc umožní určit některé z důvodů transformace nebo spíše degradace tvora v monstrum, a stanovit některé způsoby, kterými nová média ovlivnila tento posun...
|
|
|
Gender in Selected British Twentieth-Century Dystopian Novels
Čalkovská, Markéta ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderu ve vybraných britských dystopických románech z první poloviny 20. století - zvoleny byly romány Lord of the Flies (1954) Williama Goldinga, Brave New World Aldouse Huxleyho a Swastika Night Katharine Burdekin - a zkoumá je skrze optiku feminismu a genderových studií.. V teoretické části jsou stručně shrnuty dějiny žánrů dystopie a utopie a také jejich propojení s feministickou kritikou. Tato část rovněž nastiňuje feministickou kritiku a genderová studia coby přístupy ke studio literatury a zmiňuje hlavní sekundární zdroje, které jsou v práci použité. Praktická část se zaměřuje na hierarchii a rozložení dystopických společností popsaných v jednotlivých románech a analyzuje jejich ideologie a hodnoty týkající genderových rolí a genderově kódovaného chování. Tyto hodnoty zahrnují pozici a autonomii žen a jejich reprodukčních práv a povinností v Brave New World a Swastika Night nebo zavržení / odmítnutí femininity v Lord of the Flies a jeho dopad na konec novely. Zabývá se také jednotlivými postavami a tím, zda tyto hodnoty přijímají nebo odmítají a jaký to má vliv na zápletku. Práce v jednotlivých románech také zkoumá koncepty jako toxická maskulinita, patriarchální společnost, objektifikace či genderová performativita.
|
|
|
Alternatives to the Married State in the Works of Margaret Oliphant
Pěkníková, Kristina ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení svobodných žen v dílech Margaret Oliphant, jejíž dílo zůstávalo poměrně dlouho na okraji britského literárního kánonu a kritického zájmu, přestože byla jednou z nejplodnějších spisovatelek viktoriánské éry. Z literárního diskurzu týkajícího se zobrazování ženské nezávislosti v beletrii devatenáctého století pak byla do značné míry vynechána, a to navzdory tomu, že její romány zpracovávají feministická témata radikálnějším způsobem než texty mnoha jejích známějších současníků. Práce se soustředí na tři romány Margaret Oliphant, které se stále vydávají: Miss Marjoribanks, Hester a Kirsteen. Klade si za cíl prozkoumat způsob, jakým autorka přistupuje k postavení ženy ve viktoriánské společnosti s ohledem na její pozici v manželském svazku a na trhu práce. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jak Oliphant ve svém díle pracuje s viktoriánským pojetím oddělených sfér. První kapitola vysvětluje, jak autorčina osobní zkušenost s narušováním viktoriánských genderových rolí přispěla k vytváření subversivních ženských postav; tatáž zkušenost jí však zároveň bránila v tom, aby ve svých textech otevřeně přihlásila k podpoře hnutí za ženská práva. Následující kapitoly se blíže věnují třem analyzovaným románům a postupně zkoumají pohnutky jejich protagonistek; cílem...
|
|
|
"New Future Selves:" Gender Fluidity in the Short Stories of Jackie Kay and Ali Smith
Stehlíková, Anežka ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Poncarová, Petra Johana (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce zkoumá a porovnává vyobrazení a konstrukci genderové fluidity v povídkách dvou současných skotských spisovatelek, Jackie Kay a Ali Smith, a tvrdí, že právě genderová fluidita v nich funguje jako subversivní prvek a protest proti kulturně a společensky daným normám. Aby tento argument mohl být rozveden a aby práce mohla přesně zhodnotit zkoumaná díla, je druhá kapitola věnována zmapování teoretického rámce, který následně umožňuje provedení samotné literární analýzy. Ve své první části se kapitola soustředí na teorii genderu, a to především na překrytí přístupů postmoderního feminismu a queer teorie. Obzvláště klíčové jsou myšlenky Judith Butler a Mimi Marinucci, na kterých je založena definice genderu, jeho performativita a společensko-kulturní podmíněnost. Dále se od nich odvíjí vysvětlení, proč a jak je gender fluidní a co pojem genderová fluidita v této práci značí. Konečně je také vyloženo, jak si Butler a Marinucci představují subverzi a dosažení společenské změny. Druhá část druhé kapitoly se následně věnuje protínání "skotství" a skotské společensko-kulturní sféry s genderem, aby osvětlila, proč jsou v daném kontextu díla Smith a Kay podvratná. Tato část nejdříve shrnuje současnou politickou agendu ve spojení s genderem v zemi a poté upozorňuje na tradiční...
|
host ::
RSS.