|
|
Determination of residues of the selected pesticide effective substances in wine using the GC/MS method
Ehrenbergerová, Martina ; Benešová, Karolína (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
The grape is one of the oldest cultivated plants. It can be consumed as a fruit or it can be used as a raw material for making stews, juices or the cultivated drink – wine. Generations of wine-makers have been striving to improve both the cultivating conditions of vineyards and the quality of wine. Many harmful elements, such as herbivorous pests, diseases and storms are important factors that can have a negative impact on crop quality. To regulate the effects of these factors, an integrated protection system is used, incorporating agronomical measures, resistant varieties and a wide spectrum of pesticides. However, increasing the usage of pesticides brings certain dangers to both the production quality and the environment. This necessitates the monitoring of the negative effects, including the content of pesticide residues in the grapes. My thesis studies and experimentally assesses selected pesticide residues in certain wine samples.
|
|
|
Nájemní bydlení
Benešová, Karolina ; Hort, Eva (oponent) ; Hrabincová, Dagmar (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je popis institutu nájmu bytu, vymezení základních pojmů týkajících se této problematiky. Práce se především specializuje na analýzu a popis nájemního bydlení a jeho dostupností pro obyvatelstvo a koncepci sociálního bydlení, uplatňovanou v České Republice. Cílem práce je rozbor nájemního bydlení na území města Český Těšín. Ve své práci jsem se snažila shrnout, jak lze zvýšit dostupnost bytů a jejich vybavenost. Pokusila jsem se zhodnotit situaci na trhu s bydlením, a to hlavně s nájemním bydlením a koncepci sociálního bydlení v České Republice. K analýze stavu bytového fondu města Český Těšín jsem využila materiály, zveřejňované městským úřadem, bytovým družstvem, církví a realitními společnostmi. Pro analýzu cenových poměrů nájmu jsem použila data poskytnuta realitní kanceláře a data získaná z dotazníkového šetření.
|
|
|
Sledování obsahu vitaminu E ve vzorcích obilovin
Cibulcová, Pavla ; Borkovcová,, Ivana (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou vitaminu E ve vzorcích obilovin, jmenovitě ječmene a pšenice a z nich vyrobeného sladu. Vybrané vzorky byly ošetřeny výbojem nízkoteplotního plazmatu, fungicidem a biologickým mořením, za účelem likvidace plísní a mykotoxinů. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má dané ošetření, kombinace více druhů tohoto ošetření, na změny obsahu vitaminu E v zrnu a sladu. Zda se nesnižuje obsah zdravotně pozitivních látek a nezamezuje se dalšímu využití zrna pro potravinářské, sladařské, případně krmivářské účely. Teoretická část je věnována vlastnostem, výskytu, biochemii a významu vitaminu E pro živé organismy. Dále je věnována vlastnostem obilovin, které jsou významným zdrojem vitaminu E. Popsána je také výroba sladu a ošetření vzorků. Experimentální část popisuje polní pokus, jednotlivé druhy ošetření, extrakci vitaminu E ze vzorků a stanovení obsahu vitaminu E vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s fluorescenční detekcí. Získané výsledky jsou srovnány s aktuální literaturou. Bylo zjištěno, že dané ošetření nemá významný negativní vliv na obsah vitaminu E.
|
|
| |
|
|
Sledování obsahu enzymů v pšeničném sladu
Šubertová, Hana ; Benešová, Karolína (oponent) ; Hartman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu technologie sladování na obsah hydrolytických enzymů -amylasy a -amylasy. Dalším cílem byl výběr odrůdy pšenice s nejvyšší aktivitou enzymů -amylasy a -amylasy. Bylo hodnoceno několik technologických postupů sladování (délka sladování 5 až 8 dní, teplota sladování 12, 15, 18 °C, stupeň domočení ječmene 43, 45, 47 %, hvozdění při 80 a 50 °C). Pro sladování byla použita ozimá pšenice odrůdy Arkeos. Po získání vzorků sladu, byla stanovena aktivita enzymů ,-amylasy a provedeno statistické vyhodnocení vlivu různých technologií sladování na aktivitu enzymů. Aktivita -amylasy byla stanovena setem Ceralpha method a -amylasa setem Betamyl-3 method od společnosti Megazyme. Jako nejvhodnější byla zvolena technologie sedmidenního sladování, se stupněm domočení 45 %, teplotou klíčení 18 °C a teplotou sušení 50 °C. Tento technologický postup byl použit při sladování souboru 48 odrůd pšenice ze třech pokusných lokalit (Jaroměřice nad Rokytnou, Chrlice, Věrovany), ze sklizně 2016. Nejvyšší obsah enzymu -amlyasy měly odrůdy Rumor, která měla průměrný obsah -amylasy 277 U/g, Bonanza – 255 U/g a Izzy – 254 U/g. Největší obsah enzymů -amylasy měly odrůdy Matchball – 37,9 U/g , Fakir – 35,6 U/g, a Bernstein – 35,3 U/g.
|
|
|
Zavedení metody stanovení pyridoxinu kapalinovou chromatografií v potravinářských výrobcích a surovinách
Nechyba, Ondřej ; Benešová, Karolína (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vitamínu B6 v nápojích, potravinových doplňcích a surovinách potravinářského průmyslu. V literární části jsou shromážděné obecné informace o vitamínech, vitamínu B6, kyselině nikotinové a vitamínu B1. Dále se literární část věnuje principu vysokoučinné kapalinové chromatografii a stanovení jednotlivých vitamínů. V experimentální části jsou uvedeny používané pomůcky, přístroje a chemikálie. Je zde popsána příprava jednotlivých vzorků potravinových doplňků, iontových nápojů, multivitaminových nápojů, piv a sladů. Tato kapitola také obsahuje informace o chromatografických separačních systémech Shimadzu a SpectraSystem. Stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi s gradientovou elucí a dvěmi způsoby detekce, fluorescenční a spektrofotometrickou. V další kapitole jsou prezentovány výsledky experimentální činnosti obsah vitamínů v analyzovaných vzorcích. V závěrečné části jsou zhodnoceny výsledky experimentální činnosti. Diplomová práce byla naměřena v laboratoři Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické VUT v Brně.
|
|
|
Stanovení ergosterolu v pivovarských surovinách
Matyáš, Martin ; Ing.Pavla Kožušníková, Ph.D. (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na stanovení obsahu ergosterolu v ječmeni a ve sladu. V teoretické části je zpracován výskyt ergosterolu v ječmeni a sladu, cíle jeho stanovení, podrobný přehled dříve použitých způsobů extrakce ze vzorků ječmene a sladu i jiných biologických materiálů a metody stanovení. Praktická část je věnovaná optimalizaci extrakce a stanovení ergosterolu metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s použitím detekce diodovým polem (HPLC – DAD).
|
|
|
Monitoring of organic acid content in alcoholic drinks
Ostrihoňová, Katarína ; Běláková, Sylvie (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
The aim of the thesis is determination and optimization of organic acids in beers using the methods of capillary isotachophoresis (CITP) and high performance liquid chromatography with diode array detection (HPLC/UV). Beer is a complicated matrix therefore the samples need pretreatment using solid phase extraction (SPE). The diploma thesis discusses the optimization of the analytical methods (HPLC/UV and CITP) and optimization of SPE. In the theoretical part, history, characterization and technology of beer production are presented. Further, characteristics of organic acids and methods for organic acid determination are also discussed. The experimental part deals with the preparation of solutions, tested samples, calibration samples. Parameters and procedures of analytical methods (HPLC/UV and CITP) and pretreatment using the solid phase extraction are also described in the experimental part. All results are summarized and compared with the current literature in discussion and conclusion. Eleven beer samples from the retail stores were analyzed. In all samples, six organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric, benzoic) were determined by CITP and five organic acids (lactic, oxalic, succinic, acetic, citric) by HPLC/UV were determined. Results of this study give an overview of the organic acid contents in beer samples.
|
|
|
Mapy jeskyní a jejich mapové znaky v publikacích Speleo a Speleofórum
Benešová, Karolína ; Kratochvíl, Radim (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byla řešena problematika mapových znaků použitých v mapách zobrazující jeskyně, jeskynní systémy a jim podobné přirozeně vytvořené jevy. Byly analyzovány dvě publikace zabývající se touto problematikou, a to sborník Speleo a Speleofórum. U časopisu Speleo bylo analyzováno 74 vydaných čísel v letech 1990–2019 a u časopisu Speleofórum 23 čísel vydaných v letech 1989–2019. Celkově bylo zaznamenáno více něž 1 000 map a jejich mapové značky. Pro sborník Speleo bylo evidováno 264 znaků a pro Speleofórum 340 znaků. Značky byly tříděny do kategorií a překresleny do digitální podoby. Většina map postrádala legendu, tudíž mapové znaky byly identifikovány v rámci textové části článku (pouze 134 map ze všech analyzovaných obsahovalo legendu). Mapy s legendou se začínají objevovat více v posledních pěti letech, díky dostupnějším digitálním technologiím jako je např. program Therion, který automaticky poskytuje unifikovanou legendu.
|
|
|
Stabilita vybraných mykotoxinů v pivu
Štáblová, Taťána ; Benešová, Karolína (oponent) ; Běláková, Sylvie (vedoucí práce)
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity plísní, které napadají obiloviny jako např. ječmen, ze kterého se mykotoxiny následně dostávají do piva. Předložená práce se zaměřuje na mykotoxiny – ochratoxin A, deoxynivalenol a zearalenon, které se v pivě mohou vyskytovat. První část této diplomové práce se skládá z literární rešerše, která popisuje mykotoxiny všeobecně, poukazuje na jejich výskyt, prevenci jejich vzniku a podává informace o jejich fyzikálně chemických vlastnostech a toxicitě. Dále rešerše zahrnuje základ technologie výroby sladu a piva, výskyt mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu, a popisuje změny koncentrace mykotoxinů napříč výrobou sladu a piva. Další část se zaobírá možnostmi stanovení mykotoxinů v ječmeni, sladu a pivě, srovnává jednotlivé metody jejich stanovení a poukazuje na mnohá úskalí některých analýz. Experimentální část práce se věnuje stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu v různých druzích piva pomocí UPLC-FLR, HPLC-MS a ELISA. Instrumentální techniky jsou zvalidovány a získané výsledky jsou porovnány s výsledky z literatury. Cílem diplomové práce je posoudit stabilitu ochratoxinu A a deoxynivalenolu v pivě v závislosti na čase. Získané výsledky ukazují, že ke změnám koncentrace ochratoxinu A v čase dochází, nicméně tyto změny nemají žádný trend. Celkově došlo ke snížení koncentrace u 47 % vzorků a ke zvýšení u 28 % z nich. U zbylých vzorků se koncentrace neměnila. Koncentrace deoxynivalenolu se v čase nemění. Jedním z dalších cílů diplomové práce je monitoring vybraných mykotoxinů v pivě. Průměrná koncentrace ochratoxinu A ve vzorcích byla 39 ng/l a deoxynivalenolu 9,9 g/l. Zearalenon se při stanovení kapalinovou chromatografií nevyskytoval v žádném vzorku. Všechny výsledky jsou v souladu s literaturou. Dále se práce věnuje srovnání různých analytických postupů ke stanovení ochratoxinu A, deoxynivalenolu a zearalenonu. Je porovnána screeningová metoda ELISA s UPLC-FLR a HPLC-MS. Stanovení ochratoxinu A metodou ELISA se ukázalo jako časově náročné, nicméně výsledky odpovídaly instrumentální technice. ELISA nadhodnocovala výsledky stanovení obsahu deoxynivalenolu v pivě o 363–697 % a u zearalenonu byly nalezeny falešně pozitivní výsledky.
|
host ::
RSS.