Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...
Evangelizační potenciál Školy života a evangelizace Jeuness-Lumière ve světle učení papeže Františka
Bednaříková, Hana ; Dřímal, Ludvík (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Evangelizační potenciál Školy života a evangelizace JL ve světle učení papeže Františka Touto bakalářskou prací bych ráda přiblížila české věřící veřejnosti, zvláště mladým lidem, francouzskou Školu života a evangelizace Jeunesse-Lumière a představila ji jako velmi přínosný evangelizačně-formační počin vhodný pro prohloubení osobní víry mladého člověka a také neotřelý způsob, jak šířit Kristovo evangelium v současné společnosti. Působení a činnost školy JL chci nahlížet ve světle učení a výzev současného papeže Františka. V závěrečné části práce zmíním divadelní představení Zraněný Pastýř jako konkrétní ukázku činnosti absolventů školy a jejich přátel na území naší republiky. Klíčová slova Papež František, Škola života a evangelizace JL, Daniel Ange, evangelizace, mládež
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...
Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře
Riedlbauchová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Bednaříková, Hana (oponent)
Julius Zeyer a jeho inspirace francouzskou kulturou je téma velmi široké, jež zahrnuje celou řadu oblastí: Zeyerovy osobní styky s francouzskými osobnostmi, inspiraci francouzskou kulturou, tj. uměním, literaturou a filozofií, ale v širším smyslu také životní styl a mentalitu. Tuto problematiku jsme v této dizertaci zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci a jeho četbu francouzské literatury (1. kapitola) a francouzské literární inspirace jeho děl (2. a 3. kapitola). Podstatná je pro nás otázka, jaký typ a jaká míra ovlivnění francouzskými prameny se v jeho dílech projevuje. V první kapitole Francie jako zdroj inspirace, literárně-historickém úvodu, se soustředíme na Zeyerův pobyt v Paříži v roce 1889-1890 s cestami do Bretaně a Pikardie. Vycházíme přitom z jeho korespondence se Zdenkou Braunerovou, Marií Kalašovou, Josefem Václavem Sládkem, Heritesovými ad., v níž se zmiňuje o různých jevech týkajících se života ve Francii i o svých dojmech a prožitcích. Méně prostoru věnuje seznámení s různými osobnostmi, proto se tyto kusé informace pokoušíme doplnit z literatury o Zdeňce Braunerové, která Zeyerovi většinu pařížských kontaktů zprostředkovala. Jde zejména o okruh umělců pohybujících se kolem jejího švagra Élémira Bourgese, např. o bratry Marguerittovi,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.