|
|
Fosforylace adaptorového proteinu PSTPIP2 a její role v neutrofilních granulocytech
Dvořáček, Tomáš ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Ballek, Ondřej (oponent)
PSTPIP2 je adaptorový protein z rodiny F-BAR, který je důležitým regulačním proteinem kontrolujícím efektorové mechanismy buněk vrozené imunity. Regulační funkce tohoto proteinu byly objeveny díky myšímu kmeni CMO, který ztratil expresi tohoto proteinu. Následkem deficience PSTPIP2 myši kmene CMO vyvíjejí autoinflamatorní onemocnění postihující kostní tkáň a kůži. Hlavním mechanismem, který pohání jeho patologii, je ztráta regulace aktivity neutrofilních granulocytů, které produkují nadměrné množství prozánětlivého cytokinu IL-1β a reaktivních kyslíkatých sloučenin. Přesný molekulární mechanismus působení proteinu PSTPIP2 je však neznámý. Při aktivaci proteinu PSTPIP2 dochází k jeho fosforylaci a k jeho interakci s dalšími proteiny, jejichž prostřednictvím vykonává svou regulační funkci. Mezi interakční partnery, které byly doposud popsány v neutrofilních granulocytech, patří fosfatázy z rodiny PEST, lipidová fosfatáza SHIP1 a nereceptorová tyrosin kináza CSK. V této diplomové práci se nám podařilo identifikovat kinázy z rodiny SRC jako kinázy fosforylující PSTPIP2. Dále jsme zjistili, že hlavní místa fosforylace PSTPIP2 jsou tyrosiny na pozicích 323 a 329. Na závěr jsme dokázali, že SHIP1 se může vázat na fosfotyrosinový motiv v okolí tyrosinu na pozici 329 a v menší míře i na fosforosinový motiv...
|
|
| |
|
| |
|
|
Spatiotemporal regulation of Lck activity in the initiation of TCR signalling
Ballek, Ondřej ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Dizertační práce: Časoprostorová regulace aktivity kinázy Lck při zahájení TCR signalizace Ondřej Ballek Abstrakt T-lymfocyty jsou bezpochyby nejvíce studovanými buňkami imunitního systému. Jsou klíčovými hráči specifické imunity zodpovědnými za cílenou odpověď proti patogenům a jiným signálům nebezpečí. Díky jejich centrálnímu významu vede často jakákoliv porucha regulace jejich aktivity k imunopatologiím. Znalost jejich bio destruktivní efektorové funkce je tedy velice zásadní. Dodnes panují rozpory, jakým molekulárním mechanismem probíhá zahájení T-buněčné aktivace. Po rozeznání specifického antigenu prostřednictvím antigen-prezentující buňky a T-buněčného receptoru je aktivační signál přenesen přes plasmatickou membránu, kde následuje fosforylace cytoplasmatických částí T-receptorového komplexu. Tato událost je obecně považována za první biochemický znak aktivace T-lymfocytů v procesu zvaném "TCR triggering". Jak se však aktivační signál dostane do buňky a jaké mechanismy regulují samotné zahájení signalizace, jsou dvě základní, avšak dosud nezodpovězené, otázky. V této práci jsme se zaměřili především na mechanismy regulace T-buněčné aktivace a tři související problémy. V prvním jsme se zabývali časoprostorovou organizací důležitých signálních molekul před a po aktivaci T-lymfocytů v kontextu tzv....
|
|
| |
host ::
RSS.