|
|
Ferdinand Klindera a projekt rakousko-uherské kolonie v Argentině
Přibilová, Lucie ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Ferdinand Klindera byl v českém i zahraničním povědomí v období první republiky znám především jako starosta Ústřední jednoty hospodářských družstev, blízký spolupracovník Antonína Švehly a dlouholetý propagátor družstevnictví. Ve své práci jsem se zaměřila především na období, které předcházelo jeho působení na předních místech české politické scény. Věnovala jsem se hlavně počátku 20. století a období kolem roku 1911. V tomto roce se stal Ferdinand Klindera účastníkem průzkumné výpravy směřující do argentinské provincie Chubut. Organizátorem celého projektu byl rakouský průmyslník Artur Krupp, který měl zájem zřídit v Argentině hospodářskou kolonii, do které měl být směřován proud emigrantů z Rakouska-Uherska, projekt měl významně zasáhnout do otázky vystěhovalectví na přelomu století. Zároveň měla kolonie fungovat jako odbytiště rakouských výrobků a případně i dodávat zemědělské plodiny a produkty jako bylo obilí či maso. Myšlenka realizovat kolonii v Argentině vznikla nejpozději v roce 1910, kdy byla v Buenos Aires uspořádána velká hospodářsko-průmyslová výstava, které se účastnila i rakouská delegace v čele právě s Arturem Kruppem. Hlavním propagátorem realizace kolonie v Argentině byl původně pozdější konzul v Hamburku Mikuláš Post, který se na výstavě s Kruppen často stýkal. Myšlenka Artura Kruppa...
|
|
|
Politický a ekonomický kontext piraterie u amerických břehů
Frýda, Jiří ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Mirove smlouvy z Londyna a pozdeji z Valladolidu ve sve podstate neprinesly zadny posun v zahranicni politice obou znesvarenych statu. Dlouhe mesice vyjednavani neprinesly zadne dulezite obchodni licence, ktere by vedly k otevreni trhu a proudeni bohatstvi. Spanelsko naopak trvalo na pozadavcich zdurazl1ujici zakaz obchodovani s koloniemi v Novem svete, chranic si monopol na tento trh. Anglie v odpoved'i na tento komercni protekcionismus obhajovala narok dobrovolniku slouzit ve vojenskych jednotkach Spojenych provincif, ale bez financni podpory a vyloucenim nizozemskych mest z protekcniho pasma. Rozpory provazely take nabozenske otazky, z kterych nemohla ani jedna ze stran ustoupit. Vysledna dohoda obesla jakekoliv neshody z pocatku valky a byla spise obrazem domaci nez zahranicni politiky, jelikoz nikdo se nechtel dopustit 'zrady' na vlastnim state. Zbyle zavazky se staly neformalnimi body a vyjednavaci strany je spolecne odsunuly do ztracena. Stejne jako Cateau-cambrijsky mir neprinesl uzavreni piratske kapitoly francouzskych piratu v Zapadnfch Indifch, tak ani Londynsky mfr zdaleka neznamenal konec pusobenf anglickych piratu v Novem svete, a to prevazne v oblasti Piratskeho pasu. Jediny rozdfl byl v ukoncenf statnf podpory kaperske cinnosti, nebot' Anglie nevydavala zadne letters of marque proti...
|
|
|
Politický vývoj Španělské Republiky 1931 - 1939
Kosina, Miloš Ondřej ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Třicátá léta dvacátého století se zapsala do španělských dějin jako velmi dynamické, kontroverzní a krvavé období, které dodnes rozděluje nejen historickou obec, ale svým způsobem i společnost. Naděje vkládané do nového režimu po pádu zprofanované monarchie byly až příliš velké a většina Španělů brzy procitla ze snu o světlých zítřcích. Reformy prvního dvouletí neuspokojily téměř nikoho a zejména pauperizované bezzemky, rolníky a zemědělské dělníky frustrovalo pomalé tempo agrární reformy. Proti republice se od začátku postavila široká fronta nepřátel - od církve, vojáků, velkostatkářů a monarchistů až po anarchisty a další revoluční elementy. Budování demokracie bylo velmi složité, protože u většiny politiků převažovalo myšlení 19. století a názorové oponenty vnímali jako nepřátele národa, které je potřeba eliminovat. Snahy o anulování voleb ze strany levice v listopadu 1933 a ze strany generálního štábu v únoru 1936 dokládaly nevyspělost politické kultury. Poté, co zvítězila pravice, přistoupila k revizi reforem předchozích vlád, což vyvolalo odpor levice, která v říjnu 1934 vyvolala ozbrojené povstání. Po potlačení revoluce se situace v zemi stabilizovala, ale jen do února 1936, kdy ve volbách vyhrála Lidová fronta a ulici ovládlo politické násilí a předrevoluční euforie. Rostoucí chaos, stávková...
|
|
|
Formation of the Unites States foreign policy towards Latin America 1848-1898: before the eagle flew out of the nes
Vytečka, Aleš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Baďura, Bohumil (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
Foreign policy is an outer side of the nation's life, and this applies even more to the foreign policy of the United States. Historian Arthur M. Schlesinger Jr. sums up this statement in his excellent book The Cycles of American History writing: "The foreign policy is the face a nation wears to the world."1 Tremendous growth of the United States during the 19th century set up conditions, which helped to the 'Colossus of the North' to assume during the 20th century a role of the most important world power. Especially because of the result of the Cold War and the recent course of international events, political scientists are comparing present position of the United States with the Roman or British Empire in a peak of their power.2 One of the most interesting aspects of a study of American history is its uninterrupted continuity and 'logic,' which consequently brings forward strong appeal to our presence. By continuity I mean creation of a national identity or a 'common identity' of the American nation. A line between the past and the present in case of the United States is very strong.3 If we accept the statement of Arthur M. Schlesinger Jr., then the face of the American nation obtained mature features during the second half of the 19th century. The process of framing of principal characteristics and...
|
|
|
Ferdinand Klindera a projekt rakousko-uherské kolonie v Argentině
Přibilová, Lucie ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Ferdinand Klindera byl v českém i zahraničním povědomí v období první republiky znám především jako starosta Ústřední jednoty hospodářských družstev, blízký spolupracovník Antonína Švehly a dlouholetý propagátor družstevnictví. Ve své práci jsem se zaměřila především na období, které předcházelo jeho působení na předních místech české politické scény. Věnovala jsem se hlavně počátku 20. století a období kolem roku 1911. V tomto roce se stal Ferdinand Klindera účastníkem průzkumné výpravy směřující do argentinské provincie Chubut. Organizátorem celého projektu byl rakouský průmyslník Artur Krupp, který měl zájem zřídit v Argentině hospodářskou kolonii, do které měl být směřován proud emigrantů z Rakouska-Uherska, projekt měl významně zasáhnout do otázky vystěhovalectví na přelomu století. Zároveň měla kolonie fungovat jako odbytiště rakouských výrobků a případně i dodávat zemědělské plodiny a produkty jako bylo obilí či maso. Myšlenka realizovat kolonii v Argentině vznikla nejpozději v roce 1910, kdy byla v Buenos Aires uspořádána velká hospodářsko-průmyslová výstava, které se účastnila i rakouská delegace v čele právě s Arturem Kruppem. Hlavním propagátorem realizace kolonie v Argentině byl původně pozdější konzul v Hamburku Mikuláš Post, který se na výstavě s Kruppen často stýkal. Myšlenka Artura Kruppa...
|
|
|
Politický a ekonomický kontext piraterie u amerických břehů
Frýda, Jiří ; Baďura, Bohumil (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Mirove smlouvy z Londyna a pozdeji z Valladolidu ve sve podstate neprinesly zadny posun v zahranicni politice obou znesvarenych statu. Dlouhe mesice vyjednavani neprinesly zadne dulezite obchodni licence, ktere by vedly k otevreni trhu a proudeni bohatstvi. Spanelsko naopak trvalo na pozadavcich zdurazl1ujici zakaz obchodovani s koloniemi v Novem svete, chranic si monopol na tento trh. Anglie v odpoved'i na tento komercni protekcionismus obhajovala narok dobrovolniku slouzit ve vojenskych jednotkach Spojenych provincif, ale bez financni podpory a vyloucenim nizozemskych mest z protekcniho pasma. Rozpory provazely take nabozenske otazky, z kterych nemohla ani jedna ze stran ustoupit. Vysledna dohoda obesla jakekoliv neshody z pocatku valky a byla spise obrazem domaci nez zahranicni politiky, jelikoz nikdo se nechtel dopustit 'zrady' na vlastnim state. Zbyle zavazky se staly neformalnimi body a vyjednavaci strany je spolecne odsunuly do ztracena. Stejne jako Cateau-cambrijsky mir neprinesl uzavreni piratske kapitoly francouzskych piratu v Zapadnfch Indifch, tak ani Londynsky mfr zdaleka neznamenal konec pusobenf anglickych piratu v Novem svete, a to prevazne v oblasti Piratskeho pasu. Jediny rozdfl byl v ukoncenf statnf podpory kaperske cinnosti, nebot' Anglie nevydavala zadne letters of marque proti...
|
|
|
Československo-kolumbijské vztahy v meziválečném období
Tříska, Jakub ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Baďura, Bohumil (oponent)
Latinská Amerika v meziválečném období 20. století prodělávala bouřlivý rozvoj. Pokud se týká ekonomického vývoje, Latinská Amerika se stala producentem především zemědělských surovm a plodin, v některých z nich dokonce zaujímala nejvyšší místa světové produkce. Oproti tomu průmyslová výroba byla relativně malá a navíc neměla dlouhého trvání regionu. Výraznou část své poptávky průmyslového zboží uspokojovala Latinská Amerika dovozem, protože její hospodářství bylo určeno odbytem zemědělské výroby a surovinové těžby. V zemědělské výrobě stále převažoval duch koloniálního myšlení, rozdíl mezi životem venkovské populace v prvních letech dvacátého stoleté oproti století předcházejícímu nebyl kvalitativně nijak vyšší.To byla jedna z překážek v rozvoji latinskoamerického hospodářství. Mezi čtyři základní makroekonomické veličiny hospodářství patří pracovní síla, suroviny, technologie a kapitál. Z domácích zdrojů mohly latinskoamerické země zajistit první dvě, kapitál a technologie musely být importovány ze zahraničí, což s sebou přinášelo mnohé problémy. Suroviny byly těženy právě pomocí zahraničních technologií a mezinárodní firmy, které těžbu prováděly, si vlastní těžbu a výrobu hlídaly. Problémem pracovních sil byla nízká kvalifikace a malá možnost tuto vyšší kvalifikaci získat. Firmy si proto často musely...
|
|
|
Diktátor v latinskoamerické skutečnosti a literatuře
Mazanec, Petr ; Baďura, Bohumil (oponent) ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
V této práci bych se chtěl věnovat osobnosti diktátora v Latinské Americe, a to na dvou úrovních. První z nich spočívá ve srovnání prototypu diktátorského režimu z první poloviny století devatenáctého s prototypem režimu ze století dvacátého, a to na základě konkrétních příkladů. Součástí bude samozřejmě obecné uvedení do problematiky vzniku a fungování latinskoamerických diktatur. Druhá úroveň bude rovněž komparačního charakteru, tentokrát se však bude zaobírat protagonisty literárních děl tzv. diktátorské literatury. Tedy děl krásné literatury, jejichž hlavním prvkem je právě diktatura, ať už jako rámec děje nebo prostředek k vykreslení postavy diktátora. Pokusím se porovnat diktátory z několika významných literárních děl a najít a doložit společné rysy, které by mohli mít. V první části mi jako charakteristická postava diktátora devatenáctého století poslouží argentinský Juan Manuel de Rosas, na jehož příkladu chci ilustrovat vznik diktátorských režimů v období po válkách za nezávislost. Existuje nepřeberné množství literatury, která se zabývá Rosasem a jeho vládou ve vznikající Argentině. Pohledy na něj se různí, dosud je mezi některými Argentinci považován za národního hrdinu, jenž dokázal v zemi nastolit pořádek a zasloužil se o vznik jednotné Argentiny; převažuje však názor, že se z uznávané...
|
host ::
RSS.