|
|
Rewritings in the postmodern novel. A transatlantic comparison between Roberto Bolaño and Jáchym Topol
Martínez Abarca, Laura ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Riebová, Markéta (oponent) ; Areta Marigo, Maria Gema (oponent)
Tato práce je komparativní analýzou románů Amuleto (Amulet, 1999) Roberta Bolaña a Misiones nocturnas (Noční práce, 2001) Jáchyma Topola. Romány z různých regionů, které vznikly na prahu 21. století a jsou oba inspirovány traumatickými událostmi roku 1968 v Mexiku a v Praze. Ještě důležitější pro tento výzkum je, že se v obou dílech objevují některé estetické tendence připisované postmodernismu: míšení různých žánrů, spojení starého a nového, fragmentární estetika. Disertace se zaměřuje především na revizi literárních žánrů, k němuž dochází v různých dimenzích: buď jako k inovaci populárních žánrů, jako je pohádka či detektivní román, nebo jako znovuobjevování dávných příběhů, jako je řecký mýtus a zakladatelský mýtus český. První kapitola je věnována estetickým charakteristikám postmodernismu, které lze nalézt v románech. Druhá kapitola analyzuje revizi dominantních žánrů v těchto dílech: detektivního románu v Amuletu a pohádky v Noční práci. A konečně třetí kapitola se zabývá přepisem archetypu blázna v obou románech. Klíčová slova: postmoderní román, literární žánry, transatlantická studia, revize žánrů, 1968, Jáchym Topol, Roberto Bolaño
|
|
|
The poetics of spontaneity in the Hispanic - American "rainforest novel"
Zaťko, Roman ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Areta Marigo, Maria Gema (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem živlu v hispanoamerickém románu pralesa. Koncept živelnosti je založen na mechanismu prostupnosti složek ve struktuře uměleckého textu, které jsou součástí hybridnosti rozebíraných románů. Na základě živelnosti vznikají heterogenní struktury, jejichž výsledkem je interpretační variabilita literárního díla. Tato mnohovýznamovost pak umožňuje, aby ze strany čtenáře zájem o taková díla přetrval v čase. Vysvětlení živelnosti v literatuře se teoreticky opírá o pojem transkulturace, který vytvořil uruguayský esejista Ángel Rama, a o termíny záměrnosti a nezáměrnosti, definované Janem Mukařovským. Práce je členěna na dvě části: první se zabývá rozborem fenoménu živlu z hlediska formálního a druhá z hlediska tematického. Celý proces prostupnosti končí v poslední kapitole motivem rozkladu bouře, kdy se živel vody odděluje od živlu ohně, aby se oba elementy mohly opět propojit a vytvořit další bouři. Tento postup navazuje na cykličnost procesu slučování a oddělování jednotlivých prvků v literárním díle, kterým se fenomén živlu vyznačuje. Klíčová slova José Eustasio Rivera, Ciro Alegría, román pralesa, hispanoamerická literatura, příroda v literatuře, živelnost v literárním díle
|
host ::
RSS.