|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
|
|
Orientální krajina ve francouzském cestopise 19. století
Kostik Šubrová, Zdeňka ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato práce zkoumá orientální krajiny ve francouzském cestopise 19. století. Autorka vnímá cestopis jako svébytný literární žánr a hlásí se k topologické a tematologické kritice, motiv krajiny v literárním textu definuje v souladu se školou A. Rogera jako gesto umělého a cíleného výběru submotivů. 19. století znamenalo ve francouzské próze obrodu a uměleckou emancipaci cestopisného žánru, přičemž cesty do Orientu se historicky i kulturně staly pilířem tohoto procesu. S vývojem cestopisu v daném období jsou spjaty významné modifikace identity mluvčích, kteří v textu prezentují krajinu. První část práce analyzuje tento proces, díky němuž se extratextuální entita autora člení na historicko-biografickou identitu autora- turisty a autora-umělce, jenž s sebou nese předchozí intelektuální zkušenost a prekonstituované obrazy Orientu. Intratextuální entita vypravěče se pak rozdvojuje na cestovatele a vypravěče, přičemž první mluvčí zprostředkovává "zážitky z cest", vytváří autenticitu cestopisu, zatímco vypravěč je nadstavbovým mluvčím, jenž na základě vjemů cestovatele interpretuje krajinu, dodává jí intertextuální kontext a modifikuje časové linie cesty zapojením paměti. Studie jednotlivých cestopisných textů ve druhé části práce ukazuje, jak se v průběhu 19. století motiv orientální krajiny sémanticky i...
|
|
|
Komerční právo v Maroku
Urbanová, Kamila ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Šubrová, Zdeňka (oponent)
Tato práce pojednává o Maroku a jeho obchodním právu. Po charakteristice Maroka, jeho historie, státní moci a soudnictví se zaměřuje na právní úpravu obchodního práva, detailněji rozebírá obchodní společnosti. Jsou zde rozebrány i aktuální problémy jako korupce, dodržování autorských práv či postavení žen. Cílem práce je zjistit příčiny velkého rozdílu mezi relativně dobrou právní úpravou a její praktickou aplikací, která dosti zaostává.
|
host ::
RSS.