|
|
Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec?
Elznic, Zita ; Štroblová, Kateřina (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? se dotýká tématu průmyslového rybolovu. Formálně jde o instalaci, která obsahuje dvě části. První část je oválným objektem, na kterém jsou připevněny mechanické ryby, které vytvářejí pohyblivé hejno. Pomocí motorů interagují na sebe i diváka za doprovodu písně. Druhá část zahrnuje tři samostatné mechanické ryby, které vytvářejí přímý dialog s divákem. Instalace je situovaná ve white cube. Výsledek působit dojmem, že jsou ryby živé a pomocí lidského hlasu se tak divákovi více přiblíží. Název Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? vychází z dětského vtipu. Tato věta je příznačná k tématu a to tím, že je to celé nesmysl. Ryby neběhají, nepohybují se na souši a ani nemluví. Pokus tohoto vtipu zlidštit rybu je rychle u konce, když se dozvíte odpověď. Pouhé mlasknutí nám naznačuje, jak je tento odlišný svět cizí.
|
|
|
Problematika umění ve veřejném prostoru v době normalizace na příkladu pražského metra
Němcová, Alice ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Rathouská Štroblová, Kateřina (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou umění ve veřejném prostoru v období normalizace na příkladu pražského metra. Prostředí metra si vyžádalo formální omezení výtvarných děl, která ho měla doplnit. Z bezpečnostních důvodů se výtvarná díla nesměla nacházet na nástupištích ani v příchozím středním tunelu a mohla se objevit pouze v prostorách vestibulů, veřejných pasáží či v uliční úrovni při východech ze stanice. Na jedné straně bylo pražské metro jasně politicky angažovaným projektem, zdůrazňujícím přátelské vztahy se Sovětským svazem jakož i klíčové zapojení sovětských odborníků pro existenci moderní dopravy v Praze. Na straně druhé ten samý projekt umožnil výtvarné realizace umělců, jejichž volnou tvorbu režim odmítal. V úvodu práce stručně shrnuji historii pražského metra a fenomén podzemní dopravy jako takový, následuje část věnovaná vlivu moskevského metra na pražské prostředí. Hlavní prostor je věnován výtvarnému generelu, okolnostem vzniku, posuzování, financování a realizování uměleckých děl v pražském metru. Tato část je rozdělena do sekcí věnovaných stanicím, jež byly po roce 1989 přejmenovány, reflexi historie a tvorbě životního prostředí, které tvořily důležité námětové linie výtvarného generelu. V závěrečné části se zaměřuji na vývoj plánování a dosavadní průběh výtvarné...
|
|
|
Ilustrace Adrieny Šimotové k próze a poezii
Štroblová, Kateřina ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bydžovská, Lenka (oponent)
RESUMÉ Ilustrační tvorba Adrieny Šimotové je dosud málo zpracovanou, nicméně nedílnou součástí její výtvarné tvorby. Ilustrováním se zabývala prakticky celou svou uměleckou dráhu - první ilustrace, které však nebyly vydány, vytvořila již při studiu na střední grafické škole. První publikované ilustrace se datují do roku 1948, tedy do doby, kdy Šimotová studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Po téměř dvacetileté pomlce se k ilustrování vrátila v roce 1967, kdy doprovodila povídku do revue světové literatury. Šedesátá léta znamenala pro Adrienu Šimotovou příklon k tzv. nové figuraci a obrácení pozornosti k všedním lidským situacím. V sedmdesátých letech dochází k další proměně jejího výtvarného výrazu - po tragické smrti manžela Šimotová opouští techniku malby a přechází k práci s textilem a později papírem. Soustavně se Šimotová zabývala ilustracemi až od let osmdesátých. Vznikají významné ilustrace ke sbírce Vladimíra Holana. V této době jsou pro Šimotovou důležité pobyty v klášteře v Hostinném, kde tvořila díla prořezáváním a vytrháváním papíru. Na počátku 90. let Šimotová opouští figurální motivy a zabývá se frotážemi věcí ze svého okolí. Vznikají tak cykly jako např. Magie věcí a Svěcení reality. Reprodukce některých z těchto frotáží byly použity také jako ilustrace. Od frotáží předmětů se...
|
|
|
Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury
Štroblová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I spo1ečensko - kultumí scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modemu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Jednou z takových skupin byla i UB 12, založená roku 1959. Uskupení nebylo generačně jednotné, pojítkem kromě vzájemných vztahů byl vedle obdivu k francouzské kultuře a umění také příklon některých členů k tzv. poetice všedního dne. UB 12 ukončila svou činnost po roce 1968. Přestože skupina nebyla umělecky příliš jednotná a neměla ani společný manifest (což často vedlo k jejímu hodnocení jako průměmé či nevýrazné), zaujala v českém umění významné místo. Mnozí členové UB 12 (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Hlavní částí práce jsou portréty ženských členek skupiny UB 12- Věry...
|
|
|
České umělecké skupiny současnosti
Nývlt, Matěj ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Štroblová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce popisuje současné české umělecké skupiny a s nimi bezprostředně související témata. V úvodu charakterizuje obecnou problematiku tvorby v rámci umělecké skupiny a zasazuje jí do historického kontextu vývoje českého umění za posledních dvě stě let. Dále je téma uměleckých skupin rozšířeno o výběr některých světových uměleckých seskupení. Současným českým uměleckým skupinám je věnováno několik medailonů představujících nejmladší generaci skupin, které se podílely nebo podílejí na současném umění. V závěrečných dvou kapitolách se zabývá přiléhajícími tématy angažovaného umění a vztahu některých skupin ke galerijnímu provozu. Klíčová slova umělecké skupiny, současné české umění, angažované umění, galerijní provoz
|
|
|
Ženské umělecké osobnosti v české výtvarné kultuře 50. a 60. let 20. století
Štroblová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Doba let 1948 - 1968 byla v Československu plná historických zvratů a událostí. I společensko - kulturní scéna procházela v tomto období důležitými proměnami. Od represí let padesátých přes "zlatá šedesátá" k normalizačním letům sedmdesátým; to vše ve stínu komunistické totality. Vedle oficiálního umění pod diktátem socialistického realismu se zde projevovaly i tendence protikladné, zprvu navazující na předválečnou modernu a avantgardu. Po prosazení zrušení zákazu uměleckých skupin se umělci začali sdružovat do nejrůznějších uskupení, ať na základě přátelských vztahů či společných uměleckých názorů. Mnozí z příslušníků těchto skupin (Václav Boštík, Stanislav Kolíbal, Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Karel Malich, Karel Nepraš) jsou dnes považováni za jedny z nejvýraznějších uměleckých osobností českého umění druhé poloviny dvacátého století. Specifickým fenoménem v umění padesátých a šedesátých let byl ve světě i v našich zemích nástup výrazných ženských uměleckých osobností. U nás byly tyto umělkyně povětšinou sdruženy v uměleckých skupinách, ale vyskytlo se i pár autorek tvořících na těchto skupinách nezávisle. Hlavní částí práce jsou portréty těchto umělkyň a pokus o nalezení některých společných témat a aktivit v jejich tvorbě. Ženské umělkyně zůstaly sice za hlavními mužskými osobnostmi poněkud ve...
|
|
|
Galerie Jiří Švestka 1995-2010
Sedlmayerová, Markéta ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Štroblová, Kateřina (oponent)
Galerie Jiří Švestka 1995-2010 Cílem bakalářské práce je zhodnocení působení Galerie Jiří Švestka v letech 1995 až 2010 v českém prostředí. Nejprve přiblíží osobnost Jiřího Švestky. Následně bude věnovat pozornost galerii samotné. Důraz bude klást na její aktivity v Čechách i zahraničí, s akcentem na výstavní činnost. Porovná ji s jinými podobnými českými soukromými galeriemi. Práce se mimo jiné dotkne také správy Kramářovy sbírky nebo spolupráce na projektu "Literární sklony". Ze zahraničních aktivit bude pozornost soustředěna na účast Galerie Jiří Švestka na mezinárodních veletrzích s uměním. Záměrem práce je rovněž představit budovy galerie, v nichž sídlila nebo sídlí, a umělce, kteří jsou jí zastupováni. V závěru se pokusí definovat její postavení v českém výtvarném prostředí a poukázat na její význam v něm. Součástí práce bude souhrnný seznam výstav, na nichž se Galerie Jiří Švestka podílela, seznam veletrhů, kterých se zúčastnila a seznam umělců, se kterými spolupracovala.
|
|
|
Reflexe socialistické minulosti v umění zemí Střední Evropy
Rathouská Štroblová, Kateřina ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Havránek, Vít (oponent)
Disertační práce se soustřeďuje na segment současných vizuálních umělců z Polska, České republiky, Maďarska a Slovenské republiky, kteří ve svém díle reflektují nedávnou minulost. Práce mapuje a interpretuje umělecké reflexe minulosti s důrazem na éru socialismu v regionu Střední Evropy a vymezuje specifika generace umělců narozených v 70. letech a jejich pozici v postsocialistické situaci. Tyto umělecké přístupy jsou kategorizovány a ukotveny v širokém trendu tzv. historiografického obratu v umění a následně zařazeny do širšího kulturního a uměleckohistorického kontextu. Klíčová slova současné umění, Střední Evropa, historiografický obrat, archiv, socialistický modernismus, nostalgie
|
|
|
Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec?
Elznic, Zita ; Štroblová, Kateřina (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? se dotýká tématu průmyslového rybolovu. Formálně jde o instalaci, která obsahuje dvě části. První část je oválným objektem, na kterém jsou připevněny mechanické ryby, které vytvářejí pohyblivé hejno. Pomocí motorů interagují na sebe i diváka za doprovodu písně. Druhá část zahrnuje tři samostatné mechanické ryby, které vytvářejí přímý dialog s divákem. Instalace je situovaná ve white cube. Výsledek působit dojmem, že jsou ryby živé a pomocí lidského hlasu se tak divákovi více přiblíží. Název Víš, co udělá ryba, když vyběhne na kopec? vychází z dětského vtipu. Tato věta je příznačná k tématu a to tím, že je to celé nesmysl. Ryby neběhají, nepohybují se na souši a ani nemluví. Pokus tohoto vtipu zlidštit rybu je rychle u konce, když se dozvíte odpověď. Pouhé mlasknutí nám naznačuje, jak je tento odlišný svět cizí.
|
|
|
České umělecké skupiny současnosti
Nývlt, Matěj ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Štroblová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce popisuje současné české umělecké skupiny a s nimi bezprostředně související témata. V úvodu charakterizuje obecnou problematiku tvorby v rámci umělecké skupiny a zasazuje jí do historického kontextu vývoje českého umění za posledních dvě stě let. Dále je téma uměleckých skupin rozšířeno o výběr některých světových uměleckých seskupení. Současným českým uměleckým skupinám je věnováno několik medailonů představujících nejmladší generaci skupin, které se podílely nebo podílejí na současném umění. V závěrečných dvou kapitolách se zabývá přiléhajícími tématy angažovaného umění a vztahu některých skupin ke galerijnímu provozu. Klíčová slova umělecké skupiny, současné české umění, angažované umění, galerijní provoz
|
host ::
RSS.