Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sukcese vegetace na plochách po těžbě dřeva v oblastech borových lesů
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Sukcese vegetace na plochách borových lesů po těžbě dřeva byla studována ve vybraných pískovcových oblastech České republiky (Český ráj, Dokesko, České Švýcarsko). Cílem práce bylo zjistit, jaký je sled druhů a rychlost změn v průběhu sukcese, které faktory sukcesi ovlivňují a jak se liší sukcese vegetace po těžbě dřeva a po požáru. Metodou space-for-time substitution bylo zaznamenáno celkem 249 fytocenologických snímků (100 m2 ) po těžbě dřeva ve věku 1 - 170 let, rozdělených do 7 sukcesních stádií. Výsledky práce ukázaly, že v průběhu celé sukcese se počet druhů na snímek statisticky průkazně neměnil. Jednotlivá sukcesní stádia se mezi sebou odlišovala v druhovém složení. Nejmladší sukcesní stádia (do 5 let) se druhovým složením nejvíce odlišovala od všech starších sukcesních stádií hlavně světlomilnými ruderálními druhy rostlin. Nejstarší sukcesní stádia (nad 40 let) si svým druhovým složením byla velmi blízká. Z testovaných faktorů prostředí měla největší vliv na druhové složení vysázená dřevina a lokalita. Po porovnání sukcese vegetace po těžbě dřeva a požáru se plochy po těžbě dřeva vyznačovaly průkazně menším celkovým počtem druhů na snímek. Na plochách po těžbě dorůstaly...
Sukcese raných stadií vývoje jehličnatých lesů v ČR
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V jehličnatých lesích probíhají přirozené nebo člověkem způsobené disturbanční procesy (vítr, oheň, škůdci, těžba,…), které narušují krajinu. Tyto procesy jsou hlavní silou řídící dynamiku lesů po celém světě. Po disturbancích zůstávají v lese poškozené nebo zničené plochy, na kterých ihned po narušení začíná regenerace. Vývoj lesa na těchto plochách probíhá v závislosti na různých abiotických a biotických faktorech, kterými jsou hlavně dostupnost semen (zdroj semen, jeho vzdálenost od paseky, velikost disturbované plochy, disperzní schopnost, vliv okolní vegetace), vhodné stanoviště (otevřená plocha, klimatické podmínky místa, vlastnosti půdy, topografie oblasti, přítomnost zvěře) a historie stanoviště před disturbancí. Idealizovaný průběh sukcese vegetace, probíhající v lesích po disturbancích, začíná nástupem ruderálních jednoletých druhů rostlin a pokračuje bylinnými trvalkami a keři k raně sukcesním stromům a pozdně sukcesním stromům. Studium sukcese se nejčastěji provádí metodou fytocenologického snímkování různě starých sukcesních stádií. Sukcese vegetace na disturbovaných plochách v jehličnatých lesích je v České republice zatím málo popsána a zvláště chybí studie zabývající se sukcesí v oblastech borů s dominující Pinus sylvestris. Klíčová slova: les, sukcese, vegetace

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.