|
|
Nakladatelství ODEON a jeho proměny mezi lety 1948-1969
Dvořáková, Aneta ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Novým tiskovým zákonem z 24. března 1949 byly prakticky z nakladatelské sféry vyloučeny soukromé podniky a byla zakládána kolektivní nakladatelství s přesně definovanou oblastí vydávání. Bakalářská práce se zabývá fungováním a proměnami jednoho z takových nakladatelství, a to Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v poválečných letech 1948-1969. Cílem práce je přiblížit a osvětlit postavení nakladatelství na trhu ve sledovaném období. Zároveň se pokouší odpovědět na otázku, kdo toto postavení mohl ovlivňovat. Část textu je vyhrazena i organizačním změnám, kterými nakladatelství prošlo, například změnou názvu na více známý Odeon. Práce je zpracována pomocí analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Klíčová slova Nakladatelství, státní moc, SNKLHU, Odeon, Československo
|
|
|
Distribuce samizdatových publikací v letech 1978-1989 na příkladu Edice Popelnice
Ulrichová, Karolina ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cilem bakalarske prace je zmapovat veskere vyznamne typy distribuce samizdatove literatury prostrednictvim analyzy dobovych zaznamu, vzpominek pametniku a odbornych knih. V prvni casti prace jsou podrobne predstaveny zpusoby distribucnich procesu z hlediska jejich narocnosti a efektivity. Tato cast probehla analyzou primarnich zdroju, tedy vypovedi pametniku a sekundarnich zdroju, tedy prostrednictvim odborne literatury. Vysledkem je finalni shrnuti vyzdvihujici na zaklade shromazdenych dat a kriticke dedukce nejucinnejsi metodu sireni samizdatu. Venovana je oddelene i pozornost tamizdatu z hlediska efektivity a narocnosti distribuce vytisku do zahranici a zpet do Ceskoslovenska. Zminena jsou vyznamna nakladatelstvi a osobnosti, ktere tomuto zpusobu sireni vyrazne napomohly. V druhe casti prace je prostor venovan Edici Popelnice a Jirimu Gruntoradovi, jakozto osobnosti, ktera se podilela na distribuci cenzurovanych del v dobe totality. Edice Popelnice je v ramci samostatne kapitoly charakterizovana a strucne jsou take analyzovany zpusoby sireni jednotlivych svazku. O procesu sireni informace pochazi z primarniho zdroje. Samostatna kapitola je venovana i Jirimu Gruntoradovi a jeho vlivu a pusobeni v letech 1978-1989. V zaveru prace je vyzdvizena dulezitost Samizdatu, smysl jeho sireni a nasledne je...
|
|
|
Proměny postavení autora jako politicko-sociální instituce po roce 1989
Šimánková, Pavlína ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na transformaci literárního prostředí a společenského postavení autora po roce 1989. Před revolucí měli oficiální spisovatelé zvláštní společenské postavení, považováni byli za autority reprezentující žádoucí normy a hodnoty. S počátkem demokracie a volného trhu došlo k prudké změně, kdy se stali komerčními subjekty čelící novým výzvám. Před revolucí existovalo několik paralelních knižních trhů (oficiální, samizdatový a exilový) s vlastními charakteristikami a omezeními. Sametová revoluce a následné změny ekonomického prostředí otevřely cestu ke sjednocení těchto trhů do jednoho, což umožnilo autorům širší publikační možnosti. Změny v politickém klimatu odstranily cenzuru a otevřely diskuzi o historických a osobních tématech. Spisovatelé se ocitli v novém ekonomickém prostředí, kde ztratili státní finanční podporu a byli nuceni spoléhat se na prodej svých knih. Tato nová realita ovlivnila nejen jejich příjmy, ale i jejich postavení ve společnosti. Druhá část práce se zaměřuje na analýzu rozhovorů s Jáchymem Topolem, reprezentativní postavou této transformace. Klíčová slova: 1989, knižní trh, Sametová revoluce, autoři, spisovatelé, 90. léta, volný trh, cenzura, Jáchym Topol
|
|
|
Proměny postavení nakladatelského subjektu v letech 1948-1968 na příkladu Našeho vojska
Lenghartová, Pavlína ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nakladatelstvím Naše vojsko, které bylo založeno roku 1945 Ministerstvem národní obrany. Cílem práce bylo analyzovat jeho postavení v letech 1948-1968 a zodpovědět otázku, jak vycházelo vstříc čtenářské poptávce. K tomu byly využity primární zdroje, tj. dobové nakladatelské zpravodaje a články z vojenských periodik. Z pramenů vyplynulo, že ačkoli bylo Naše vojsko založeno pro účely armády, kromě odborné literatury vydávalo od počátku i beletrii a aktivně komunikovalo i s civilními čtenáři prostřednictvím čtenářské rubriky v nakladatelském zpravodaji nazvaném Naše vojsko o nových knihách, později Za novou četbou. V 60. letech zakládalo vojenské knižní kluby, jejichž členové mohli zpětně ovlivňovat práci redakce a došlo tak k propojení se čtenářskou poptávkou.
|
|
|
Přínos Roberta Darntona pro využití nástrojů elektronické komunikace ve vysokoškolském vzdělání
Najmanová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností amerického historika Roberta Darntona a jeho přínosem pro využívání nástrojů elektronické komunikace ve vysokoškolském vzdělání. Cílem práce je zmapovat profesní kariéru a vyložit základní principy díla předního amerického historika a zároveň tak metodologicky testovat přínos biografické metody pro zkoumání dějin knižní kultury. Výzkumná otázka zní: Jakým způsobem přispěl Robert Darnton k využití elektronických nástrojů elektronické komunikace ve vysokoškolském vzdělání? Teoretická část vychází ze sekundární literatury a dostupných elektronických zdrojů. Jsou zde přiblíženy definice související s tématy, kterými se Robert Darnton zabývá ve své práci. Dále je představena samotná osobnost Roberta Darntona. Praktická část je tvořena pomocí kvalitativní metody výzkumu ve formě rozhovorů se zástupkyněmi dvou akademických nakladatelstvích v České republice. Závěr bakalářské práce tvoří shrnutí získaných znalostí a poskytuje odpověď na výzkumnou otázku. Klíčová slova Robert Darnton, vysoké školy, závěrečné kvalifikační práce, digitalizace
|
|
|
Chaos, krize, nové příležitosti? Český knižní trh v době pandemické
Lásková, Nikola ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kolínová, Pavlína (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz o českém knižním trhu v době pandemické. V teoretické části jsou představeny hlavní události pandemie a počátky pandemie v České republice. Prostor je věnován protipandemickým opatřením, jejichž prostřednictvím byl knižní trh zásadně ovlivněn. Charakterizována jsou také specifika knižního trhu a jeho historie. Těmto oblastem je prostor věnován z důvodu jejich úzké souvislosti s knižním trhem v pandemii. V rámci ústřední kapitoly jsou popsány dopady pandemie, státní pomoc a projekty na podporu trhu. Pro možné srovnání jsou uvedeny příklady těchto tematických oblastí ve vybraných evropských zemích. Praktická část je realizována kvalitativní formou analýzy mediální reprezentace. Analyzován byl obsah 68 příspěvků, který byl zaznamenán formou tabulek. Výsledky analýzy odpovídají na ustanovené výzkumné otázky. Klíčová slova: knižní trh, nakladatelé, knihkupci, pandemie, státní pomoc, dopady pandemie, mediální reprezentace
|
|
|
Lidové knihovny a jejich čtenáři v okrese Tachov
Rudová, Eliška ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Abstrakt/česky Cílem této diplomové práce je zmapování činnosti veřejných lidových knihoven na okrese Tachov v období 80.-90. let a jejich vliv na čtenářskou populaci tohoto okresu. Zkoumání v této oblasti je podmíněno historickou i populační diverzitou příhraničního okresu a předmětem zkoumání jsou lidové a střediskové knihovny a jejich čtenáři. V jednotlivých kapitolách práce bude nastíněn vývoj knihoven na okrese Tachov přibližně od začátku 20. století až do 50. let. Období od 50. let do 90. let 20. století bude blíže rozpracováno na základě archivního materiálu veřejných knihoven jako původců z fondu ve Státní okresním archivu Tachov (konkrétně fondy Okresní knihovny Tachov 1953-1996). Na základě těchto materiálů (statistických výkazů, zpráv o činnosti, zpráv z revizí fondu apod.) bude dále nastíněna činnost knihoven z hlediska výpůjčních služeb (se zaměřením na knihovní fondy knihoven), jejich práce se čtenářem a vliv na čtenářství obyvatel okresu. Toto působení knihoven bude dále zkoumáno v praktické části, kde na základě metody kvalitativního šetření s použitím polostrukturovaných rozhovorů se čtenáři i knihovníky, kteří knihovny na okrese navštěvovali nebo v nich působili v 80.-90. letech 20. století.
|
|
|
Prestiž nakladatele v komparativní historické perspektivě: případová studie života a díla Viktora Stoilova
Flejberková, Eliška ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce řeší téma osobnost nakladatele Viktora Stoilova a jeho dílo. Dále porovnává změny, kterou prestiž nakladatele v historii prodělala. Cílem bakalářské práce bude pomocí biografické metody zmapovat život a dílo Viktora Stoilova a zhodnotit jeho přínos pro rozvoj české knižní kultury. Teoretická část je psána pomocí sekundární literatury, zahrnuje rozbor definic související s tématem a historii nakladatelů působících na českém území. Praktická část zahrnuje kvalitativní výzkum provedený pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami se dvěma osobnostmi z českého knižního trhu. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných skutečností souvisejících s osobností nakladatele.
|
|
|
Přínos Roberta Darntona pro využití nástrojů elektronické komunikace ve vysokoškolském vzdělání
Najmanová, Anna ; Šmejkalová, Jiřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností amerického historika Roberta Darntona a jeho přínosem pro využívání nástrojů elektronické komunikace ve vysokoškolském vzdělání. Cílem práce je zmapovat profesní kariéru a vyložit základní principy díla předního amerického historika a zároveň tak testovat metodologicky přínos biografické metody pro zkoumání dějin knižní kultury. Teoretická část vychází ze sekundární literatury a dostupných elektronických zdrojů. Jsou zde přiblíženy definice, které souvisí s elektronickou komunikací ale i tématy, kterými se Robert Darnton zabývá ve své práci. Dále je představena samotná osobnost Roberta Darntona. Praktická část je tvořena pomocí kvalitativní metody výzkumu ve formě rozhovorů s dvěma zástupkyněmi z akademických nakladatelství v České republice. Závěr bakalářské práce tvoří shrnutí získaných znalostí a poskytuje odpověď na výzkumnou otázku.
|
|
|
Historický fond v knihovně Arneho Laurina (1889-1945)
Panenková, Josefina ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Knižnímu sběratelství se Arne Laurin (1889-1945), novinář a šéfredaktor deníku Prager Presse, věnoval téměř celý svůj život až do emigrace z Československa v roce 1939. Nejvíce proslul svojí sbírkou novinářské literatury, která se po válečných peripetiích a po Laurinově smrti dostala do fondu knihovny dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své době si novinářská knihovna získala věhlas mj. na základě sedmi tištěných katalogů, které Laurin vydal v letech 1931-1937 jako bibliofilské tisky. Knihovna celá a zejména pak její historický fond tisků do roku 1860 obsahuje kromě bohemik převážně zahraniční literaturu německé, francouzské, anglické, švédské, též nizozemské, švýcarské, polské, maďarské a další tiskařské provenience. Diplomová práce se věnuje historickému fondu, kde sleduje provenienční znaky jak z doby Laurinova vlastnictví, tak starší. Dále se věnuje hlavním knihovnickým tématům, jako jsou akvizice, katalog, stavění fondu a přístupnost knihovny, a v neposlední řadě mapuje osud sbírky po Laurinově emigraci až do současnosti. Z hlediska knižního sběratelství zasazuje Laurinovu osobnost do širšího kontextu.
|
host ::
RSS.