|
KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948
Šlouf, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Léta 1945-1948 v Československu bývají současnou historiografii klasifikována jako přechodné období mezi dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou. Zatímco nacistický režim byl od počátku českou veřejností vnímán jako cizorodý německý prvek, poválečný nástup Komunistické strany Československa (KSČ) vycházel nejen z impulsů zahraničně politické situace, ale byl též podporován velkou částí české společnosti. Do KSČ vstoupilo ještě před únorem 1948 přibližně 1 300 000 členů. V parlamentních volbách v roce 1946 získala KSČ v českých zemích politický mandát od 40 % voličů. "Lehkost" s jakou KSČ dokázala nastolit v Československu v únoru 1948 svůj totalitní režim, hluboce kontrastovala s průběhem vniku komunistických diktatur v okolních státech sovětské sféry vlivu. Československý komunismus totiž nebyl zdaleka jen sovětským importem, ale naopak navazoval na četné kulturní a politické tradice předválečné éry (levicoví intelektuálové, rusofilství, početná členská základna KSČ).1 Právě s ohledem na tyto skutečnosti nelze mocenský vzestup KSČ v letech 1945-1948 popisovat pouze pohledem "shora", očima zákulisní politiky stranických špiček. KSČ nebyla, a jako "masová" strana ani být nemohla, homogenním celkem. Existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými organizačními úrovněmi KSČ od řadových členů, přes funkcionáře...
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948
Šlouf, Jakub ; Kocian, Jiří (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Léta 1945-1948 v Československu bývají současnou historiografii klasifikována jako přechodné období mezi dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou. Zatímco nacistický režim byl od počátku českou veřejností vnímán jako cizorodý německý prvek, poválečný nástup Komunistické strany Československa (KSČ) vycházel nejen z impulsů zahraničně politické situace, ale byl též podporován velkou částí české společnosti. Do KSČ vstoupilo ještě před únorem 1948 přibližně 1 300 000 členů. V parlamentních volbách v roce 1946 získala KSČ v českých zemích politický mandát od 40 % voličů. "Lehkost" s jakou KSČ dokázala nastolit v Československu v únoru 1948 svůj totalitní režim, hluboce kontrastovala s průběhem vniku komunistických diktatur v okolních státech sovětské sféry vlivu. Československý komunismus totiž nebyl zdaleka jen sovětským importem, ale naopak navazoval na četné kulturní a politické tradice předválečné éry (levicoví intelektuálové, rusofilství, početná členská základna KSČ).1 Právě s ohledem na tyto skutečnosti nelze mocenský vzestup KSČ v letech 1945-1948 popisovat pouze pohledem "shora", očima zákulisní politiky stranických špiček. KSČ nebyla, a jako "masová" strana ani být nemohla, homogenním celkem. Existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými organizačními úrovněmi KSČ od řadových členů, přes funkcionáře...
|
|
KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948
Šlouf, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Léta 1945-1948 v Československu bývají současnou historiografii klasifikována jako přechodné období mezi dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou. Zatímco nacistický režim byl od počátku českou veřejností vnímán jako cizorodý německý prvek, poválečný nástup Komunistické strany Československa (KSČ) vycházel nejen z impulsů zahraničně politické situace, ale byl též podporován velkou částí české společnosti. Do KSČ vstoupilo ještě před únorem 1948 přibližně 1 300 000 členů. V parlamentních volbách v roce 1946 získala KSČ v českých zemích politický mandát od 40 % voličů. "Lehkost" s jakou KSČ dokázala nastolit v Československu v únoru 1948 svůj totalitní režim, hluboce kontrastovala s průběhem vniku komunistických diktatur v okolních státech sovětské sféry vlivu. Československý komunismus totiž nebyl zdaleka jen sovětským importem, ale naopak navazoval na četné kulturní a politické tradice předválečné éry (levicoví intelektuálové, rusofilství, početná členská základna KSČ).1 Právě s ohledem na tyto skutečnosti nelze mocenský vzestup KSČ v letech 1945-1948 popisovat pouze pohledem "shora", očima zákulisní politiky stranických špiček. KSČ nebyla, a jako "masová" strana ani být nemohla, homogenním celkem. Existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými organizačními úrovněmi KSČ od řadových členů, přes funkcionáře...
|