|
|
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...
|
|
|
Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název: Efekt doby zatížení a zotavení na fyziologickou odezvu sportovního lezce Cíl: Hlavním cílem této práce bylo posoudit vliv různých typů lezeckých zatížení na fyziologickou odezvu sportovních lezců. Metody: Výzkumný soubor se skládal ze 7 lezců (věk 25,4 ± 7 let, tělesná hmotnost 64,8 ± 6 kg, tělesná výška 175,8 ± 5,3 cm). Jejich výkonnost se pohybovala v rozmezí 8 až 9+ na stupnici UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben třem typům lezeckého zatížení: kontinuální, intermitentní s 30s zatížením a 30s odpočinkem (test 30/30) a intermitentní s 90s zatížením a 90s odpočinkem. Sledované proměnné byly výkon v počtu lezeckých kroků, průběh srdeční frekvence (SF) během zatížení i odpočinku, spotřeba kyslíku (VO2), minutová plicní ventilace (VE) a krevní laktát (LA). Výsledky: Nejvyšší dosažené hodnoty fyziologických ukazatelů byly podobné pro všechny testy (SFpeak 168 ± 11 až 172 ± 7 tepů/min, VO2peak 35,2 ± 4,7 až 40,3 ± 5,3 ml/kg/min, LA 4,1 ± 1,1 až 4,9 ± 1,4 mmol/l). Průměrná energetická náročnost se pohybovala v rozmezí 9,0 až 9,8 kcal/min. Lezci setrvali nejdéle (4min 45s ± 37s) v testu 30/30 (šest lezců vydrželo maximálně stanovenou dobu testu 10 x 30s), zatímco při kontinuálním testu byla průměrná doba do vyčerpání nejkratší (1min 53s ± 15s). Energetická...
|
|
|
Vliv doby zatížení a odpočinku na opakovaný výkon ve sportovním lezení
Šimkanin, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Cílem práce bylo posoudit kontinuální a intermitentní zatížení na lezecký výkon při lezení do vyčerpání. Výzkumný soubor se skládal z 15 lezců, 11 mužů a 4 žen (24,1 ± 2,7 let, tělesná hmotnost 66,4 ± 9,8 kg, tělesná výška 173,1 ± 7,7 cm, SFmax 197,5 ± 3,7 tepů. min-1 ). Výkonnost lezců se pohybovala v rozmezí 7- až 9 RP dle stupnice obtížnosti UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Vzorek byl podroben lezeckému testu, který se skládal ze tří cvičení kontinuálního a intermitentního charakteru. První intervalové cvičení zahrnovalo 30s lezení a 30s pasivního odpočinku. Ve druhém cvičení se objem zatížení i odpočinku zdvojnásobil a ve třetím se lezlo nepřerušovaně. Ve všech testech lezli probandi do vyčerpání. Rychlost pohybu byla vymezena 25 kroky .min-1 při negativním sklonu 135ž, respektive 120ž, v závislosti na aktuální výkonnosti lezců. Jednotlivá cvičení absolvovali minimálně s 24h rozestupem. Výsledky studie ukazují výrazné rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými cvičeními. Největší výkon (počet kroků 165,5 ± 45,4; doba lezení 6:22 ± 1:44) byl zaznamenán v intervalovém cvičení 1, střídáním 30s lezení s 30s odpočinkem. Horší výkon (počet kroků 135,6 ± 80,6; doba lezení 5:08 ± 3:02) vykazuje intervalové cvičení 2 při 60s lezení a 60s odpočinku. Nejslabší výkon (počet kroků 53,7 ±...
|
host ::
RSS.