|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Ekologie mikrobiálních společenstev v prostředí sulfidických rud
Falteisek, Lukáš ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent) ; Mandl, Martin (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na diverzitu mikroorganismů prokaryotického typu žijících v prostředí mikrobiální dekompozice i tvorby sulfidických minerálů a zkoumá zde vztah mezi složením mikrobiálních komunit a geochemickými procesy. V prostředí rozsáhlého a částečně vytěženého ložiska sulfidických rud byly poprvé charakterizovány mikrobiální komunity v gossanu a jejich role v rámci ekosystému. Kromě toho byla srovnána mikrobiální společenstva ze stanovišť typických pro tvorbu a přeměny kyselých důlních vod (AMD) a byla nalezena diferenciace nik mezi příbuznými mikroorganismy. Nález neobvykle variabilních mikrobiálních komunit v biostalaktitech rostoucích na vývěrech AMD byl využit pro detekci neutrální variability mikrobiálních společenstev. Bylo zjištěno, že jednoduché mikrobiální komunity nevykazují podobnost podle lokality, ačkoliv podobnost prostředí lokalitám odpovídala, ale převážně náhodně. Tím se jednoduché komunity liší od vysoce diverzifikovaných společenstev z půdy, sedimentů a dalších komplexních substrátů, které vykazují vysokou korelaci bioty s faktory prostředí. Předpokládaná příčina tohoto rozdílu je kompozitní charakter bohatých komunit a potlačení náhodných fluktuací průměrováním velkého počtu fyzicky oddělených mikrokomunit. Tomu nasvědčuje i fakt, že podobnost jednoduchých komunit...
|
|
|
The effect of climatic changes on genetic build-up of populations and their role in promoting adaptive radiations
Štefková Kašparová, Eva ; Janko, Karel (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent) ; Hulva, Pavel (oponent)
Jižní Oceán a jeho enormně chladný a křehký kontinet Antarktida si doposud prošly řadou zásadních klimatických změn. Antarktida byla tradičně nazírána jako pustá krajina a mnoho se také nevědělo o druhové diverzitě organizmů nebo fylogeografii. Tato práce si klade za cíl osvětlit a upřesnit zásadní hypotézy týkající se zmíněných biologických vlastností živočišných společenstev jak v šelfových vodách, tak i v suchozemském prostředí Antarktidy. Pomocí multilokusové analýzy bylo zjišťováno, jak souvisí životní styl - bentický nebo pelagický, se zřetelem na délku pelagického larválního stádia notothenioidních ryb, s konektivitou mezi jejich populacemi. Životní styl, spolu s oceánografickými faktory, je vhodným vodítkem k odhadu genového toku mezi populacemi. Je však životní styl faktorem ovlivňujícím populační dynamiku v dobách glaciace? Tuto otázku jsme aplikovali jak u fylogeneticky blízce příbuzných skupin ryb Notothenioidea nebo ježovek Echinoidea, tak také u fylogeneticky nepříbuzných druhů shelfových a hlubokomořských antarktických Invertebrata, dostupných v NCBI databázi. Ukazuje se, že populace bentických druhů prošly recentnější expanzí, než populace hlubokomořských nebo pelagických orgnismů. Studium evoluce mořského života jsme vyvážili studiem evoluce terestrických ekosystémů. Zde jsme se...
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Diverzita řas z červeného sněhu v Evropě: kombinace molekulárních a morfologických dat
Křížková, Heda ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ve sněhu se vyskytuje mnoho mikroorganismů. Patří mezi ně i psychrofilní sněžné řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které se přizpůsobily extrémním podmínkám v tomto habitatu a tvoří tzv. barevné sněhy. Druh Chlamydomonas nivalis (Bauer) Wille je považován za kosmopolitního původce červeného sněhu, který se vyskytuje během letního období ve vysokohorských a polárních oblastech. Ve vzorcích můžeme pozorovat červené kulovité buňky bez bičíků a bez jasných morfologických znaků použitelných pro determinaci. Dosud neexistuje laboratorní kultura a životní cyklus tohoto druhu není vyjasněný. Navíc se ukazuje, že červené zbarvení sněhu způsobuje více druhů dříve určovaných jako Chlamydomonas nivalis. Cílem této práce bylo odebrat vzorky červeného sněhu v rámci Evropy, popsat variabilitu v morfologii sněžných řas typu Chlamydomonas nivalis v závislosti na lokalitě, pokusit se vyizolovat laboratorní kulturu původce červeného sněhu a popsat jeho postavení a rozšíření na základě fylogenetických analýz kultur i terénních vzorků. Podařilo se získat vzorky červeně zbarveného sněhu z 30 evropských lokalit ve slovinských Alpách, Rumunsku, Dolomitech, Ötztalských, Walliských a Sarntalských Alpách, Vysokých Taurách, v masivu Ortleru, v Norsku, Turecku a na Svalbardu. Pomocí světelné a skenovací elektronové...
|
|
|
Ekologie mikrobiálních společenstev v prostředí sulfidických rud
Falteisek, Lukáš ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent) ; Mandl, Martin (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na diverzitu mikroorganismů prokaryotického typu žijících v prostředí mikrobiální dekompozice i tvorby sulfidických minerálů a zkoumá zde vztah mezi složením mikrobiálních komunit a geochemickými procesy. V prostředí rozsáhlého a částečně vytěženého ložiska sulfidických rud byly poprvé charakterizovány mikrobiální komunity v gossanu a jejich role v rámci ekosystému. Kromě toho byla srovnána mikrobiální společenstva ze stanovišť typických pro tvorbu a přeměny kyselých důlních vod (AMD) a byla nalezena diferenciace nik mezi příbuznými mikroorganismy. Nález neobvykle variabilních mikrobiálních komunit v biostalaktitech rostoucích na vývěrech AMD byl využit pro detekci neutrální variability mikrobiálních společenstev. Bylo zjištěno, že jednoduché mikrobiální komunity nevykazují podobnost podle lokality, ačkoliv podobnost prostředí lokalitám odpovídala, ale převážně náhodně. Tím se jednoduché komunity liší od vysoce diverzifikovaných společenstev z půdy, sedimentů a dalších komplexních substrátů, které vykazují vysokou korelaci bioty s faktory prostředí. Předpokládaná příčina tohoto rozdílu je kompozitní charakter bohatých komunit a potlačení náhodných fluktuací průměrováním velkého počtu fyzicky oddělených mikrokomunit. Tomu nasvědčuje i fakt, že podobnost jednoduchých komunit...
|
|
|
Tolerance of pennate diatoms (Bacillariophyceae) to experimental freezing: comparison of polar and temperate strains
Hejduková, Eva ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
V polárních oblastech je prostředí charakterizováno mnoha extrémy. Nízké teploty, nedostatek kapalné vody, nepravidelný přísun živin a slunečního záření a jejich fluktuace v denních i ročních cyklech mohou vypadat pro život nevhodně. Navzdory tomu jsou rozsivky (Bacillariophyceae) jednou ze skupin mikroorganismů, které se v tomto prostředí patrně dobře adaptovaly a v široké škále polárních habitatů dominují. Strategií, jak překonat nepříznivé podmínky, je pro mnoho organismů dormance, avšak u rozsivek jsou morfologicky odlišná klidová stadia pozorována zřídka. V této studii byla experimentálně testována tolerance polárních a temperátních rozsivek k vymrzání a byl také posouzen rozdíl v přežívání vegetativních a klidových buněk. Kmeny rozsivek pro experimenty byly izolovány v roce 2014 z přírodních vzorků z maritimní Antarktidy (ostrov Jamese Rosse, ostrov Vega) a z Arktidy (Svalbard). Další kmeny byly získány ze sbírky mikroorganismů (CCCryo a BCCM). Tvorba klidových buněk byla navozena kultivací za nedostatku dusíku a světla v nízkých teplotách. Vegetativní a klidové buňky 26 kmenů byly vystaveny šesti různým pokusům s vymrzáním (včetně těch, které simulovaly přírodní podmínky), a to do teploty -4 řC, -20 řC, -40 řC a -180 řC (tekutý dusík). Jednotlivé pokusy se také lišily v rychlosti vymrzání a...
|
host ::
RSS.