|
|
Rodina očima dětí
Řezníčková, Kateřina ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Rodina očima dětí" se zabývá problematikou současné rodiny s přihlédnutím k historickým souvislostem. Cílem je analýza české rodiny z pohledu dětí a srovnání zjištěných výsledků se závěry národních výzkumů. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování literárních pramenů a internetových zdrojů popisuje trendy ve vývoji rodiny. Mapuje rodinnou strukturu, funkce, výchovné styly a přístupy rodičů k dítěti. Praktická část zjišťuje pomocí metody dotazníku rodinnou situaci u vybrané skupiny žáků základních škol. Výsledky ukázaly, že funkční rodina je nezastupitelnou primární sociální skupinou, která pozitivně ovlivňuje své členy v jejich představách o budoucím rodinném životě, a vyústily v konkrétní navrhovaná řešení pro další možná orientační šetření. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice je možné považovat získání subjektivních výpovědí respondentů, které umožnily nahlédnout do soukromí jejich rodin, a přináší tak mnohé podněty k zamyšlení nad současnou situací české rodiny.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Rodina očima dětí
Řezníčková, Kateřina ; Zvírotský, Michal (oponent) ; Marádová, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Rodina očima dětí" se zabývá problematikou současné rodiny s přihlédnutím k historickým souvislostem. Cílem je analýza české rodiny z pohledu dětí a srovnání zjištěných výsledků se závěry národních výzkumů. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování literárních pramenů a internetových zdrojů popisuje trendy ve vývoji rodiny. Mapuje rodinnou strukturu, funkce, výchovné styly a přístupy rodičů k dítěti. Praktická část zjišťuje pomocí metody dotazníku rodinnou situaci u vybrané skupiny žáků základních škol. Výsledky ukázaly, že funkční rodina je nezastupitelnou primární sociální skupinou, která pozitivně ovlivňuje své členy v jejich představách o budoucím rodinném životě, a vyústily v konkrétní navrhovaná řešení pro další možná orientační šetření. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice je možné považovat získání subjektivních výpovědí respondentů, které umožnily nahlédnout do soukromí jejich rodin, a přináší tak mnohé podněty k zamyšlení nad současnou situací české rodiny.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Bioaktivní látky používané k prodloužení údržnosti mléka a mléčných výrobků
Řezníčková, Kateřina
Cílem práce bylo prozkoumat bioaktivní látky, které jsou schopny prodloužit údrž-nost mléka a mléčných výrobků. Práce se zabývá popisem druhů bakterií mléčného kva-šení a jejich produkty, za které lze považovat kyseliny, peroxid vodíku a především bak-teriociny, které jsou v bakalářské práci rozděleny do tříd a popsány. Ve druhé části se práce zabývá bioaktivními látkami, které jsou rostlinného původu. Nakonec jsou popsá-ny mléčné výrobky, které přirozeně obsahují tyto látky.
|
|
|
České divadlo pro děti v první polovině 19. století
Řezníčková, Kateřina ; Provazník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Machková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českým divadlem pro děti v první polovině devatenáctého století. První kapitola se věnuje úvodu do kontextu doby, připomíná historické souvislosti, vývoj školství a literatury pro děti v té době. Další kapitola shromažďuje zprávy o realizovaných dětských představeních, stejně jako rozebírá teoretická pojednání, která se věnují způsobu hraní divadla v té době. Nejobsáhlejší kapitola pojednává o textech divadelních her pro děti, přeložených do češtiny, zejména o hrách Christiana Felixe Weisseho. Poslední dvě kapitoly se věnují původním českým textům, jednak regulérním činohrám, jednak kratším textům uveřejněných v časopise Přítel mládeže.
|
|
|
Využití metod dramatické výchovy při výuce židovské problematiky na střední škole
Řezníčková, Kateřina ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje využití metod dramatické výchovy ve výuce dějepisu na střední škole, konkrétně v tématu Židé v českých zemích. Na počátku práce je krátká úvaha o výhodách a úskalích dramatických metod v hodinách dějepisu včetně stručného vysvětlení pojmu dramatické metody a vymezení hlavních typů dramatické práce. Jádro práce tvoří dva scénáře strukturovaných dramat, doplněné odborným historickým zázemím. První ? Hilsneriáda - je věnován problematice antisemitismu v českých zemích na přelomu 19. a 20. století a pověře o rituální vraždě, druhý ? Židé po druhé světové válce ? se zaměřuje především na to, s čím se museli vypořádat Židé přeživší holocaust.
|
host ::
RSS.