|
|
Oslavy padesátého výročí Elysejské smlouvy očima francouzského tisku
Wágnerová, Iveta ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na analýzu médií, konkrétně novinových článků tří největších francouzských deníků Le Figaro, Le Monde a Libération. Cílem práce je zjistit, jak francouzský tisk hodnotil francouzsko-německou spolupráci v lednu 2013, kdy probíhaly hlavní oslavy padesátého výročí podpisu Elysejské smlouvy, smlouvy o spolupráci a přátelství mezi Francií a Německem, která vznikla díky snaze Charlese de Gaulla a Konrada Adenauera a byla podepsána 22. ledna 1963. Práce je rozdělena do tří kapitol a začíná popisem procesu vzniku francouzsko-německé spolupráce. Dále popisuje obsah smlouvy a samotné oslavy. Další dvě kapitoly aplikují na korpus 37 článků kvantitativní metody analýzy médií. V druhé kapitole práce používá frekvenční analýzu. Zkoumá různé kategorie slov a to, kolikrát se konkrétní slova v článcích vyskytují. Tato metoda poskytuje první analytický vhled do článků. Hlubší obsahovou analýzu článků poskytuje třetí kapitola za pomoci analýzy kódováním. Jsou zde určeny dvě kategorie - času a hodnocení současné (leden 2013) francouzsko-německé spolupráce. Práce dochází k závěru, že v článcích je francouzsko-německá spolupráce v současné době považována za prázdnou a že nepřináší žádné větší projekty do budoucna, jak tomu bývalo zvykem v padesátileté historii...
|
|
|
Prosazování zájmů v Evropském parlamentu na příkladu schvalování směrnice o jmenné evidenci cestujících
Wágnerová, Iveta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zjistit, čí zájmy prosazují zpravodajové výborů Evropského parlamentu v legislativním procesu. Práce se na případu schvalování směrnice o jmenné evidenci cestujících (Passenger Name Record, PNR) snažila ukázat, zda jsou zpravodajové, kteří mají na vyjednávání největší vliv, nejvíce ovlivňováni národní stranou, národní vládou, politickou skupinou EP, či vlastními ideologickými zájmy. Předpokladem bylo, že u zpolitizovaného tématu, kterým směrnice PNR bezpochyby byla, budou mít největší vliv národní vlády, které se po boku Francie snažily schválením této směrnice reagovat na teroristické útoky v Paříži z roku 2015 a zlepšit tak bezpečnostní situaci v Evropě. Pomocí rozhovorů se zástupci politických skupin EP a obsahové analýzy dokumentů práce shrnuje, že v konkrétním případě směrnice PNR nebyly nejdůležitější zájmy vlád, ale byly to ideologické zájmy zpravodajů, které se pohybovaly v linii větší ochrany bezpečí, či naopak lepší ochrany soukromí a osobních údajů občanů EU. Podle toho, zda se zpravodajům podařilo prosadit zájmy do směrnice, také hlasovali.
|
host ::
RSS.