|
|
Maxmilián Pirner - Pojetí alegorie a symbolu v tvorbě jednoho umělce na sklonku 19. století
Bencová, Zuzana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce Maxmilián Pirner - pojetí alegorie a symbolu v tvorbě jednoho umělce na sklonku 19. století pojednává o tvorbě Maxmiliána Pirnera a jeho přístupech k alegorii a symbolu. Alegorický systém procházel na sklonku 19. století krizí, a proto na ni reagoval jeho modernizací. Modernizace systému v Pirnerově pojetí spočívala v postupném odklonu od tradiční alegorie směrem k mnohoznačnému symbolu. Práce se snaží odpovědět na otázku, jak tento proces probíhal a čím byl specifický. Jejím úkolem je na konkrétních dílech popsat Pirnerovu úlohu ve vývoji výtvarného umění od novoromantismu k symbolismu přelomu 19. a 20. století
|
|
|
Johann Georg de Hamilton. Život a dílo
Ourodová, Ludmila ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Jandlová Sošková, Martina (oponent)
Obsahem této disertační práce život a dílo Johanna Georga de Hamiltona, ne příliš známého malíře štvanic, portrétů koní, psů, loveckých zátiší a loveckých výjevů. Johann Georg de Hamilton (1672-1737), malíř původem ze známé skotské rodiny, byl ve své tvorbě výrazným způsobem ovlivněn vlámskými malíři zátiší a loveckých výjevů 17. století. Působil převážně ve Vídni a v jižních Čechách, ve službách Adama Františka, knížete ze Schwarzenbergu, císaře Karla VI. Habsburského, obrazy s loveckými náměty a portréty koní dodával světské i církevní aristokracii v rakouských zemích, Liechtensteinům, Serényiům, Althanům a dalším. Práce je vůbec prvním pokusem o monografické zpracování života a díla malíře. Vedle nových bibliografických údajů, přináší na základě zachovalé korespondence hluboký vhled do vztahu mezi objednavatelem práce Adamem Františkem knížetem ze Schwarzenbergu a Johannem Georgem de Hamiltonem a pokouší se představit práci malíře v kulturně -historickém a uměleckém kontextu. V práci je připomenuta první výstava souboru Hamiltonových děl ve Vídni v roce 1888 a s ní spojená "badatelská" práce schwarzenberského archiváře Františka Mareše. Asi dvě desítky Hamiltonových obrazů prošlo před započetím restaurování restaurátorským a chemickotechnologickým průzkumem. i na základě těchto průzkumů jsou...
|
|
| |
|
|
Tvorba architekta Jakoba Gartnera na území Rakouska-Uherska
Halusková, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
(česky) Předmětem této diplomové práce je tvorba židovského architekta Jakoba Gartnera (1860-1921) na poli sakrální i světské architektury. Práce se omezuje na stavby vystavěné na území Rakouska-Uherska. Začátek práce je věnován rozvíjející se emancipaci židů a její vliv na společnost. V následnosti na to jsou představeny teoretické diskuze o stylu a formě, které předcházely nově vznikající architektuře. Po tomto úvodu se práce již věnuje osobě samotného architekta Jakoba Gartnera. Stěžejní část práce nejprve představuje realizované i nerealizované synagogy napříč zeměmi. Na závěr je pozornost upřena na postavené, převážně vídeňské, světské stavby jako je porodnice, vila a větší počet nájemních domů. Práci uzavírá seznam kompletní tvorby Jakoba Gartnera, který obsahuje i stavby realizované na Moravě a ve Slezsku.
|
|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
|
Malířství a fotografie okolo roku 1900
Voháňková, Romana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomní práce se zaměří především na to, jakými způsoby vstupovalo české malířství okolo roku 1900 do interakce s novými obrazy vytvářenými fotoaparátem. Důležitou kapitolou takového studia je role fotografie jako předlohy či skicy pro práci malíře. Dále vyvstávají otázky po vlivu vizuální stránky fotografie na malbu, tedy například uplatnění fotografické iluze v malířství, podněty chronofotografie a momentní fotografie. Zajímavým problémem, který bude pojednán, je také zásadní odlišnost fotografického média a malby z hlediska barvy. Fotografie velkou měrou rozšířila dobovou vizuální zkušenost, když umožnila trvale fixovat řadu obrazů z oblasti vědy i pseudovědy, bude tedy také nastíněno, jakou odezvu vyvolala tato nová oblast vizuality ve výtvarných kruzích. V neposlední řadě bude práce sledovat dobové reakce malířů na nové médium a také na jeho snahu emancipovat se jako legitimní výtvarný obor. To vše v kontextu a za podpory příkladů ze zahraničí. Klíčová slova: malířství, fotografie, umění okolo roku 1900
|
|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
Viktor Barvitius (1834-1902)
Klouzová, Aneta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
v českém jazyce: Snahou této diplomní práce je podat co nejucelenější obraz o životě a díle malíře Viktora Barvitia (1834 - 1902), jednoho z průkopníků moderního realismu u nás. Sledování životních osudů a vlivů, jež formovaly jeho umělecký vývoj, umožňuje vnímat dílo tohoto milovníka městského ruchu v kontextu dobového malířství. Barvitiova tvorba, koncentrující dobové stěžejní oblasti malířství - portrétní studie, historickou malbu, žánr, dosáhla vrcholu za malířova francouzského pobytu mezi lety 1865- 1867. Malíř je také pro hbitou reakci na francouzský moderní realismus vedle Karla Purkyně a Soběslava Pinkase oceňován jako jeden z "proroků" programového realismu v Čechách. Roku 1877 byl Viktor Barvitius jmenován inspektorem Obrazárny SVPU a historie českého muzejnictví mu vděčí za mnohé. Barvitiovo celoživotní působení ve světě umění, jak na poli tvůrčím, tak na poli teoretickém, z něj činí významnou osobnost českých kulturních dějin. Nedílnou součástí práce jsou ukázky dobové a pozdější výtvarné kritiky a obrazová příloha. Práce zahrnuje rovněž soupis Barvitiových děl vyskytujících se v českých a moravských muzeích a galeriích, v Národní galerii v Praze, jakož i seznam malířových děl, jež byla předmětem aukcí, a katalog umělcova díla.
|
host ::
RSS.