|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Proměna identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v 60. a 70. letech 20. století v USA
Kropáčková, Kristina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v druhé polovině 60. a v průběhu 70. let v USA. Aktivita protipotratového hnutí se zvýšila v kontextu společenských liberalizačních procesů 60. let, jejichž součástí byla snaha reformovat státní potratové zákony. Protipotratové hnutí mělo až do konce 70. let téměř výhradně katolický charakter, k politické aktivizaci evangelikálů došlo až na sklonku 70. let v souvislosti se vzestupem křesťanské pravice. Při využití primárních a sekundárních zdrojů je zkoumán vzájemný vztah mezi Republikánskou stranou a protipotratovým hnutím. Práce se snaží odpovědět na otázku, proč strana přijala v 70. letech protipotratové stanovisko. Je členěna do tří celků. V prvním je nastíněn kontext působení protipotratového hnutí v prvních letech existence a jeho strategie a dále postoje hlavních aktérů, katolické církve a Republikánské strany, k potratové otázce před legalizací potratů v roce 1973. Druhý celek analyzuje postoj Richarda Nixona k potratové otázce. Poslední část pojednává o přijetí protipotratového volebního bodu do republikánského programu v roce 1976 a utužení vazeb mezi protipotratovým hnutím a Republikánskou stranou v průběhu prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980. Po...
|
host ::
RSS.