|
|
Bulharská lidová hudba v interetnických souvislostech
Bečev, Georgi ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá interetnickými souvislostmi v tradiční bulharské hudbě, které byly v minulosti z různých důvodů často opomíjeny nebo marginalizovány. Jsou posuzovány sbližující procesy, které v oblasti tradiční hudby probíhají v důsledku kulturní interakce mezi jednotlivými balkánskými etniky. Je zkoumána úloha, již pro formování hudebního folklóru měla dlouhodobá příslušnost balkánského regionu k jednomu státnímu útvaru (Osmanské říši), jako jeden z faktorů, který mohl zásadně napomoci vzájemným kontaktům zúčastněných etnik. Autor opírá svá východiska o jazykovědný koncept tzv. balkánského jazykového svazu, v jehož rámci je zkoumán soubor jevů a konvergentních tendencí v jazycích geneticky nepříbuzných v rámci balkánského areálu a klade si otázku, zda je možno podobnou tezi formulovat i v oblasti hudby a na základě posouzení hlavních sbližujících procesů tak vymezit pomyslný balkánský hudební svaz. K tomuto účelu jsou vybrány dva výrazné fenomény, jež jsou přítomny v bulharském folklóru a určitým způsobem také v širším balkánském rámci. Dvouetnická hudebně-kulturní interakce je posuzována na obřadu nestinarstvo/anastenaria, lidovém mysteriu, vrcholícím tancem na žhavém uhlí, jenž je praktikován malými komunitami Bulharů a Řeků v několika sídlech jihovýchodní části Balkánského poloostrova....
|
|
|
Konflikt národních identit a jeho role v integraci Makedonie do EU
Tučková, Sabina ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Konflikt národních identit a jeho role v integraci Makedonie do EU pojednává o aktuálním tématu členství jedné ze zemí západního Balkánu v EU a problematice jeho naplnění. Makedonie je v tomto ohledu specifická, protože její členství je bržděno zejména z důvodu řeckého nesouhlasu s názvem země a uznává zemi pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Makedonci nebyli dlouho všeobecně uznáváni jako samostatný národ, protože mají jazyk a minulost podobnou s Bulhary. To má i dnes dopad na makedonskou identitu a komplikuje tak vztahy s početnou albánskou menšinou. Autorka si v práci odpovídá na otázku, zda EU v současné době opravdu chce přijmout Makedonii jako svého člena, a dochází k závěru, že v kontextu ekonomické krize teď není pro EU rozšiřování prioritou, jakkoli dříve nebo později je rozšíření o balkánský region přirozeným cílem, protože je součástí Evropy a tedy i EU a je nutné pro stabilizaci regionu a minimalizaci etnických problémů.
|
|
|
Nástin dějin kultury na území Makedonie
Kouba, Miroslav ; Gladkova, Hana (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je podat kontinuální přehled dějin kultury na území Makedonie. přičemž se neomezuje pouze na kulturní dějiny makedonského národa, ale pojímá v úvahu kontinuálně lidskou činnost na území Makedonie, kterou lze od dob neolitu prokazatelně ilustrovat na základě památek především hmotné kultury. Počátek dějin kultury je tedy na území Makedonie datován 6. tisíciletím před n.l., což přirozeně dokládají především archeologické památky. Předkládaná rigorózní práce se snaží periodizovat vývoj dějin kultury v souvislosti se základními etapami obecně pojímaných dějin lidstva. Celé období je proto rozděleno do osmí kapitol, v nichž se zdůrazňují nejvýraznější markanty příslušných etap kulturních dějin. Práce tak mapuje v jednotlivých kapitolách zvláštní fenomény duchovní i materiální kultury v době pravěku, starověku a středověku, který je z hlediska koncepčního nutně ovlivněn příchodem Slovanů na Balkánský poloostrov. Významné místo má zcela jistě v kulturních dějinách Makedonie též cyrilometodějské období, které znamená počátek literární tradice slovanského prvku nejen v Makedonii. Od třetí kapitoly je tedy pozornost významnou měrou soustředěna také na literární činnost. Podobný přelom raezi tradičně pojímanými epochami kulturních dějin představuje pro makedonské (obecně balkánské) prostředí...
|
|
|
Konvergence a divergence makedonského obrození v kontextu jihoslovanské reality
Kouba, Miroslav ; Kvapil, Miroslav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Černý, Marcel (oponent)
Cíle předkládané disertační práce lze rozdělit do dvou tématick)7ch celků. Předmětem práce je v první řadě analýza funkčních faktorů obrozeneckého procesu tak, jak se prqjevovaly v makedonském a bulharském prostředí. Na straně druhé se práce snaží zodpovědět otázku, jak se tyto faktory podílej í na utváření dvou národních narativů - bulharského a makedonského. Stěžejním problémem je tedy proces formování makedonské národní a kulturní identity. Pro tuto analýzu jsou klíčovými faktory následující sociokulturní kategorie: 1) toponyma / etnonyma, jejich symbolické významy a modely obrozenecké identifikace, 2) jazyková otázka a problém formování modenlích spisovných jazyků, 3) religiozita a církevní otázka, 4) úloha lidové slovesnosti a folkloru na národotvorném procesu a 5) rozvoj autorské (originální) literatury. Konlplex těchto kategorií utváří "národní příběh", jehož znění je však v makedonsko-bulharském kontextu komplikováno řadou dalších problémů. Makedonská identita se dotváří teprve v průběhu 40. let 20. století, a proto se makedonská historiografie setkává se základními problémy, jak interpretovat "makedonské 19. století". Předkládaná práce pracuje s předpokladem, že v Makedonii probíhá bulharské národní obrození, které však z objektivních příčin nelnohlo být dokončeno Uedná se zejména o situaci po...
|
|
| |
host ::
RSS.