Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 121 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The paradigms of Uzbek identity
Ibragimova, Bibimaryam ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou uzbecké identity a jakým způsobem byla zobrazena a prezentována sovětskými akademiky a historiky nezávislého Uzbekistánu. Po pádu Sovětského svazu, v roce 1991, vyhlásil Uzbekistán svou nezávislost, jedním z důležitých bodů programu byla právě národní identita. Sovětská historiografie se rozcházela v názorech na původ Uzbeků a nový nezávislý stát tak čelil rozhodnutí, na čem svou ideologii postaví. Jedni tvrdili, že počátky uzbecké historie se datují k 10. století, jiní za zlomové období považovali vstup kočovných kmenů na území dnešní Střední Asie v 15. století. Nová vláda se rozhodla pokračovat v původním výkladu a ponechala 10. století jako zrod Uzbeckého státu. Najde se však i skupina, která datuje počátek Uzbeků k 1. tisíciletí před naším letopočtem. Literaturu, zabývající se uzbeckou identitou, lze rozdělit na dva proudy: primordialismus (prapůvodní) a konstruktivismus. Sovětská i uzbecká historiografie se opírala o prapůvodní výklad, který vysvětluje vznik uzbecké identity jako dlouhý a komplexní proces etnogeneze, který je zprostředkován skrze pokrevní spřízněnost, jazyk, náboženství, kulturu atd. Zastánci konstruktivismu oproti tomu tvrdí, že uzbecký národ vznikl v r. 1924 oficiálním založením Uzbecké socialistické sovětské republiky. Cílem této práce je...
Střet starých a nových tradic islámu v postsovětském prostoru na příkladu údolí Pankisi
Dubová, Kateřina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Tématem této bakalářské práce je střet starých a nových tradic islámu v postsovětském prostoru na příkladu údolí Pankisi. Tento fenomén se zde vyskytnul v 90. létech. Nové tradice islámu měly významné dopady na muslimské společnosti v postsovětském prostoru a islám, který tradičně tyto společnosti vyznávaly. Tyto dopady jsou např. v kulturní, sociální a bezpečnostní oblasti. Cílem práce je analyzovat tyto důsledky na příkladě gruzínského údolí Pankisi, v němž se střetl tradiční súfismus a nově představený směr salafismus. Výchozí metodou, kterou je práce zpracována, je metoda případové studie, tedy práce poznatky o údolí Pankisi zobecňuje na celý postsovětský prostor. Text dále využívá metody analýzy sekundárních zdrojů a pramenů v podobě rozhovorů s obyvateli Pankisi. Tyto rozhovory autorka realizovala v březnu 2024. Výsledkem provedené analýzy je, že nové tradice islámu způsobují především kulturní proměnu jednotlivých společností muslimů, v menší míře jsou příčinou sociálních změn ve společnostech a taktéž v menší míře jsou bezpečnostní hrozbou. V bezpečnostní oblasti jsou nové tradice islámu hrozbou, pokud se vyznávají v jejich radikální formě.
To what extent is Georgia free in shaping its geopolitical orientation: the case study of Russian hybrid war in Georgia
Kodua, Luka ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Práce se snaží popsat vztah mezi ruským vlivem v Gruzii a gruzínskou schopností se svobodně geopoliticky orientovat v období od rusko-gruzínské války v roce 2008 do současnosti. K analyzování ruského vlivu je použito konceptu hybridní války, který je na začátku práce zařazen do ruského a gruzínského kontextu. Současně je zásadně zohledněna gruzínská evropská integrace jakožto ústřední motiv gruzínské politiky a při zkoumání ruského vlivu je k ní často odkazováno. V první výzkumné kapitole je podrobně analyzován ruský vojenský vliv na Gruzii, poté ekonomický vliv, informační a politický vliv, a následně je zvýrazněna role médii a gruzínské pravoslavné církve. Ruský vliv je těmito prostředky často mířen právě vůči gruzínské snaze se integrovat do západních struktur. V druhé analytické kapitole je analyzována gruzínská vládnoucí strana Georgian Dream, její nedávný postoj vůči gruzínské evropské integraci a její kontroverzní vztah s Ruskem. Práce dochází k závěru, že Ruský vliv je razantní ve většině z výše zmíněných oblastí, a tedy Rusko disponuje velkým potenciálem ovlivňovat gruzínskou geopolitickou orientaci.
Role Uzbekistánu v občanských válkách v Tádžikistánu a Afghánistánu
Kantner, Pavel ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Jordanová, Anna (oponent)
Tato práce sleduje zahraniční politiku Uzbekistánu vysoce personalizovaného režimu prvního uzbeckého prezidenta Karimova ve vztahu k občanské válce v sousedním Tádžikistánu. Práce si klade dvě vzájemně propojené otázky. Zaprvé jaké cíle Karimova k intervenci do tádžické občanské války motivovaly, a zadruhé, do jaké míry v této intervenci uspěl (tzn. do jaké míry se mu je podařilo naplnit). Práce čerpá z již existujících publikací na téma tádžické občanské války, uzbecké zahraniční politiky a konfliktních faktorů v širším středoasijském prostoru jako jsou problematika islamismu, etnických vztahů či sporu o vodu. Téma uzbecké intervence v tádžické občanské válce je nové a žádná z publikací se mu přímo nevěnuje, spíše se ho okrajově dotýká. Práce má teoretickou část, která definuje zahraniční politiku Uzbekistánu a dosavadní zjištění o tádžické občanské válce. Následná analytická část abstrahuje z desítek zdrojů dílčí informace relevantní k tématu uzbecké intervence v tádžické občanské válce, které analyzuje prizmatem uzbecké zahraniční politiky definované v teoretické části, a následně na jejich základě zodpovídá výzkumné otázky.
Analýza konfliktu v Náhorním Karabachu 2020
Sedláček, Ondřej ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze konfliktu v Náhorním Karabachu, který se odehrál v roce 2020. Vzájemné soužití Arménů a Ázerbájdžánců v oblasti se stalo po konfliktu z 90. let téměř nemožným. Obsazení ázerbájdžánského mezinárodně uznaného území a následná patová situace v řešení otázky budoucnosti Náhorního Karabachu vedlo k opětovné vojenské eskalaci. Práce je zaměřena zejména na roli dvou hlavních spojenců jednotlivých aktérů konfliktu a vlivu na výslednou geopolitickou pozici v oblasti. Na straně Arménie role Ruska a u Ázerbájdžánu podpora Turecka. Cílem práce bylo identifikovat jakým způsobem se změnila pozice Ruska a Turecka v oblasti po výše uvedeném vojenském střetu. Výchozí metodou pro tuto analýzu byla využita metoda sektorů a inspirací se stala kodaňská škola z bezpečnostních studií. V práci byl v jednotlivých sektorech sledován vliv zkoumaných států. Dále s přihlédnutím k výsledku války bylo dosaženo poznání, že turecký vliv v oblasti významně posílil a bude v oblasti zastávat i do budoucna klíčovou roli.
The Road to Democracy in Communist Countries: Exploring the Influences in Transformation including nationalism
Xu, Jingjing ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Hanley, Seán (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tento výzkum se zabývá transformačními politickými cestami zemí východního bloku po rozpadu Sovětského svazu a zdůrazňuje odlišné cesty, kterými se vydaly - od demokracie k autokracii. Ústředním bodem tohoto zkoumání je silná role nacionalismu, zejména dynamika inkluzivního a exkluzivního nacionalismu, při řízení těchto přechodů. Prostřednictvím srovnávacích analýz studie odhaluje složitou souhru faktorů, které ovlivnily trajektorie těchto národů. Zjištění nejen mapují cestu k demokracii v komunistických zemích, ale také osvětlují hluboký vliv nacionalismu na tyto metamorfózy. Tím, že výzkum osvětluje tuto složitou dynamiku, nabízí pevný rámec pro pochopení a řízení demokratických přechodů v jiných regionech a zdůrazňuje nuance nacionalismu, které mohou buď podpořit, nebo ztížit prosazování demokratických ideálů. Klíčová slova: Východní blok, politická transformace, demokracie, autoritářské režimy, nacionalismus, postkomunistický režim
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.
Zhodnocení fyzické základny de facto státu na případu Jižní Osetie za využití definice státnosti Bjørna Møllera.
Dumpík, Marek ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá de facto státy, konkrétně případem Jižní Osetie, kterou posuzuje z hlediska její státnosti. K posouzení jihoosetského případu bylo využito definice státnosti Bjørna Møllera, který rozlišuje mezi třemi dimenzemi státu - institucionální, ideovou a fyzickou základnou. Tato práce se konkrétně zabývá dimenzí fyzické základny, která sestává z ekonomiky, teritoria a populace. Práce také využívá přístupu silných, slabých a selhávajících států, který je využit k přesnějšímu nadefinování zkoumaných indikátorů, pro jednotlivé složky fyzické základny. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první, teoretické části, jsou představeny jednotlivé teoretické přístupy, které jsou v práci využity a s jejich pomocí jsou navrženy zkoumané indikátory. Ve druhé části je potom představen přehled klíčových historických událostí, který poskytuje nezbytný kontext pro třetí část, která se zabývá samotnou fyzickou základnou Jižní Osetie. Cílem práce je potom zodpovědět otázku, zda je Jižní Osetie schopna naplnit požadavky, které jsou na stát kladeny v dimenzi fyzické základny.
Koncept hybridní války v kontextu působení Státu Izrael
Wildová, Tereza ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem izraelského působení v Syrské arabské republice, a to v kontextu konceptu hybridní války. Text práce je rozdělen do tří částí. První část je věnována teoretickému uchopení konceptu hybridní války, a to, jakým způsobem je s konceptem nakládáno, jaká je odborná diskuse o konceptu a které nástroje a aktéři jsou považovány za relevantní. Druhá část sleduje samotné izraelské působení v Sýrii a to z hlediska jednotlivých využitých metod, ale i motivů a vzájemných vztahů. V neposlední řadě je analyzováno legislativní ukotvení izraelských aktivit. Třetí část se pokouší zodpovědět výzkumnou otázku: "Proč se Izrael uchyluje k využití hybridní války vůči Syrské arabské republice a jaké nástroje k tomu využívá" a podotázky "Do jaké míry je toto využití ofenzivní či defenzivní?", "Čím Izrael obhajuje své působení v Sýrii v kontextu mezinárodního práva?". S využitím teoretické analýzy a jednopřípadové studie, jakožto metod ke zpracování práce, bylo zjištěno, že Izrael se ke svému jednání uchyluje z několika důvodů, přičemž tím hlavním je otázka jeho bezpečnosti. Obává se hlubšího zapojení Íránu a jeho spojenců a snaží se udržet svou regionální hegemonii. Izraelské aktivity v Sýrii lze vnímat jako ofenzivní i defenzivní, a to zejména perspektivy, jak je na jeho konání nahlíženo....
Seeking Reconciliation between Georgia and Abkhazia: The Bottom-Up Approach since 2008
Salát, Patrik ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce se zabývá usmiřováním mezi Gruzií a Abcházií po roce 2008. Soustředí se přitom na bottom-up strategii k usmíření a její dosavadní přínos a potenciál k transformaci vleklého a nevyřešeného konfliktu. Vzhledem k tomu, že bilaterální jednání na politické úrovni mezi Gruzií a Abcházií neprobíhají od roku 2006, může být tato strategie jedním z mála nástrojů, jak současný status quo narušit. Výsledky výzkumu ale ukazují, že tento potenciál je v Gruzii značně omezený. Současný státní diskurz o konfliktu, který status quo podporuje, je navázaný na etnickou identitu a také podporovaný na mezinárodní úrovni. Vlivní lídři občanské společnosti, kteří jsou zainteresování v civilním mírovém procesu mezi Gruzií a Abcházií, mají sice snahu tento diskurz narušit, nicméně i jejich ochota ke kompromisům je značně svázaná mýticko-symbolickým komplexem. Účastníci mírových projektů navíc nejsou jednolitá homogenní skupina, která by se snažila současný diskurz narušit. Výsledky výzkumu ukazují, že proces usmiřování mimo státní úroveň přispívá alespoň k zachování negativního míru, protože jeho účastníci se většinou vyhýbají stereotypům, necítí negativní emoce vůči druhé straně a odmítají násilí jako nástroj k řešení konfliktu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 121 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 Horák, Stanislav
2 Horák, Šimon
2 Horák, Štěpán
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.