|
Boj proti korupci v Evropě: OLAF vs. GRECO
Havlenová, Jitka ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Práce se zabývá problematikou boje proti korupci na území Evropy. Přesněji se zaměřuje na dvě organizace: OLAF a GRECO. Cílem této práce je zjistit, jak hluboce tyto organizace přispěly v oblasti protikorupčního boje v evropském prostoru. Pro řešení byla použita metoda historické deskripce, analýzy institucionálního nastavení a komparativní analýzy. K zodpovězení hlavní otázky pomohly dílčí podotázky, které se zaměřily na organizační strukturu, možnost ovlivnit vyšetřování, možnost nastavování protikorupčních politik v Evropě a možnost ovlivnit legislativu svých členských států. Provedenou komparací se podařilo zjistit, že OLAF sice může vést vlastní vyšetřování finančních podvodů, nicméně nemá možnost nastavit protikorupční politiky v Evropě ani ovlivnit legislativu svých členských států. Oproti tomu GRECO nevede vyšetřování korupce, může však do jisté míry ovlivnit nastavování protikorupčních politik v Evropě. GRECO také disponuje pravomocí ovlivnit legislativu svých členských států. Závěry práce přinášejí zprávu o stavu a možnostech boje proti korupci v Evropě (v perspektivě EU a Rady Evropy). Poskytují také materiál o práci OLAFu a GRECa v českém jazyce.
|
| |
|
Řešení konfliktu mezi představiteli exekutivní moci v poloprezidentském systému: případ Finska
Havlenová, Jitka ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Práce se zabývá přesunem pravomocí v rámci finské exekutivy od prezidenta směrem k předsedovi vlády. Jejím cílem je zachytit tuto postupnou změnu v rozložení pravomocí, která s sebou zároveň nesla přechod od poloprezidentského systému k systému parlamentarismu, a zjistit, jaké byly příčiny těchto změn. Práce tak má potvrdit, že v případě Finska již lze mluvit o čisté formě parlamentního režimu. Zaměřuje se i na otázku zahraniční politiky, jejíž praktický výkon bývá často předmětem sporů právě mezi představiteli exekutivy. Zde je cílem zjistit, jestli finská politika prováděná v rámci Evropské unie je na úrovni domácí, či zahraniční politiky. První část je věnovaná samotnému konceptu poloprezidentského systému, jeho vzoru, definicím a teoriím politologů, kteří se jeho problematikou zabývali. Následuje charakteristika poloprezidencialismu ve Finsku a popis procesu měnící se role prezidenta. Poslední kapitola je věnována ústavním změnám, rozboru nové ústavy a srovnání pravomocí přidělených hlavě státu a předsedovi vlády podle staré a nové ústavy.
|