|
|
Specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu nemoci
FRANTA, Ondřej Darek
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu nemoci. Cíle bakalářské práce byly zaměřeny na zmapování specifik ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu, zmapování specifik v komunikaci s těmito pacienty a dále na zhodnocení náročnosti péče o onkologické pacienty v terminálním stadiu. Metodika a výzkumný soubor K dosažení výsledků bylo využito metody dotazování, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na onkologických odděleních standardního typu a také na jednotce intenzivní péče. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct sester. Zpracování dat probíhalo pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Analyzováním dat následně vznikly tři kategorie a osm podkategorií. Výsledky Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že sestry řadí mezi hlavní specifika ošetřovatelské péče u onkologických pacientů v terminálním stadiu především adekvátní tlumení bolesti s cílem minimalizovat utrpení a co nejvíce zvýšit kvalitu života. Dále respektování pacientovy potřeby být v kontaktu s blízkými. Stran specifik komunikace bylo zjištěno, že sestry považují za stěžejní empatický přístup s nastavením lidské tváře a vyjádřením podpory v nelehkých chvílích. Dále důkladnou informovanost, kterou lze předcházet případným konfliktům či nedorozuměním. Mimo jiné bylo zjištěno, že sestry vnímají jako nejnáročnější bezmoc při umírání pacienta, který trpí. V tomto ohledu následně vyplývá, že sestry kladou důraz na oddělení pracovního a soukromého života, což lze považovat za preventivní opatření hrozícího syndromu vyhoření. Dle získaných informací sestry v paliativní péči naplňuje remise pacientova onemocnění nebo dopomoc při důstojném odchodu. Výsledky pro praxi Výsledky byly využity pro vytvoření scénáře simulační výuky pro studenty, a to v oblasti komunikace s onkologickými pacienty v terminálním stadiu nemoci. Bakalářská práce tak může poskytnout náhled na specifika péče o dané pacienty a přispět ke zvýšení povědomí o této problematice.
|
|
|
Chemická analýza a-CSi:H a a-CSiO:H vrstev
Olivová, Lucie ; Franta, Daniel (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Plazmochemická depozice z plynné fáze je perspektivní technologií pro přípravu materiálů ve formě tenkých vrstev s řízenými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které mohou být dle potřeby ovlivněny změnou vstupních prekurzorů či depozičních podmínek. V této práci byla plazmová nanotechnologie využita k syntéze tenkých vrstev na křemíkových substrátech. Jako prekurzor pro syntézu vrstev byl vybrán tetravinylsilan. Kromě čistého tetravinylsilanu byly jako vstupní prekurzory pro depozici vrstev využity také směsi tetravinylsilanu s argonem a směsi tetravinylsilanu s kyslíkem, a to v různém poměru zastoupení jednotlivých komponent v depoziční směsi. Pomocí chemických analýz, konkrétně infračervené spektroskopie, fotoelektronové spektroskopie a vybraných iontových technik, byla podrobně zkoumána chemická struktura připravených vrstev a byla sledována závislost této struktury na použitých depozičních podmínkách a vstupních prekurzorech. V práci bylo potvrzeno, že změnou efektivního výkonu dodávaného do výboje plazmatu a zvolením různých vstupních prekurzorů je možné řídit chemickou strukturu, a tedy i vlastnosti připravovaných nanovrstev.
|
|
|
Chemická struktura tenkých vrstev na bázi křemíku
Olivová, Lucie ; Franta, Daniel (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a přípravou tenkých polymerních vrstev na křemíkové substráty metodou plazmochemické depozice z plynné fáze. Hlavní součástí práce je literární rešerše z oblasti plazmové polymerace a infračervené spektroskopie. V experimentální části byly připraveny tenké polymerní vrstvy na bázi tetravinylsilanu a tetravinylsilanu s přídavkem směsného plynu (argonu). Připravené tenké vrstvy plazmových polymerů byly charakterizovány pomocí vybrané spektroskopické techniky - infračervené spektroskopie. Na základě vyhodnocení transmisních infračervených spekter byla určena chemická struktura vytvořených polymerních vrstev. Stanovené chemické struktury připravených vrstev byly sledovány s ohledem na depoziční podmínky a tedy i na možnost přípravy materiálů na míru pro nejrůznější použití.
|
|
|
Chemická analýza a-CSi:H a a-CSiO:H vrstev
Olivová, Lucie ; Franta, Daniel (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Plazmochemická depozice z plynné fáze je perspektivní technologií pro přípravu materiálů ve formě tenkých vrstev s řízenými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které mohou být dle potřeby ovlivněny změnou vstupních prekurzorů či depozičních podmínek. V této práci byla plazmová nanotechnologie využita k syntéze tenkých vrstev na křemíkových substrátech. Jako prekurzor pro syntézu vrstev byl vybrán tetravinylsilan. Kromě čistého tetravinylsilanu byly jako vstupní prekurzory pro depozici vrstev využity také směsi tetravinylsilanu s argonem a směsi tetravinylsilanu s kyslíkem, a to v různém poměru zastoupení jednotlivých komponent v depoziční směsi. Pomocí chemických analýz, konkrétně infračervené spektroskopie, fotoelektronové spektroskopie a vybraných iontových technik, byla podrobně zkoumána chemická struktura připravených vrstev a byla sledována závislost této struktury na použitých depozičních podmínkách a vstupních prekurzorech. V práci bylo potvrzeno, že změnou efektivního výkonu dodávaného do výboje plazmatu a zvolením různých vstupních prekurzorů je možné řídit chemickou strukturu, a tedy i vlastnosti připravovaných nanovrstev.
|
|
|
Chemická struktura tenkých vrstev na bázi křemíku
Olivová, Lucie ; Franta, Daniel (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a přípravou tenkých polymerních vrstev na křemíkové substráty metodou plazmochemické depozice z plynné fáze. Hlavní součástí práce je literární rešerše z oblasti plazmové polymerace a infračervené spektroskopie. V experimentální části byly připraveny tenké polymerní vrstvy na bázi tetravinylsilanu a tetravinylsilanu s přídavkem směsného plynu (argonu). Připravené tenké vrstvy plazmových polymerů byly charakterizovány pomocí vybrané spektroskopické techniky - infračervené spektroskopie. Na základě vyhodnocení transmisních infračervených spekter byla určena chemická struktura vytvořených polymerních vrstev. Stanovené chemické struktury připravených vrstev byly sledovány s ohledem na depoziční podmínky a tedy i na možnost přípravy materiálů na míru pro nejrůznější použití.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fonologické nářeční prvky západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny na příkladě mluvy obyvatel Poleně a blízkého okolí (okres Klatovy)
FRANTA, David
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza venkovské mluvy obyvatel obce Poleň (sídla Poleň, Poleňka, Zdeslav) na Klatovsku, narozených v 20.?60. letech minulého století. Dialektologický materiál byl nashromážděn na základě autorovy autopsie, nahrávek rozhovorů a vyprávění a odpovědí na anketu, jejíž otázky byly zaměřeny na fonologické rysy jihozápadočeské nářeční podskupiny. S přihlédnutím k dialektologickým pracím Jaroslava Voráče byly nářeční jevy strukturovány na vokalické a konsonantické a diferencovány do kategorií obrážejících historický vývoj českého jazyka se zřetelem k vyrovnávacím hláskovým tendencím rozdílným od současné spisovné češtiny. Prostřednictvím tabulek byla změřena frekvence jednotlivých nářečních rysů a posouzena jejich zachovalost. Výzkum prokázal u vybraných respondentů aktivní znalost některých nářečních jevů, ale v porovnání s obdobnými výzkumy z 50. let 20. století celkový jejich úbytek. Lze konstatovat, že zkoumané lokality spadají z jazykovědného hlediska do širší oblasti západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny s dnes již nepatrným vlivem chodského nářečního úseku.
|
|
|
Národní buditel osvícený romantismem?
FRANTA, David
Předmětem bakalářské práce je analýza a interpretace tří rozličných textů (příležitostná poezie, hrdinská epická skladba a zápis snu) Josefa Franta Šumavského (1796-1857), jež vznikaly na sklonku 20. a ve 30. letech 19. století. Literárněvědný zájem se soustřeďuje v rámci každého z těchto textů na postižení markerů jednotlivých dobových diskursů (osvícenství, romantismu a biedermeieru), tedy dekódování jeho myšlenkového světa, na jeho intertextualitu ikonografickou a poetickou i na jeho celkový historický kontext. Díky bezpředsudnému přístupu, inspirovanému novým historismem, pulzační teorií Petra Zajace a Dalibora Turečka a sémiotikou Vladimíra Macury, bylo možné na těchto textech, doposud opomíjených literární vědou, doložit synkretismus umění národního hnutí a charakterizovat tak dobovou literární produkci ve své genezi.V příloze je uveden seznam Frantových prací uměleckých i vědeckých v podobě knižní, periodické i rukopisné.
|
host ::
RSS.