|
|
Horské krajiny očima anglických cestovatelů 18. století v komparativní perspektivě
Štětka, Ondřej ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Power, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obrazem hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických cestopisných pramenech z osmnáctého století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do čtyř různých oblastí - alpského regionu, Skotské vysočiny, irských pohoří a na území Walesu. Tyto destinace jsou v rámci práce chápány jako odlišné kognitivní rámce nebo společenské kontexty pro vnímání stejného či podobného - tedy (vysoko-)horského - typu krajiny. Cílem práce je zjistit, prezentovat a vysvětlit shody a rozdíly v popisu a hodnocení takové krajiny mezi jednotlivými oblastmi, tj. kontexty. Hlavní část textu práce se skládá z pěti kapitol: z prvních čtyř je každá zaměřená na jednu z výše zmíněných destinací a prezentuje hlavní tendence v popisu zdejší horské krajiny uvedeném v analyzovaných cestopisech o dané oblasti. V poslední kapitole jsou poté, na základě porovnání zjištěných poznatků o vnímání jednotlivých destinací mezi sebou, prezentovány a vysvětleny hlavní shody a rozdíly v popisu a hodnocení horské krajiny mezi těmito regiony, tj. odlišnými rámci. Klíčová slova Hory, krajina, prostor, příroda, cestopisy, cestovatelé, Velká Británie, 18. století.
|
|
|
Nová doba - nové výzvy. Krize Českého rozhlasu v 90. letech na příkladu vysílání pro mladé posluchače
Tanclová, Petra ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá krizí Českého rozhlasu v 90. letech, v rámci které rapidně přicházel o mladé posluchače. Právě toto téma se využívá pro ilustraci některých prvků změn, jež se udály v politickém systému a společnosti po pádu komunistické diktatury, tedy v tzv. období transformace. Prostřednictvím informací z Archivu ČRo, dobových periodik, zákonů a odborných prací a článků oboru historie, sociologie či mediálních studií mapuje legislativu a nové podmínky, ve kterých se rozhlas v podobě veřejnoprávního média musel naučit fungovat. Rozhlasu přebíraly posluchače konkurenční soukromé vysílací stanice, které byly státem značně prosazované a jejichž vývoj se též rozebírá. Studie se zaměřuje i na charakterizování a kulturní zaměření mladé generace 90. let, což pomáhá pochopit, proč pro ni vysílání pro mladé ČsRo a poté ČRo nebylo atraktivní. Další část práce je již věnována samotnému obsahu a podobě vysílání pro mladé a na příkladech některých jeho pořadů dokazuje, jak konzervativní a od dob normalizace nepozměněnou formu mělo. Jedinými relacemi, jež dokázaly mladé opět k rozhlasu přitáhnout, byly ty od tvůrčího týmu Rádia Mama, který roku 1994 začal na stanici Praha hojně vysílat. Zapojení tohoto týmu do vysílání bylo pokusem o znovuzískání mladých lidí. Na pořady Rádia Mama si však začali v...
|
|
|
Digital in museums : the case of the Mohammed VI Museum for the Civilization of Water in Morocco - AMAN
Eddari, Imane ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tento výzkum se zaměřuje na využívání digitálních technologií v muzeích obecně a v Maroku konkrétně, stejně jako na komunikaci, která probíhá prostřednictvím různých digitálních zařízení. Vznik prvních forem digitalizace se datuje do 40. let 20. století. V současné době se digitální technologie staly všudypřítomnými a jejich využití a oblasti použití se neustále vyvíjejí. Kromě dostupnosti a snadného použití jsou dnes digitální technologie přítomny v řadě oblastí, včetně kulturních institucí. Cílem této disertační práce je prostřednictvím případové studie hlouběji prozkoumat toto téma prostřednictvím kvalitativní analýzy nástrojů používaných v marockém muzeu, v tomto případě v Muzeu Mohameda VI. pro civilizaci vody - Aman. Důraz bude kladen na způsob, jakým jsou tyto nástroje postupně zaváděny do marocké muzejní sféry, na dopad těchto nástrojů na návštěvnost, vnímání sbírek a chování veřejnosti, jakož i na způsob, jakým je dědictví předáváno a komunikováno. Kromě toho se tato disertační práce zabývá budoucností digitálních technologií v marockých muzeích a perspektivními myšlenkami, které se kolem tohoto odvětví točí. Teoretický rámec se točí kolem vývoje muzea jako instituce, otázky komunikace a návštěvníka, jakož i zavádění digitálních nástrojů v rámci této instituce a otázek, které vyvolávají....
|
|
|
Taking place and making place: a study on the role of space in Filipino Catholic religious (re)presentation in Florence, Italy
Mapanao, Kimberly ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; György, Eszter (oponent) ; Gańko, Anna (oponent)
a klíčová slova Filipínci jsou charakterističtí vazbou na vlastní náboženství, což je příznačné i v jejich migrační zkušenosti. Katoličtí migranti z Filipín hrají aktivní roli při oživování kostelů se zmenšující se a stárnoucí návštěvností, a to prostřednictvím své účasti na liturgických aktivitách církve. Využití prostoru se stává zásadním nejen při praktikování filipínských katolických náboženských tradic, ale také při reprezentaci filipínské kultury ze strany migrantů. Tento výzkum se zaměřuje na studium role prostoru při prezentaci a reprezentaci filipínských katolických náboženských tradic komunitou migrantů ve Florencii v Itálii. S využitím prostorové triády, kterou navrhl Lefebvre ve své knize Produkce prostoru, byly analyzovány popisy a užívání prostoru filipínskou katolickou komunitou kostela San Barnaba v italské Florencii s cílem zjistit, jak se jednotlivé aspekty prostoru (vnímaný, pojatý a žitý) naplňují v jejich rituální praxi a náboženských tradicích. Studentka vedla rozhovory se členy filipínské katolické komunity ve Florencii v Itálii, aby shromáždila údaje o jejich popisech prostoru a jejich naplňování katolických náboženských tradic v kostele San Barnaba. Během dvouměsíčního terénního výzkumu bylo také provedeno zúčastněné pozorování, které mělo dále podpořit odpovědi získané...
|
|
| |
|
|
Place Of Formation Of The Soviet Man: Traktormakers' Neighborhood In Minsk In Late Stalinism and Postsocialism
Linitskaya, Natallia ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Sídliště pro dělníky traktorového zavodu, které bylo vybudovano na okraji Minska, se stalo prostorem vytvoření sovětského člověka. Architektura socrealismu odehrala pozitivní roli v tomto, protože se svojím prostorovým uspořádáním do uzavřených nádvoří nachazela v souladu s poválečným přáním mirného života v soukromí a rodině, zároveň povznesla životní podmínky člověka klasickými harmonickými prvkam. Druhá část téze tkví v osvojení včerejšímí sedláky-kolhozniky mentální dispozice životu v a pro budoucnost, která nastane v komunismu, stažení se do soukromí vyhýbajíc se deklaracím, naučení se nevěřit vládě, a spolu s tim se odehralo odnětí celému společenskému prostoru jeho sily, odmítání možnosti jednání a změny.
|
|
|
Role řeky Volhy v sebeidentifikaci obyvatel Horního Povolží v 19. století
Uriková, Lucie ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou identity ruské společnosti 19. století a role řeky Volhy v ní. Zaměřuji se na charakterizování ruské identity v nejširším slova smyslu, na vztah lidské společnosti k přírodě a na dvě případové studie z regionu Horního Povolží. V teorii ruské identity považuji za zásadní čtyři její charakteristické rysy - rozpolcenost, vlastenectví, spiritualitu a sentimentalismus. Analýza vztahu lidské společnosti a přírody obsahuje část věnovanou důvodům lidského tíhnutí ke krajině, je zde rozebrán koncept národních krajin a představena dominantní představa o ruské krajině na konci 19. století. Poslední část je věnovaná výzkumu role řeky Volhy v sebeidentifikaci obyvatel Horního Povolží. Ve studii o uctívání pramene Volhy a ve výzkumu folkloru si všímám přístupu různých aktérů k této řece a na základě toho definuji místo řeky Volhy v životě různých společenských vrstev. Závěrem mé studie je, že role řeky Volhy v životě obyvatel Horního Povolží se v mnohém shodovala s její rolí v celospolečenském diskurzu, avšak zcela vymykající byl přístup venkovského obyvatelstva, pro které Volha neměla o nic větší význam než jakákoliv jiná řeka.
|
|
|
Transmission of memory; the heritage trail and Jeju Uprising
Kim, Hyejin ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
a klíčová slova Přenos paměti: Stezka dědictví a povstání na ostrově Jeju Tato práce si klade za cíl osvětlit příběhy jednotlivců při přenosu vzpomínek pomocí Stezky dědictví jako média paměti. Práce tedy zkoumá, jak Stezka dědictví funguje jako ztělesnění paměti a dále, jaká je její role při přenosu paměti. Výzkumné místo, ostrov Jeju v Korejské republice, bylo vybráno kvůli nedostatečnému uznání jeho kulturního i přírodního dědictví ve vztahu k historii povstání na ostrově. Tato událost se nazývá různými způsoby: "incident 3. dubna", "povstání na Jeju", "vraždy na Jeju" nebo jednoduše 4,3 (Sasam), což představuje datum ozbrojeného povstání na ostrově Jeju v roce 1943. Stezka dědictví povstání Jeju zvaná Stezka 4,3 byla zkoumána empiricky jako případová studie. Terénní práce probíhala na ostrově od 22. září do 10. října 2020. Data byla sbírána z rozhovorů a pozorování účastníků a poté narativně analyzována. Ve stejném diskurzu existují polysemické vzpomínky a příběhy, protože názvy události se liší od kontextu ke kontextu. K prozkoumání více dimenzí vzpomínek obklopujících Stezku, byli dotazováni strážci paměti a studována praxe chůze. Práce dospěla k závěru, že na Stezce dědictví se zkušenost chodců stává zralejší a rozmanitější prostřednictvím zapojených kulturních, narativních a komunikačních...
|
|
|
To redefine a relation in a period of heritage: the French-Chinese cultural dialogue
Zhai, Meiyu ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent) ; Erdösi, Péter (oponent)
EÖTVÖS LORÁND UNIVERSITY IN BUDAPEST Charles University Faculty of Arts Institute of World History PŘEDEFINOVÁNÍ VZTAHU V ÉŘE DĚDICTVÍ: FRANCO-ČÍNSKÝ KULTURNÍ DIALOG Master's Thesis Meiyu ZHAI Thesis supervisor in Prague: Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. Thesis supervisor in Budapest: Dr. Péter Erdősi Budapest and Prague, 2021 Abstrakt a klíčová slova Dlouhá historie a bohaté národní kulturní dědictví učinily z Číny a Francie světově proslulé kulturní mocnosti a položily základy rozvoje jejich kulturního průmyslu. Na rozdíl od mnoha jiných mocností je však model kulturní správy v těchto dvou zemích obecně v rukou státu. Obě země mají dlouhou tradici centralizované administrativy s přímým a rozsáhlým zapojením státu do kulturních záležitostí, vysokými vládními dotacemi na kulturní projekty a aktivity a kulturními výměnami se zahraničím prosazovanými vládními organizacemi s velmi jasným vymezením agendy a cílů, které více připomínají jakousi kulturní diplomacii. Francouzská vláda staví ochranu kulturního dědictví do popředí své kulturní politiky s ohledem na to, že kulturní odvětví jsou spojena s jistým standardem, tradicí a národní soudržností, obrazem národa a jeho kulturní bezpečností atd. V posledních desetiletích se Čína stává stále aktivnější v diskurzu kulturního dědictví na platformě UNESCO a dá se zde...
|
|
|
The circulation of a historical entertainment within the European Exhibitions: the reconstitution of "old cities" (1890-1900)
Chazal, Elisa ; Daniel, Ondřej (vedoucí práce) ; György, Eszter (oponent) ; Stanziani, Alessandro (oponent) ; Rainhorn, Judith (oponent)
Klíčová slova: rekonstrukce modelů ̶ zábava ̶ atrakce ̶ velké výstavy ̶ Praha ̶ Budapešť ̶ Paříž Abstrakt: V centru zájmu této práce je prezentace dějin jako zábavy, a to na příkladu rekonstrukce modelů starých měst na velkých univerzálních a národních výstavách konce 19. století. Modely starých měst kombinovaly imperiální, národní a místní rozměry a využívaly několika dynamik. Především, tato forma zábavy pramenila z restrukturalizace západoevropských a středoevropských říší. Přetrvávající odkaz k národní (zde české a maďarské) otázce v imperiálním Rakousko-Uhersku a univerzalistická koloniální expanze Francouzské říše zasáhly i do modelování starých měst a jejich vzdělávací funkce. Imperiální a globální dimenze však přicházely do kontaktu s národním a místním kontextem prostřednictvím propagace místních produktů, ať už architektonických nebo komerčních. Ty pak sloužily místním zájmům. Různé adaptace modelů starých měst tedy zaznamenaly materializaci kolektivních vzpomínek vytvořených tak, aby odpovídaly výzvám rekonstituce říší i jednotlivých národních agend. Tyto časové kapsle, které zakonzervovaly hostitelské město na jedno nebo více století, jsou podobné komerčním atrakcím vytvořeným pro vzdělávací účely. Ve skutečnosti pak nabízely vyprávění o "starých dobrých časech", které ilustrovalo každodenní...
|
host ::
RSS.