|
|
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie
Svoboda, David ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie (Případ Babice) Abstrakt Tématem diplomové práce "Politické procesy 50. let - konkrétní případová studie" s podtitulem Případ Babice byl popis aplikace obecných nástrojů politické perzekuce využívaných v Československé republice v 50. letech 20. století na konkrétním případu jednání Ladislava Malého a skupiny, kterou kolem sebe vytvořil, přičemž tato situace vyvrcholila střelbou v babické škole a následnými politickými procesy. Významným je také cíl zasadit politické procesy v Československu do kontextu doby a mezinárodní politické situace, která právě v případu Babice hrála důležitou roli. První kapitola diplomové práce formuluje cíle diplomové práce a východiska z nichž vychází. V druhé kapitole diplomové práce je popsán význam politických procesů a obecná východiska jejich organizace. Významnou součástí 2. kapitoly diplomové práce je popis právního rámce vedení politických procesů, přičemž se zaměřuje jak na hmotněprávní aspekty, jako jsou nově vymezené trestné činy, tak na procesněprávní otázky, především na omezení práv obviněných. Jako významný jev je popsána také právnická dvouletka, tedy inciativa jejímž cílem byla změna právního řádu s ohledem na potřeby a ideologii KSČ. Třetí kapitola se stručně věnuje popisu situace v regionu Moravských...
|
|
|
Pokus o novou kodifikaci občanského práva v ČSR před 2. světovou válkou
Vlček, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Pokus o novou kodifikaci občanského práva v ČSR před 2. světovou válkou Diplomová práce se zabývá pokusem o novou kodifikaci občanského práva v Československé republice před druhou světovou válkou. V první řadě práce poskytuje nástin historického kontextu, a tedy výchozí pozici pro novou úpravu občanského práva. Toho se snaží dosáhnout představením dosavadní úpravy občanského práva v Předlitavsku a Zalitavsku, včetně jeho průběžných úprav. Již v počátku se práce pokouší nastínit ochotu, resp. otevřenost právní obce k potenciálním změnám, především v ABGB. Důraz je kladen na potřebu sjednotit úpravu v nově vzniklé republice, ve které existovala řada různých soukromoprávních úprav, tj. právní dualismus, resp. trialismus. Stejně tak bylo třeba občanské právo přizpůsobit moderním společenským a hospodářským potřebám. Práce dále zkoumá různé možné formy kodifikace a unifikace práva, od mírné revize ABGB, po tvorbu zcela nového zákoníku. Práce rovněž popisuje a hodnotí zamýšlené přístupy ke sjednocení práva - za tímto účelem představuje roli Ministerstva unifikací. I na tomto místě se práce snaží blíže pochopit a představit přístupy hlavních tváří kodifikačních prací, v čele s Janem Krčmářem. Stěžejním bodem práce je detailní rozbor přípravy návrhů jednotlivých subkomitétů a superrevizní komise, které...
|
|
|
Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky
Czapek, Alexandr ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Shrnutí Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky Diplomová práce Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky se dělí celkem na pět kapitol. V první kapitole, resp. její teoretické části autor nejprve vymezuje sledované období let 1938-1948 a následně definuje právní instituty, se kterými v práci pracuje. V druhé kapitole diplomové práce autor popisuje období tzv. druhé republiky a jejího politického vývoje. Ve třetí kapitole diplomové práce autor popisuje činnost československých orgánů v zahraničním exilu. V rámci této kapitoly rozebírá kroky zahraničního odboje, směřující československé exilové vlády a proces vedoucí k oduznání Mnichovské dohody. V poslední části této kapitoly se autor věnuje vlivu komunistických poslanců na zahraniční odboj, zlepšení vztahů se Sovětským svazem, cestě prezidenta Beneše do Moskvy a sjednání spojenecké smlouvy mezi Československem a SSSR. Ve čtvrté kapitole diplomové práce se autor dopodrobna věnuje tzv. Postupimské konferenci. Autor zde nejprve popisuje vytvoření Národní fronty dle Košického vládního programu, následně se věnuje česko-německým vztahům v historickém kontextu a poté rozebírá československou cestu k Postupimské konferenci a vývojem československých požadavků na...
|
|
|
Centrum volnočasových aktivit Brno-Brněnská přehrada
Kuča, Jiří ; Blažek, Lukáš (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
CENTRUM ROZŠIŘUJE MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO I RELAXAČNÍHO ŽIVOTA NA BRNĚNSKÉ PŘEHRADĚ. HLAVNĚ JE URČENO PRO ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH SPORTŮ - PŘEDEVŠÍM VESLOVÁNÍ A PRO POTÁPĚČSKÝ KLUB. OBA KLUBY JSOU URČENY PŘEDEVŠÍM STUDENTŮM VYSOKÝCH ŠKOL V BRNĚ, PRO NĚŽ NABÍZÍ I MOŽNOST UBYTOVÁNÍ. DÁLE JSOU V OBJEKTU PRONAJÍMATELNÉ PROSTORY PRO MOŽNOST KONÁNÍ PŘEDNÁŠEK, WORKSHOPŮ, RAUTŮ... KAVÁRNA A RESTAURACE JSOU SAMOZŘEJNOSTÍ. „VĚTRNÁ FASÁDA“ - MOBILNĚ ARCHITEKTONICKÝ PRVEK - PLÁTKY MOSAZNÉHO PLECHU SE VE VĚTRU POHYBUJÍ A OŽIVUJÍ FASÁDU. SKLAD LODÍ ZA FASÁDOU JE TAK TRVALE PROVĚTRÁVÁN ALE NEPŘÍSTUPNÝ VEŘEJNOSTI.
|
|
|
Vybrané otázky právních forem persekucí v 60. až 80. letech 20. století v Československu
Obr, Vojtěch ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vybrané otázky právních forem persekucí v 60. až 80. letech 20. století v Československu Abstrakt Po roce 1948, kdy byl v Československu nastolen komunistický režim, došlo k uzákonění řady perzekučních nástrojů tak, aby byl potlačen jakýkoliv nesouhlas s nastoleným režimem a odpůrci socialistického zřízení byli eliminováni. Diplomová práce se soustředí na období 60. a 80. let 20. století, kdy perzekuce sice nedosáhly takové míry a krutosti, jakou měly v 50. letech 20. století, ale přesto byly velmi významnou součástí represivní složky vládního režimu. Hlavní pozornost práce se soustředí na perzekuce v době před pražským jarem, sleduje období společenského uvolnění v roce 1968 a opětné zavedení perzekučních mechanismů v období po srpnu 1968. Práce v prvních kapitolách popisuje a analyzuje právních vývoj po druhé světové válce s důrazem na 60. a 80. léta 20. století a následně se soustředí na konkrétní formy exekuce, ať už se jedná o perzekuce trestněprávní, perzekuce na poli státního občanství, perzekuce v oblasti majetkového práva nebo pracovního práva. Klíčová slova: právní forma, persekuce, Československo
|
|
|
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou
Urban, Michael ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vývoj českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou Abstrakt Tato disertační práce pojednává o vývoji právní úpravy vodního práva a právních vztahů spojených s vodou na území České republiky. Podává výklad o dané problematice od počátků českého státu do současnosti. Práce je rozdělena do šestnácti chronologicky navazujících kapitol zaměřených na jednotlivá údobí vývoje této problematiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny na dílčích podkapitoly pojednávající o podoborech vodního práva a právních vztazích spojených s vodou. První čtyři kapitoly představují teoretický úvod a společný základ pro ostatní kapitoly. První kapitola obsahuje rozbor pojmu vodního práva a systematiku vodního práva. Druhá kapitola provádí nástin vývoje vodního práva ve starověku jako osvětlení nejstarších kořenů vodního práva. Třetí kapitola pojednává o základech a struktuře římského vodního práva coby metodologického základu oboru vodního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá základními rysy vývoje vodního práva na území států sousedících s Českou republikou. Kapitoly 5-15 tvoří jádro práce a pojednávají o jednotlivých údobích vývoje českého vodního práva a právních vztahů spojených s vodou. Kapitola pátá pojednává o vývoji v předhusitském období. Šestá kapitola pojednává o vodním právu v období stavovského státu. Sedmá...
|
|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Blažek, Lukáš (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 - 1989
Smolíková, Štěpánka ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 - 1989 Abstrakt Diplomová práce "Vybrané otázky evidence nemovitostí v českých zemích mezi lety 1918 a 1989" sleduje vývoj právní úpravy jednotlivých evidencí, v nichž byly evidovány údaje o nemovitostech - pozemcích a stavbách - a právní vztahy k těmto nemovitostem. Tyto evidence jsou analyzovány z právněhistorického pohledu. Účel jednotlivých evidencí byl různý, evidence byly vedeny pro daňové, hospodářské a jiné účely. Práce je rozdělena do 5 kapitol podle příslušných období vývoje Československa. První kapitola pojednává o evidencích nemovitostí, které byly používány před vznikem Československé republiky. Druhá kapitola pojednává o evidencích nemovitostí, využívaných za období První republiky. Těmito evidencemi byl evidovaný katastr, později nahrazen pozemkovým katastrem, a veřejné knihy. Třetí kapitola se zaměřuje na evidencích nemovitostí v období poválečném a budování socialismu, konkrétně jednotnou evidenci půdy. Čtvrtá kapitola pojednává o evidenci nemovitostí po roce 1964. V páté kapitole je nastíněna současná právní úprava. Vývoj evidencí se zaměřuje na české země, vývoj na území Moravy, Slezska a případně Slovenska je popsán pouze v omezeném rozsahu pro objasnění nezbytných souvislostí. U jednotlivých evidencí využívaných mezi...
|
|
|
Vybrané otázky právního a sociálního postavení katů v českých zemích od 16. do poloviny 19. století z právněhistorické perspektivy
Studnička, František ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
v českém jazyce Vybrané otázky právního a sociálního postavení katů v českých zemích od 16. do poloviny 19. století z právněhistorické perspektivy Tato práce si klade za cíl komplexně zpracovat právní a sociální situaci katů a pohodných v českých zemích od 16. do poloviny 19. století. Zvláště pak konkrétní pravidla a omezení, která se na katy vztahovala, vycházející jak z právní úpravy a rozhodnutí veřejné moci, tak z obecné společenské situace a postoje konkrétních lidí. Stejně tak práce popisuje některé mýty a předsudky týkající se katů a srovnává je s realitou. Významným aspektem je pojetí cti a její vliv na každodenní život, jakož i vliv jejího snížení. Důležité jsou rovněž výjimky z jednotlivých pravidel a jejich důvody či možné důvody. Práce těchto cílů dosahuje hlavně metody dedukce a indukce s použitím dobových pramenů a právní úpravy. Dále srovnáním právní úpravy s rozhodnutími veřejné moci a s reálnými případy. Tím je odhaleno, které normy byly dodržovány a které byly spíše překonány sociálními aspekty bezectnosti. Rovněž zde je užito gramatického, historického a komparativního výkladu k určení konkrétního cíle a smyslu právní normy, jakož i důvodu pro její vznik. Zdrojem těchto informací byla hlavně odborná literatura, právní normy a smolné knihy. Práce začíná úvodem, následuje popis...
|
|
|
Úprava státní služby 1918 - 1938
Vodárková, Mahulena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Úprava státní služby 1918-1938 Abstrakt Státní služba ve smyslu úředníků pracujících v rámci státního aparátu se v českém prostředí objevila již během novověku, ale pevnou právní formu dostala až během druhé poloviny 19. století. Právě v této době vyvstala potřeba normativně zakotvit práva a povinnosti státních zaměstnanců a výsledkem této snahy bylo přijetí zák. č. 15/1914 ř. z., služební pragmatiky. Tento právní předpis byl následně přijat do československého právního řádu. Služební pragmatika tak platila po dobu první a druhé československé republiky, ale během tohoto období byla ale několikrát novelizována a některé její části byly změněny tak, aby odpovídaly novým poměrům v demokratickém Československu. Kromě úpravy služební pragmatiky, ke kterým došlo již Ústavou z roku 1920, jež zavedla např. rovnost před zákonem, zrovnoprávnila ženy, které následně mohly vstoupit do služebního poměru atd., bylo během 20. a 30. let 20. století přijato několik dalších zákonů, které měnily nebo doplňovaly ustanovení služební pragmatiky. Mezi takové právní předpisy patřily např. zák. č. 103/1926 Sb. z. a n., platový zákon, který novelizoval odměňování státních zaměstnanců a který byl následně ve 30. letech několikrát obměňován v důsledku měnící se hospodářské situace. Výraznou změnou oproti původní služební pragmatice...
|
host ::
RSS.