|
|
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
|
|
|
Antimikrobiální aktivita vybraných přírodních extraktů
Šandová, Lucie ; Veselá, Mária (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit antimikrobiální aktivitu vybraných přírodních extraktů, konktrétně tří modelových extraktů vyrobených z třapatky nachové (Echinacea purpurea) a čtyř komerčních extraktů – z levandule lékařské (Lavandula angustifolia), meduňky lékařské (Melissa officinalis), echinaceových bylinných kapek (Echinacea purpurea) a extraktu echinacey (Echinacea purpurea) se zázvorem vůči vybraným mikroorganismům. Teoretická část je zaměřena na popis bioaktivních látek, vyskytujících se v rostlinách. Dále popisuje extrakční metody pro získávání extraktů z rostlinných materiálů, metody pro stanovení antimikrobiální aktivity a na závěr využití přírodních extraktů v potravinářském a kosmetickém průmyslu. V experimentální části byl testován antimikrobiální účinek zmíněných extraktů vůči gramnegativní bakterii Escherichia coli, grampozitivní bakterii Bacillus cereus a kvasince Candida glabrata. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity a porovnány dvě metody – jamková a disková difúzní metoda. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům vykazoval komerční extrakt meduňky lékařské, s vysokým obsahem geraniolu a citronelollu. Významnou antimikrobiální aktivitu vykazoval i komerční extrakt levandule lékařské. Naopak extrakty z echinacey nevykazovaly žádnou antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům.
|
|
|
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
|
|
|
Antimikrobiální aktivita vybraných přírodních extraktů
Šandová, Lucie ; Veselá, Mária (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit antimikrobiální aktivitu vybraných přírodních extraktů, konktrétně tří modelových extraktů vyrobených z třapatky nachové (Echinacea purpurea) a čtyř komerčních extraktů – z levandule lékařské (Lavandula angustifolia), meduňky lékařské (Melissa officinalis), echinaceových bylinných kapek (Echinacea purpurea) a extraktu echinacey (Echinacea purpurea) se zázvorem vůči vybraným mikroorganismům. Teoretická část je zaměřena na popis bioaktivních látek, vyskytujících se v rostlinách. Dále popisuje extrakční metody pro získávání extraktů z rostlinných materiálů, metody pro stanovení antimikrobiální aktivity a na závěr využití přírodních extraktů v potravinářském a kosmetickém průmyslu. V experimentální části byl testován antimikrobiální účinek zmíněných extraktů vůči gramnegativní bakterii Escherichia coli, grampozitivní bakterii Bacillus cereus a kvasince Candida glabrata. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity a porovnány dvě metody – jamková a disková difúzní metoda. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům vykazoval komerční extrakt meduňky lékařské, s vysokým obsahem geraniolu a citronelollu. Významnou antimikrobiální aktivitu vykazoval i komerční extrakt levandule lékařské. Naopak extrakty z echinacey nevykazovaly žádnou antimikrobiální aktivitu proti vybraným mikroorganismům.
|
|
|
Hodnocení žáků ve čtení s porozuměním na 1. stupni základních škol
Šandová, Lucie ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením žáků prvního stupně základních škol, a to konkrétně v jejich dovednostech v oblasti čtení s porozuměním. Cílem této práce je definovat způsob realizace hodnocení a jeho následný vliv v oblasti čtení s porozuměním ve školách, které hodnotí formou klasifikace, a ve školách, kde využívají slovní hodnocení. V teoretické části je nejprve vymezen termín hodnocení, který je přiblížen v kontextu výchovně-vzdělávacího procesu. Dále jsou popsány základní druhy, funkce i kritéria hodnocení a pozornost je také věnována jeho dvěma základním formám, tedy hodnocení kvalitativnímu a kvantitativnímu. V neposlední řadě jsou v teoretické části práce popsána specifika hodnocení v oblasti čtení s porozuměním. Praktická část se zabývá problematikou, jaké formy hodnocení žáků učitelé základních škol v ČR užívají, pokud hodnotí žáky ve čtení s porozuměním. Dále se konkrétněji orientuje na dvě základní školy v Praze a okolí, které využívají rozdílné formy hodnocení žáků, a zjišťuje, jak je na těchto školách hodnocení v dané oblasti realizováno a jaké přednosti, či úskalí přináší. Na základě tohoto výzkumného šetření je poté zjišťováno, jaký vliv mají tato hodnocení na účastníky vyučovacího procesu. V závěru diplomové práce jsou navrženy adaptace daných způsobů hodnocení tak, aby co...
|
|
| |
host ::
RSS.