|
|
Myokardiální postižení při zátěžové echokardiografii: porovnání dobutaminové, dipyridamolové a dynamické zátěže
Mědílek, Karel ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Paleček, Tomáš (oponent) ; Kala, Petr (oponent)
Cíle práce: Zátěžová echokardiografie hraje důležitou roli ve vyšetřování pacientů s bolestmi na hrudi suspektními z angíny pektoris. Dipyridamol se jeví jako bezpečnější stresor než dobutamin, dynamická zátěž je pak doporučována jako metoda první volby. Cílem studie bylo prokázat, zda tyto běžně používané formy zátěže způsobují myokardiální poškození měřené hsTnT. Metody: do studie bylo zařazeno 135 pacientů (DSE n=46, ExsE n=46, DIP n=43) s negativním nálezem při SE. Vyřazovacími kritérii byly známá ICHS, klidové regionální poruchy kinetiky LK, systolická dysfunkce LK (EF≤50%), více než mírná hypertrofie LK (septum/zadní stěna ≥13 mm), diabetes nebo prediabetes (glykémie na lačno>5.6 mmol/L), bazální hodnota hsTnT ≥14 ng/L, bazální krevní tlak ≥160/100mmHg, vrcholový tlak v plicnici ≥45mmHg při bazální echokardiografii, eGFR <1ml/s/1.73 m2 a více než málo až středně významná chlopenní vada. HsTnT byl měřen před započetím a ve 180 minutě po skončení testu. Výsledky: Všichni pacienti měli nízkou PTP ICHS. V DSE skupině došlo k nárůstu hsTnT, který byl menší v ExSE skupině, u DIP se hladina hsTnT při zátěži nezměnila [9.4 (1.5-58.6), 1.1 (-0.9-15.7), -0.1 (-1.4-2.1) ng/L, p<0.001]. U DSE skupiny byla pozorována závislost změny hsTnT na maximální dávce dobutaminu (r=0.30, p=0.045), délce testu...
|
|
|
Zánětlivá odpověď po implantaci absorbovatelných koronárních stentů vs. lékových stentů druhé generace.
Novotný, Vojtěch ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Kala, Petr (oponent) ; Kočka, Viktor (oponent)
Souhrn Koncept vstřebatelných stentů (BVS) vznikl již v 90. letech 20. století, prvním komerčně dostupným koronárním vstřebatelným stentem byl nicméně Absorb BVS v roce 2011. Disertační práce se zabývá aspekty práce s tímto typem BVS a jeho použitím v reálné praxi. Zaměřili jsme se na zkoumání zánětlivé odpovědi po implantaci Absorb BVS ve srovnání s osvědčeným metalickým lékovým stentem 2. generace (DES). V úvodu práce je systematicky rozebrána problematika BVS od historie, přes složení BVS a techniku implantace až po dostupná literární data. Druhým tématem je zánětlivá odpověď po implantaci koronárních stentů, přinášíme přehled dostupných dat ze studií a představení zánětlivých markerů, které jsme v hlavní práci stanovovali. Předkládaná práce zahrnuje tři hlavní studie. Pilotní studii, ve které jsme ověřili v literatuře popisovanou systémovou zánětlivou odpověď na trauma koronární tepny způsobenou provedením perkutánní koronární intervence. Ověřili jsme, že zvolené laboratorně stanovené markery systémového zánětu (hs-CRP, IL-6 a sérový amyloid A) signifikantně stoupají v čase 24/48 hodin od provedení PCI oproti bazální hodnotě. Na tuto pilotní studii přímo navazovala Randomizovaná studie, ve které jsme na základě randomizace implantovali pacientům se stabilními formami ICHS dva různé typy stentů -...
|
|
|
Kvalita života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Kučerová, Michaela ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Šťásek, Josef (oponent) ; Wasyliwová, Vlasta (oponent)
Autor: Michaela Kučerová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 77 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: kvalita života, trvalý kardiostimulátor, pacient Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kvality života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem. Teoretická část této práce se zabývá poznatky, týkající se osob s implantovaným trvalým kardiostimulátorem a kvality jejich života. V první kapitole je popsána anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Další se zabývá problematikou kardiostimulace. Třetí kapitola je věnována ošetřovatelské péči před a po implantaci. Dále je popsána edukace pacientů. Významnou kapitolou teoretické části je kvalita života. Posledním bodem je seznámení se s pojmem home monitoring. V praxi byl proveden výzkum, jehož cílem bylo zjištění, zda došlo u pacientů po implantaci přístroje ke změně životní situace. Pro výzkum byl použit anonymní nestandardizovaný dotazník. Část otázek byla použita z dotazníku LHFQ (Liwing with heart failure questionnaire) . Výzkum byl prováděn od prosince 2007 do března 2008 v kardiologické poradně a na interním lůžkovém oddělení v Nemocnici Havlíčkově Brodě.
|
|
|
Echokardiografická kritéria k plastikám a záchovným operacím aortální chlopně
Tuna, Martin ; Šťásek, Josef (vedoucí práce) ; Lonský, Vladimír (oponent) ; Linhartová, Irena (oponent)
Souhrn Úvod: Záchovné operace obnovují správnou funkci aortální chlopně bez použití chlopenní náhrady a tím eliminují rizika z její přítomnosti. Jejich nevýhodou je nejistota dlouhodobě správné funkce chlopně a riziko recidivy vady. Cíl: Zhodnotit střednědobé až dlouhodobé výsledky záchovných operací aortální chlopně se zaměřením na přežívaní pacientů, reoperace a recidivu aortální regurgitace. V analýze výsledků operací identifikovat rizikové faktory selhání provedených záchovných výkonů aortální chlopně. Stanovit vliv různých používaných chirurgických technik anuloplastiky aortálního anulu na riziko redilatace aortálního anulu a selhání záchovné operace aortální chlopně v dlouhodobém sledování. Zhodnotit výsledky záchovných výkonů v četnosti selhání s recidivou vady a četnosti reoperací mezi skupinami pacientů s trikuspidální a bikuspidální aortální chlopní. Metodika: V období od 11/2007 do 10/2017 bylo na našem pracovišti provedeno 198 záchovných operací aortální chlopně. Průměrný věk operovaných byl 48,4 let ± 13,5. Z celého souboru bylo 74 (37 %) nemocných s trikuspidální chlopní, 121 (61 %) s bikuspidální chlopní a 3 (2 %) pacienti měli unikuspidální aortální chlopeň. Dilatace aortálního kořene a/nebo ascendentní aorty byla u 106 nemocných, prolaps cípu byl u 92 pacientů. Výsledky: Z celkového počtu...
|
|
|
Kvalita života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Kučerová, Michaela ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Šťásek, Josef (oponent) ; Wasyliwová, Vlasta (oponent)
Autor: Michaela Kučerová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kvalita života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 77 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: kvalita života, trvalý kardiostimulátor, pacient Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kvality života u pacientů s trvalým kardiostimulátorem. Teoretická část této práce se zabývá poznatky, týkající se osob s implantovaným trvalým kardiostimulátorem a kvality jejich života. V první kapitole je popsána anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Další se zabývá problematikou kardiostimulace. Třetí kapitola je věnována ošetřovatelské péči před a po implantaci. Dále je popsána edukace pacientů. Významnou kapitolou teoretické části je kvalita života. Posledním bodem je seznámení se s pojmem home monitoring. V praxi byl proveden výzkum, jehož cílem bylo zjištění, zda došlo u pacientů po implantaci přístroje ke změně životní situace. Pro výzkum byl použit anonymní nestandardizovaný dotazník. Část otázek byla použita z dotazníku LHFQ (Liwing with heart failure questionnaire) . Výzkum byl prováděn od prosince 2007 do března 2008 v kardiologické poradně a na interním lůžkovém oddělení v Nemocnici Havlíčkově Brodě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.