|
|
Zaměstnanecké benefity
Ottová, Karolína ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Název diplomové práce - Zaměstnanecké benefity Tato diplomová práce se zabývá problematikou zaměstnaneckých benefitů a zaměřuje se na poskytnutí komplexní analýzy klíčových otázek spojených s jejich poskytováním. S ohledem na omezený rozsah práce se zaměřuje na vybraná specifika a identifikuje potenciální problémy spojené s poskytováním těchto benefitů. Práce je strukturována do pěti hlavních kapitol. Úvodní část práce je věnována stručnému představení některých definic zaměstnaneckých benefitů, historickému kontextu a současnému vývoji těchto výhod. Zvláštní pozornost je věnována analýze dopadu pandemie COVID-19 na poskytování zaměstnanecké výhody, současným trendům a reakci na změny v českém právním prostředí. Následující část práce systematicky popisuje kategorizaci zaměstnaneckých benefitů a analyzuje je z různých hledisek. Třetí část práce se dále zaměřuje na pravidla poskytování zaměstnaneckých benefitů. Předně se tato část věnuje absenci explicitní právní úpravy v českém právním řádu, s přihlédnutím k částečné úpravě zaměstnaneckých benefitů v rámci ZPr a souvisejících právních norem. Zároveň je věnována pozornost nedávným změnám zavedeným Novelou ZPr a Konsolidačním balíčkem pro rok 2024. Tato část práce je následně zakončena pojednáním o zásadě rovného zacházení a zákazu diskriminace,...
|
|
|
Právní postavení sportovce v kolektivních sportech
Beneš, Marek ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce je věnována problematice právního postavení sportovců, přičemž největší důraz je kladen na profesionální sportovce vykonávající kolektivní sport. Profesionální sportovci jsou za účinnosti současné právní úpravy v České republice zpravidla v postavení osob samostatně výdělečně činných, což nekoresponduje se světovým trendem, kterým je přiznání statusu zaměstnanců prostřednictvím pracovních smluv. Záměrem této práce je kromě popisu aktuálního stavu právní úpravy v České republice také návrh možných směrů, kterými by se zákonodárce mohl v budoucnu ubírat, neboť současný stav nelze považovat za vyhovující. Práce se bude dané problematice věnovat jak z pohledu profesionálního kolektivního sportu obecně, tak z pohledu konkrétního sportovního odvětví, které poskytne možnost pro praktické uchopení obecných poznatků. Tímto odvětvím bude lední hokej, jehož prostřednictvím práce srovná také tuzemskou právní úpravu s tou švýcarskou, pro kterou je charakteristický zaměstnanecký právní vztah mezi profesionálními sportovci a sportovními kluby. Práce je rozdělena na sedm částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy vztahující se ke sportovnímu právu a sportu obecně, které poskytují nutný základ pro pochopení navazujících částí. V části druhé je uvedena systematika právní úpravy...
|
|
|
Právní úprava práce na dálku
Hlaváčová, Šárka ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Dne 1. října 2023 nabyla účinnosti převážná část tzv. transpoziční novely zákoníku práce, která přinesla do českého právního řádu mnoho významných změn. Mezi nimi je také zakotvení nové právní úpravy práce na dálku, jejíž zákonná regulace byla doposud velmi strohá. Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy práce na dálku se zaměřením právě na transpoziční novelu. Tento rozbor má umožnit zhodnocení jak různých podob novely během její přípravy a legislativního procesu, tak také přijatá ustanovení zákoníku práce, jež se týkají práce na dálku. V první části se diplomová práce věnuje vymezení práce na dálku jakožto jedné z atypických forem zaměstnání, kdy se zaměřuje na její definici, dále také na vztah k pojmům souvisejícím a historický vývoj. Poté se práce zabývá právní úpravou na úrovni mezinárodní i unijní, kdy právě uplynutí lhůty pro povinnou transpozici WLB směrnice bylo jedním z hlavních impulsů pro přijetí nové právní úpravy. V následujících kapitolách práce zpracovává také vnitrostátní úpravu. Nejdříve popisuje vztah práce na dálku k základním právům, která jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod, poté se zaměřuje na zákoník práce ve znění před přijetím transpoziční novely. Ústřední je kapitola třetí, která se věnuje transpoziční novele, kde podrobně rozebírá a analyzuje...
|
|
|
Odstupné
Svatošová, Leontina ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Odstupné Abstrakt Předložená rigorózní práce se do hloubky zabývá právním institutem odstupného jako kompenzace poskytované zaměstnancům podle zákoníku práce v některých případech rozvázání pracovního poměru. Autorka za využití metody deskriptivní, analytické a komparativní a s pomocí bohaté odborné literatury a judikatury podává nejen vymezení a popis současné pracovněprávní úpravy odstupného obsažené v ustanovení § 67 (a dalších) zákoníku práce a jejího předcházejícího historického vývoje po sametové revoluci, ale rovněž souvisejících institutů, kterými jsou mimo jiné výpovědní důvody spjaté s odstupným, tj. důvody podle ustanovení § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, a dále například postup rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce. V práci se autorka rovněž zabývá komparací s právními řády poměrně blízkými České republice, a to právním řádem slovenským a maďarským. Pomocí zaměření se na zásadní aspekty úpravy odstupného v příslušných zemích (za které autorka považuje pro účely dané kapitoly výši odstupného a zákonné podmínky pro jeho udělení) je poukazováno na podobnosti a odlišnosti daných institutů. Na základě analýzy současné české právní úpravy odstupného a provedené komparace se zahraničními...
|
|
|
Rozhodování individuálních pracovněprávních sporů
Bohačík, Stanislav ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Rozhodování individuálních pracovněprávních sporů Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozhodování individuálních pracovněprávních sporů. Cílem autora je poskytnout základní vhled do této problematiky, včetně historického exkurzu a prezentace vybrané zahraniční úpravy a vlastních návrhů řešení. První kapitola se zabývá vymezením a možnými hledisky dělení pracovněprávních sporů. V druhé kapitole je poskytnout historický exkurz do rozhodovací praxe individuálních sporů v období Rakousko-Uherska, první republiky, protektorátu a v poválečném období. Od živnostenských soudů starého a nového typu, přes specializované československé pracovní soudy až po zánik pracovního soudnictví v důsledku přijetí zákona o zlidovění soudnictví. Třetí kapitola je věnována období turbulentních změn v rozhodování pracovněprávních sporů po vítězném únoru 1948 a v průběhu normalizace. Autor popisuje jednotlivé způsoby řešení individuálních sporů, rozebírá jejich nástroje a vysvětluje rozdíly aplikovaných institutů. Čtvrtá kapitola je věnována současné mezinárodní, evropské a české právní úpravě rozhodování individuálních pracovněprávních sporů, se zaměřením na jejich soudní řešení. Autor se zde blíže věnuje přísedícímu jako laickému prvku v rozhodování pracovněprávních sporů, zkoumá jeho roli, systémové ukotvení a...
|
|
|
Postavení vedoucích zaměstnanců
Horáková, Karolína ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Postavení vedoucích zaměstnanců Diplomová práce se zabývá zvláštní kategorií zaměstnanců, která má za úkol řídit, organizovat a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců. Pro činnost zaměstnavatele je mnohdy klíčové tyto vedoucí zaměstnance v podniku obsazovat, a to především pro lepší zajištění organizace práce, kdy zaměstnavatel nemusí mít dostatečný přehled o všech jeho zaměstnancích, zvlášť pokud zaměstnává velký počet osob. Vedoucí zaměstnanci tak plní funkci nezbytného článku mezi zaměstnavateli a řadovými zaměstnanci, kdy prostřednictvím svých činností naplňují vůli zaměstnavatele, a tím dochází jak k ulehčení výkonu činnosti zaměstnavatele, tak ale i k snazšímu vedení početnějšího množství zaměstnanců, což zároveň může vést k větší prosperitě daného podniku. Protože se jedná o významnou součást (téměř) každého pracovního kolektivu, lze považovat za více než vhodné vymezit co nejvíce poznatků ohledně postavení vedoucích zaměstnanců v rámci jedné konkrétní práce, kdy za tímto účelem jsou využívány nejenom různé odborné články v periodicích, jejichž autoři se vedoucími zaměstnanci v minulosti zabývali, především však v této práci je zpracována soudní judikatura, a to s ohledem na vhled do pracovněprávní praxe. Kvůli povaze zvoleného tématu bylo zapotřebí pracovat zejména s deskriptivní...
|
|
|
Očkování zaměstnanců
Herčíková, Tereza ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Očkování zaměstnanců Abstrakt Autorka se v diplomové práci věnuje tématu očkování zaměstnanců. Tato problematika je velmi aktuální, především v souvislosti s nedávnou pandemií nemoci covid-19. Přesto je očkování z pracovněprávního hlediska opomíjeným tématem, v jehož rámci zůstává řada otázek nevyřešených či doktrínou rozporuplně vykládaných. Diplomová práce se kromě úvodu a závěru skládá ze čtyř kapitol, v jejichž rámci je předestřena řada upozornění na nedostatky právní úpravy a podnětů de lege ferenda. První kapitola diplomové práce se zaměřuje na právní úpravu očkování proti infekčním nemocem v České republice a její prameny na mezinárodní i evropské úrovni. Pozornost je věnována především rozboru povinných druhů očkování, opomenuta však není ani úprava dobrovolného očkování. Dále jsou rozebrány a kriticky zhodnoceny závěry recentní judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k očkovací povinnosti. Obsahem druhé kapitoly jsou pracovněprávní souvislosti očkování. Autorka se zaměřuje na dílčí instituty pracovního práva a jejich uplatnění ve spojení s očkováním zaměstnanců. Součástí kapitoly je rozbor jednotlivých povinností zaměstnance a zaměstnavatele se zaměřením na možnost stanovení očkovací povinnosti zaměstnavatelem a následkům nesplnění očkovací povinnosti...
|
|
|
Spravedlivé odměňování v pracovněprávních vztazích
Hammerle, Petr ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Spravedlivé odměňování v pracovněprávních vztazích Tato diplomová práce se zabývá problematikou spravedlivého odměňování v pracovněprávních vztazích. Zaměřuje se přitom zejména na otázku rovného odměňování, neboť jde o oblast, která v současnosti vystupuje do popředí jak z hlediska nové zákonodárné aktivity České republiky i Evropské unie, tak z hlediska některých judikaturních závěrů, ke kterým došly soudy ČR. Cílem práce je komplexní zhodnocení aktuálního stavu v teorii i praxi a nastínění možných řešení aktuálních problematických otázek. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami, z nichž první z nich se věnuje tématu v té nejobecnější rovině, tedy z pohledu spravedlivého odměňování jakožto obecné zásady. Rozebírá její význam a obsah, a také její vztah s jinými právními principy jako jsou princip rovnosti a zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Druhá kapitola komplexně mapuje právní úpravu spravedlivého odměňování od relevantních mezinárodních úmluv až po konkrétní vnitrostátní úpravu, přičemž podrobněji se zabývá aktuálními otázkami v legislativě, zejména v souvislosti s novou směrnicí Evropské unie o transparentnosti v odměňování. Třetí a čtvrtá kapitola se již zabývají jedním z hlavních aspektů spravedlivého odměňování, na který je práce zaměřena, a kterým je otázka stejné odměny za stejnou...
|
|
|
Kamerové systémy na pracovišti
Galantseva, Julia ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Kamerové systémy na pracovišti Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice kamerových systémů na pracovišti, a to jak z pohledu českých pracovněprávních předpisů, tak z pohledu evropského obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Práce se zaměřuje na analýzu jednotlivých právních pramenů a představuje přehled zákonných povinností a kritérií, které je zaměstnavatel k instalaci a užívání kamerových systémů na pracovišti povinen splnit. Práce je rozdělena do čtyř tematických částí. V první části práce je věnován prostor definici pojmu "kamerových systém" a dělení kamerových systémů na druhy dle kritérií, relevantních z hlediska právní úpravy ochrany osobních údajů. Následně je s důrazem na vývoj názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů zkoumáno, zda vymezené druhy kamerových systémů spadají do působnosti GDPR. V této části je také vymezen pojem "atrap" kamer. Druhá část práce je zaměřena na výklad § 316 zákoníku práce, který upravuje možnost sledování zaměstnanců na pracovišti. Těžištěm této části práce je právní rozbor neurčitých právních pojmů ve zkoumaných ustanoveních zejména s pomocí odborné literatury, stanovisek Úřadu pro ochranu osobních údajů i rozhodnutí inspektorátu práce. Třetí část práce se věnuje atrapám kamer na pracovišti a možným dopadům, které mohou představovat pro práva a svobody...
|
|
|
Trendy a změny ve výkonu práce z domova v posledních letech
Černohorská, Eliška ; Matějka Řehořová, Lucie (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, první část je pojatá jako teoretická, která se zabývá trendy ve vývoji legislativní úpravy práce z domova a legislativním procesem návrhu novel zákoníku práce z roku 2016 a z roku 2022. Pro kontext celého institut práce z domova je v první části diplomové práce zmíněn i historický vývoj práce z domova. Novela zákoníku práce z roku 2022 je podrobněji rozebrána a je popsán i její legislativní proces. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit původní právní úpravu práce z domova a navrhované novely. Jako pramen původní právní úpravy práce z domova je v diplomové práci označován zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který byl planý a účinný do 30. 9. 2023. V rámci práce z domova se diplomová práce věnuje podrobněji náhradám nákladů a bezpečnosti ochrany a zdraví při práci z domova. Jelikož práci z domova nelze uchopit odděleně od jiné problematiky, tak se okrajově diplomová práce dotýká i institutů související s prací z domova a to: daním v souvislosti s jiným místem výkonu práce a práci z domova ve vztahu k životnímu prostředí. V druhé části se diplomová práce věnuje praktickému výzkumu práce z domova z období před celosvětovou pandemií Covid-19, v průběhu pandemie a po pandemii. Dotazníkový průzkum probíhal ve dvou separátních obdobích. V rámci prvního období...
|
host ::
RSS.