|
|
Variabilita amylázového genu u člověka
Vosmíková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Amyláza je enzym produkovaný u člověka v pankreatu a slinných žlázách, jehož funkcí je štěpení škrobu. Geny pro slinný izoenzym (AMY1) nacházející se na chromozomu 1p21.1 vykazují výraznou variabilitu v počtu kopií (CNV). Jejich počet pozitivně koreluje s výsledným množstvím produkovaného enzymu. Tato variabilita je pravděpodobně důsledkem pozitivní selekce v lidské evoluční historii a odráží zastoupení škrobu v potravě jednotlivých populací. Škrob přednatrávený slinnou α-amylázou je vstřebáván efektivněji, s vyšším ziskem energie v pozdějších fázích jeho metabolizace. Vyšší produkce α-amylázy tak mohla být jedním z faktorů rapidního zvětšování mozku u člověka a mnohem později i přechodu k zemědělství. Řadila by se tím mezi další známé evoluční změny v lidském genomu podmíněné subsistencí, vedoucí např. k laktázové perzistenci či pomalejší acetylaci xenobiotik. V současnosti se počet kopií a množství produkované α-amylázy může odrážet především na hladině glukózy v krvi, produkci inzulínu po příjmu potravy a na incidenci některých civilizačních onemocnění, jakými jsou např. obezita či diabetes II. typu. Sporný je vliv slinné α-amylázy na složení mikrobiomu, kardiovaskulární onemocnění a prozánětlivý profil jedince. Pokračující výzkum by mohl osvětlit podmínky přispívající ke vzniku zmíněných...
|
|
|
Význam střevních mikroorganismů u poruch příjmu potravy
Hlaváčková, Helena ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Již delší dobu je znám zásadní vliv mikrobioty na lidské zdraví. Komenzální mikroorganismy osidlují prakticky celý povrch lidského těla, ale jejich největší zastoupení lze nalézt ve střevech. Střevní mikrobiota hraje zásadní roli v trávení některých složek potravy, syntéze různých látek nebo ve fungování imunitního systému. V posledním desetiletí je pozornost také zaměřena na mechanismy, kterými střevní mikroorganismy mohou ovlivnit lidské chování. Jednou skupinou onemocnění, kde je tento vliv zkoumán, jsou poruchy příjmu potravy. Jedná se o skupinu psychiatrických poruch charakterizovaných nezdravým jídelním chováním. Cílem této práce je shrnout známé poznatky o způsobech, kterými střevní mikroorganismy mohou zasahovat do signalizačních a regulačních drah hostitele a jakou souvislost mají tyto změny na rozvoj a průběh poruch příjmu potravy. Z opačné strany pak, jaké dopady má chování pacientů na složení střevní mikrobioty a její fungování.
|
|
|
Nástroj pro subjektivní hodnocení kvality restaurace audiosignálů
Černý, Viktor ; Dorazil, Jan (oponent) ; Záviška, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teorií znehodnocení a rekonstrukce audio signálů, objektivními testy a subjektivními metodami pro vyhodnocení kvality rekonstruovaných signálů. Nejprve je popsáno několik druhů poškození audio signálů a následně rekonstrukční typy pro jejich rekonstrukci. Po rekonstrukčních typech je zmíněno šest objektivních a šest subjektivních testů pro vyhodnocení kvality audio signálů. Další část bakalářské práce je věnována popisu programu implementovaného v programovacím jazyce Java. Program slouží k navrhování poslechových testů typu MOS, MUSHRA a ABX, a také k provádění samotného testování. Na konci práce jsou výsledky poslechových testů, které byly použity pro otestování programu, a uživatelské hodnocení aplikace.
|
|
|
Software pro úpravu zvukového signálu pro ozvučování více reproduktorovými soustavami
Černý, Viktor ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
První část diplomové práce se zabývá teorií číslicového zpracování signálů a popisem knihovny JUCE. Jsou zde vysvětleny operace s digitálními audio signály jako například inverze signálu, zpoždění signálu a lineární interpolace vzorků signálu. Je zde také popsána práce s knihovnou JUCE pro vytvoření audio aplikací v programovacím jazyce C++. Další části diplomové práce jsou věnovány popisu implementované aplikace, která umožňuje zmíněné základní úpravy číslicových zvukových signálů aplikovat v reálném čase. V případě vícekanálových zvukových signálů je možné jednotlivé kanály zpracovat nezávisle.
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
|
Population Structure and History of the Sahel From the Point of View of Alcohol Metabolism
Jurišová, Lívia ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Sahel je najsevernejšou časťou subsaharskej Afriky. Je obývaný komplexnou zmesou ľudí, ktorí sa líšia etnickým pozadím a príslušnosťou k jazykovým rodinám a životným štýlom. V oblasti sahelu sa štúdie najvýznamnejšiemu a najviac študovanému génu metabo- lizmu etanolu, ADH1B, venovali veľmi málo, najmä z dôvodu nízkeho výskytu variantu rs1229984-T, ktorý urýchľuje prvý krok metabolizmu alkoholu. Variant rs1229984-T vďaka svojmu mimoafrickému pôvodu však najmä vo východnej časti sahelu predsta- vuje vhodnú pomôcku pre štúdium populačnej histórie. Východný sahel totiž pred- stavuje miesto, kde sa od 7. st. n. l. usídľovali imigranti z Arábie a dochádzalo k ich miešaniu s africkými populáciami. Za účelom štúdia populačnej štruktúry a histórie z hľadiska metabolizmu alkoholu boli využité už známe genotypové dáta štrnástich sahelských populácií, pochádzajú- cich najmä z východnej časti regiónu. Z dôvodu absencie kritického lokusu rs1229984 v genotypizačnom čipe boli vzorky podrobené sekvenácii. Kombináciou dát z genotypi- začného čipu a sekvenácie bolo nakoniec analyzovaných 26 lokusov génu ADH1B a jeho blízkeho okolia, ktoré pochádzali z 318 vzoriek. Genotypové dáta bolo potrebné previesť do haplotypovej podoby pomocou fázova- cieho programu. Pre výber vhodnejšieho fázovacieho programu boli dáta...
|
|
|
Migrace v africkém sahelu pohledem genetické diverzity kontrolního úseku mitochondriální DNA
Adámková, Kristýna ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Subsaharská Afrika je oblast s nejvyšší diverzitou anatomicky moderního člověka (AMČ). S využitím genetické analýzy převážně uniparentálních lokusů dokážeme postupně odkrývat migrační aktivitu člověka v minulosti. Tato práce se soustřeďuje na africký sahel. Jedná se o dlouhé, horizontálně probíhající pásmo ohraničené saharskou pouští a tropickými deštnými lesy v šířce celého kontinentu. Příznivé environmentální podmínky a chybějící geografická bariéra je vhodná nejen pro mobilní pastevce, ale i usedlé zemědělce. Tyto předpoklady vytváří v oblasti vysokou migrační aktivitu. V této práci jsem nově sekvenovala 474 vzorků mitochondriální DNA 11 populací. Populace pastevců a zemědělců pokrývaly celý sahelský pás. Intrapopulační analýza hodnotila diverzitu v rámci populace a ukázala na obecně nízké hodnoty u pasteveckých populací, zejména u pasteveckých Fulbů na západě sahelu. Interpopulační analýza odkryla větší rozdíly mezi jednotlivými populacemi než mezi populacemi sdruženými do subsistenční skupiny pastevců nebo zemědělců, v rámci regionů nebo jazyků. Práce zahrnovala populace s afroasijskou, nigerokonžskou a nilosaharskou jazykovou rodinou. Díky programu Migrate-n jsem v této práci mohla potvrdit dříve publikovanou hypotézu, že sahel funguje jako migrační koridor, a že tok genů je mezi východním a...
|
|
|
Evoluce receptorů hořké chuti PTC v západní Africe
Holoubková, Tereza ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zjistit, zda je gen TAS2R38 v západní Africe pod vlivem selekce a zda se jeho diverzita nějak liší u populací různých subsistencí v této oblasti. Zároveň se zaměřuje na polymorfismy vyskytující se v tomto genu a na jejich asociaci s vnímáním hořké chuti PTC. Práce zpracovává 147 vzorků slin od tří populací Mauritánie s cílem nasekvenovat DNA pro exon genu TAS2R38. Celkem bylo v genu TAS2R38 pozorováno deset polymorfních míst, které podmiňují 16 haplotypů. U všech tří populací se vyskytovaly mutace na aminokyselinových pozicích 49, 262 a 296, v rámci kterých bylo pozorováno všech osm možných haplotypů. Z těchto haplotypů tvoří 94 % majoritní haplotypy PAV a AVI a haplotyp AAI, které byly jako jediné pozorovány u všech tří populací. Současně bylo ve zkoumaném souboru pozorováno celkem 14 genotypů, z nichž nejčastěji zastoupené byly právě ty vzniklé kombinací těchto tří haplotypů. Výsledky Kruskal-Wallisova testu rovněž ukazují, že genotypy genu TAS2R38 jsou u zkoumaných afrických populací silným prediktorem chutnačství PTC. Haplotyp PAV je spojen s chutnačstvím a AVI naopak s nechutnačstvím PTC. Zároveň bylo potvrzeno, že PAV je ancestrálním haplotypem, který je evolučně nejblíže k šimpanzímu genu TAS2R38, a s největší pravděpodobností přinášel v minulosti nějakou...
|
|
|
Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie
Ehler, Edvard ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent) ; Brdička, Radim (oponent)
1 Abstrakt Cíl: Tato studie se zabývá historií moravských Valachů z hlediska evoluční antropologie. Jejím cílem je zjistit původ moravských Valachů a prozkoumat, které mateřské populace daly vzniknout charakteristické populaci moravských Valachů. Metody a materiál: Práce je zaměřena na porovnání Y chromosomálních haplotypů evropských populací s moravskými Valachy. Tyto haplotypy jsou tvořeny setem 12 Y-STR polymorfismů. Z jejich frekvencí byly vypočteny intrapopulační a interpopulační statistiky, stejně jako byly určeny Y chromosomální haploskupiny a provedena admixture analýza. Srovnávací soubor zahrnuje informace z celkově 44 evropských populací s 4757 dárci DNA. Moravští Valaši jsou zastoupeni 94 vzorky. Výsledky: Analýza genetických dat odhalila sníženou genetickou diverzitu, sníženou průměrnou genetickou diverzitu na lokus a snížené mean number of pairwise differences valašské populace ve srovnání s okolními středoevropskými populacemi. To je zřejmě způsobeno izolací valašské populace. Vícerozměrné škálování a porovnání FST párových genetických vzdáleností odhalilo, že Valaši jsou blízcí populacím z Polska, Makedonie a Rumunska. Porovnání sdílených holotypů, AMOVA, admixture analýza, stejně jako demografická a historická data, dokládají silný vliv autochtonní moravské populace na vznikající populaci...
|
|
| |
host ::
RSS.