|
|
Místo Raymonda Radigueta ve francouzské románové tvorbě 1. poloviny 20. století
Dvořáková, Tereza ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce Místo Raymonda Radigueta ve francouzské románové tvorbě 1. poloviny 20. století je pojednat o životě a díle tohoto autora. I přesto, že Raymond Radiguet zemřel velice brzy, stihl mezi šestnáctým a dvacátým rokem svého života vytvořit dvě básnické sbírky, jednu divadelní hru a zejména dva romány. Jeho románům náleží významné místo na poli nejen francouzské, ale také světové psychologické literatury. Vyspělostí svého díla v poměru ke svému věku a zároveň schopností hluboké analýzy duševní stránky postav svých románů předčil Radiguet mnohé jiné literáty. Práce věnuje pozornost důležitým okamžikům Radiguetova dětství a mládí, navázání kontaktů s uměleckým světem té doby a jeho vlivu na mladého spisovatele. Dále pojednává o autorově cestě od prvních literárních počinů až k jeho vrcholným dílům Le Diable au corps (Ďábel v těle) a Le bal du comte d'Orgel (Ples u hraběte d'Orgel). Tato díla jsou pak zkoumána z hlediska své tematické a formální výstavby. Neopomenuta zůstane také jejich autobiografická stránka, jejíž podíl je zejména v Ďáblu v těle velmi silný. Závěrečná úvaha práce přináší konfrontaci s blízkým kontextem soudobé románové tvorby ve Francii.
|
|
|
From the Suffering to the Hope: Three Mysteries of Charles Péguy
Boková, Zdeňka ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
(česky): Cílem této práce je provést rozbor vybraných tří děl Charlese Péguyho: Le Mystère de la charité de Jeanne d'Arc, Le Mystère du porche de la deuxième vertu a Le Mystère des saints Innocents. Jednotlivá Mystéria budou rozdělena na základní tematické celky, s důrazem na jejich celkový vývoj. Následně zaměříme naši pozornost na tematický vývoj všech tří děl a jejich propojení a posoudíme jejich rozdíly i společná témata. Nebude chybět ani reflexe nad tím, co pro autora znamená utrpení a naděje a jak jsou tato témata v textu vyjádřena. Dále bude věnována pozornost charakteristice a vývoji hlavních postav, budou prozkoumány spojitosti s autorovým životem. K tomu bude nutné též zmínit autorovu teologii, jeho postoj k církevní praxi tehdejší doby a z toho vyplývající vliv na jeho dílo. Na závěr bude uvedeno jeho poselství vyplývající z těchto tří vybraných děl.
|
|
|
Negritude and a new poetic language, originated from colonial history
Šarše, Vojtěch ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Tato práce je věnovana knize Cahier d'un retour au pays natal od Aimé Césairea, její funkci a hodnotě pro autora samotného a pro čtenář. Nejprve je pomocí lingvistickosémantické analýzy vybraných statí této knihy, popsáno osvobození autora od dobových literárních konvencí a forem, hledání autentického stylu a vlastního poetického jazyka. V první části je detailně vyložen vliv francouzské literatury, přesněji Lautréamonta, Rimbauda a Baudelaira na Césaireovu tvorbu. Následně se práce zaměřuje na autorovy emancipační tendence, spočívající v organickém začlenění surréalistických praktik a kreolského vlivu do své poezie. V druhé části je popsána autorova vůle osvobodit lid utlačovaný společností, ale také hledání nové identity, založené na jeho opomíjené historii, předcích a především na kořenech, vytlačených z povědomí. Předně je popsán nepřímý vliv kolonialismu: krutost, zotročení a trojúhelníkový obchod na Césairovu literární tvorbu. Cílem je ukázat, jakým způsobem se autor staví k utrpení otroků, jak ho čtenáři popisuje a jak užívá svých hrdinů, aby obvinil kolonialismus z jeho krutých, často až brutálních praktik a znovu tak získal hrdost pro svůj lid.
|
|
|
Postava Claudine ve srovnání s jinými charaktery pozdější tvorby Colette
Dvořáková, Ivana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol srovnat postavu Claudine s pozdějšími postavami Colettiny tvorby. Sidonie-Gabrielle Colette je jednou z nejvýznamnějších literárních osobností první poloviny dvacátého století a ačkoli v České republice není příliš studovaná, v zemi svého původu má dodnes mnoho příznivců. První část práce Colettu stručně zařazuje do kontextu soudobé ženské literatury a zabývá se jejím životopisem s důrazem na osoby a okolnosti, které ovlivnili její život a tvorbu. Druhá část práce postupně analyzuje a srovnává vybrané literární postavy a také rozpoznává Colettiny autobiografické projekce. V závěru práce vytváří celkové porovnání a definuje podstatu zmíněných projekcí.
|
|
|
Revoltující člověk v próze Graciliana Ramose
Homolková, Petra ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Hlavní cílem předkládané práce je poukázat na spřízněnost tvorby brazilského spisovatele Graciliana Ramose (1892-1953) s francouzským filozofem a literátem Albertem Camusem (1913-1961). Konkrétně se v ní zaměřujeme na motiv camusovské revolty ve třech Ramosových prozaických dílech, a to Vyprahlých životech (1938), Úzkosti (1936) a Statku São Bernardo (1933). V první části diplomové práce jsou nejprve stručně představeny literární a filozofické charakteristiky existencialismu. První kapitola je zasvěcena objasnění Camusova přínosu filozofii existence a jeho konceptu revolty, a to na základě analýzy jak jeho filozofických děl, tak beletristických. Následující kapitola se zaměřuje na představení životní a literární dráhy Graciliana Ramose. Poté se již věnujeme třem výše uvedeným Ramosovým prózám ve snaze nahlédnout v nich některá existenciální témata, jakými jsou pocit osamocení, úzkosti, vzpoura vůči společnosti a jež všechny (tu více, tu méně) propojuje motiv neschopnosti vzájemného porozumění.
|
|
|
L.-F. Céline: Rozhovory s profesorem Y (stylistická analýza)
Krbcová, Johana ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Bakalářská práce L.-F. Céline: Rozhovory s profesorem Y se zabývá stylistickou stránkou tohoto autora 20. století, který svým originálním stylem silně ovlivnil vývoj francouzského románu. Při stylistické analýze práce vychází ze dvou Célinových románů napsaných v různých časových obdobích, a to jednak z románu Cesta do hlubin noci (Voyage au bout de la nuit, 1932), a jednak z Rozhovorů s profesorem Y (Entretiens avec le professeur Y, 1955). Nejprve provede obsahovou analýzu Rozhovorů, jakožto díla shrnujícího Célinovu poetiku, ve kterém poukazuje na důležitost přizpůsobit psaný jazyk takovému jazyku, kterým čtenář mluví v běžném životě, a tak mu usnadnit návrat k obsahově kvalitní literatuře. Součástí této analýzy jsou i české překlady vybraných ukázek. V jazykové analýze práce zaznamenává nejčastěji se vyskytující atypické prvky tvořící základ originality Célinova stylu. Práce ve svém závěru nastiňuje, jakými zásadními změnami jeho styl prošel od prvního úspěšně přijatého románu po díla napsaná v době exilové a poexilové.
|
|
|
Od smyslového prožitku k transcendentálnímu ve vybraných dílech: A. Gida (Les nourritures terrestres) a J.M.G. Le Clézia (L'extase matérielle)
Vrchovecká, Jana ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Jana Vrchovecká: Od smyslového prožitku k transcendentálnímu Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta, Ústav románských studií Diplomová práce, 106 stran, 2011 Tradice senzualizmu či vitalizmu nemá ve francouzské literatuře četné zastoupení. V průběhu dvacátého století se vyskytne několik autorů, kteří se snaží tento proud vzkřísit. Jeho prvním obhájcem je André Gide, jehož Les Nourritures terrestres (1893) jsou kritiky považovány za doktrínu senzualistického přístupu a pro svůj duchovní přesah byly nazývány Novým Evangeliem. Zbožšťování materiálního aspektu reality je pojítkem s posledním nositelem Nobelovy ceny za literaturu: Jean-Marie Gustavem Le Cléziem. Ten ve své rané eseji L'Extase matérielle (1968) rovněž vyzdvihuje smyslové zkušenosti jakožto jediné možné východisko k transcendentálnímu přesahu. První část práce srovnává smyslový přístup autorů hlásaný ve dvou zmíněných dílech, a to pomocí analýzy jednotlivých smyslů. Synchronní účast všech smyslů by pak měl vyvolat změněný stav vědomí, jehož prvním stupněm je extáze a kýženým vrcholem "prorocká mysl". Druhá část práce analyzuje jednotlivé faktory přispívající k onomu dvojdimenzionálnímu cíli. Nutnou podmínkou je zakotvení v přítomném okamžiku. Oba autoři vyznávají "kult slunce", který vytěsňuje tradiční pojem Boha. Jedinec však ke...
|
|
|
Souvislost kouzelného nápoje a cizoložné lásky v porovnání středověkých děl: Cligès a Tristan et Iseut
Paulová, Tereza ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o souvislosti kouzelného nápoje a cizoložné lásky. Základními analyzovanými díly je legenda o Tristanovi a Isoldě, a Cligès. Dále je k ním přidáno dílo Frayre de Joy et Sor de Plaser, které se jim blíží svou tematikou mimomanželského vztahu a magického prvku. Mýtus o Tristanovi a Isoldě byl zpracován mnoha světovými autory, tato práce vychází z dochovaných francouzských verzí, napsaných Béroulem, Thomasem, Marie de France, z bernské a oxfordské Folie Tristan, a ze Staronorské tságy, která sice nevznikla ve francouzštině, ale vychází z kompletního Thomasova díla, z nějž máme dnes k dispozici pouze několik fragmentů. Cligèse vytvořil slavný středověký spisovatel Chrétien de Troyes, a poslední dílo je okcitánská povídka anonymního autora. Tristan a Isolda a Cligès se shodují tematikou milostného trojúhelníku: manžel, manželka a její milenec, který je manželovým synovcem. V prvním díle ho tvoří Mark, Isolda a Tristan, a v druhém Alis, Fenicie a Cligès. Také se v obou dílech vyskytují kouzelné nápoje, které mají zásadní vliv na lásku hlavních hrdinů. Freyre de Joy et Sor de Plaser se jim blíží svou tematikou, spojuje mimomanželskou lásku s kouzelnou bylinou. První kapitola se zabývá tristanovskou legendou, jejími autory, postavami, které se v ní vyskytují a shrnuje její příběh....
|
|
|
Violette Leducová jako představitelka literárního existencialismu ve Francii
Habartová, Vendula ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Violette Leducová jako představitelka literárního existencialismu ve Francii Cílem této diplomové práce je popsat a zhodnotit dílo francouzské spisovatelky Violette Leducové z pohledu literárního existencialismu, za jehož zástupkyni bývá považována. Práce nejprve nastíní základní kontext autorčina života a díla. Popíše žánr autobiografie v souvislosti s filozofií existence. Autorku pak zasadí do tohoto kontextu jak životopisně (aktivně se podílela na skupinovém literárním životě existencialistů a s některými představiteli tohoto proudu měla úzký osobní vztah: Sartre, Beauvoirová, Camus), tak především literárně, z hlediska intertextuálního (vnitřní souvislosti a inspirace autorčina díla), i pokud jde o vlastní látku jejího díla a přístup k ní. Obě perspektivy se přitom ve velké míře setkávají, protože Leducové dílo je převážně autobiografické. Hlavním úkolem práce bude proto prozkoumat, jak se ontologické a mravní nároky existencialismu (otázka autenticity, upřímnosti, odpovědnosti, svobody) odrážejí v literárním pojednání autorčiny autentické zkušenosti. V praktické části bude práce vycházet z rozboru autorčiny ústřední trilogie : La Bâtarde, La Folie en tête, La Chasse à l'amour. Na základě rozboru těchto tří textů budou ukázány typické znaky existencialismu v této trilogie obsažené i rysy autorčina díla,...
|
|
|
Lautréamont's Songs of Maldoror in the critical discourse from Breton to Blanchot
Nitschová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Zpěvy Maldororovy v kritickém diskursu od Bretona k Blanchotovi Tato práce představuje čtyři různé přístupy k dílu Isidora Ducasse: v textech Andrého Bretona, Léona Pierre-Quinta, Gastona Bachelarda a Maurice Blanchota sledujeme, jak se v první polovině dvacátého století začíná utvářet kritický pohled na Zpěvy Maldororovy. Zatímco v příspěvcích surrealistů převládá bezmezné nadšení z básníka, které jim nedovoluje vyslovit téměř žádný hodnotící komentář jeho díla, v následujících přístupech se už projevuje patrná snaha Lautréamontovo dílo uchopit a popsat. Pierre-Quint jej vnímá především jako výraz revolty: po obsahové stránce jde o revoltu Maldorora proti Bohu, po formální stránce o Lautréamontovu revoltu proti konvenčnímu užívání jazyka. Bachelard nabízí pohled skrze jediné vybrané téma, a sice bestiář Zpěvů Maldororových - analyzuje tedy především jeden konkrétní prvek, který podle něj propůjčuje dílu jeho charakteristickou živočišnou atmosféru. Konečně Blanchot v díle spatřuje odraz Lautréamontova života a v samotném procesu psaní pak způsob, jakým se Lautréamont vyrovnává s traumaty z dětství a dospívání. Závěrečná kapitola jednotlivé koncepce porovnává a snaží se zhodnotit cestu, kterou lautréamontovská kritika urazila od Bretona k Blanchotovi.
|
host ::
RSS.