|
|
Osobní téma
Vlčková, Tamara ; Zálešák, Jan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
V mé bakalářské práci se zaměřuji na intimní sdělení. Zajímá mě moment odhalení a jednoduchá otázka: Co dává smysl? Zajímají mě běžné každodenní situace a lidské tělo, které vkládám do různých sociálních situací a osobní dialog – s pozorovatelem, dílem, člověkem. Hlavním motivem mých kreseb jsou osobní příběhy, které působí povědomě, a předávají takovou informaci, kterou si pozorovatel přivlastní a přetvoří. Důležitá je konstelace lidí a věcí a také postoj, gesto, které vytváří příběh. Celkově míchám skutečnost, sny, představy, otázky – vybírám si to, nad čím se pozastavuji, co se mě dotkne, co mě zarazí, z čeho mám strach. Důležitá je rovněž instalace, ve které vznikne osobní prostor pro prohlížení kreseb.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přízrak všude a nikde
Staněk, Jiří ; Rathouský, Luděk (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Robertu Longovi se dostala do rukou kniha fotografii Edmunda Engelmana a vytvořil cyklus velkoplošných kreseb uhlem s názvem: The Freud Drawings. Mne se dostal do ruky deset let starý článek, ve kterém je pomocí fotografie nastíněná doba, atmosféra a osobnost Freuda a dílo Roberta Longa. Já pomocí vlastních výrazových prostředků vytvořím instalaci, která Vás vtáhne do pokoje Sigmunda Freuda, jak jej vidím já.
|
|
|
Touha
Bačíková, Alžběta ; Baladrán, Zbyněk (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Téma práce má základ v textových úvahách o putujícím subjektu a jeho vůli pronikat skrze překážky a hranice. Cílem jeho touhy není žádný objekt, nýbrž je směřována k nedosažitelnému. Touha je motorem k produkci obrazů, rozšiřujících obzory možného. Vede k rozvíjení imaginárního světa plného zvratů. Práce je vizualizací myšlení. Proces tvorby má dvě části. V první fázi je shromážděno velké množství kreseb jako základní stavební materiál. Následné uspořádání do diagramu je obrazem sítě vnitřních obsahových souvislostí kreseb. Výsledkem je prostorvý diagram konstruovaný pomocí dřevěních latí.
|
|
|
Prázdno, samota
Kalhousová Pernicová, Zuzana ; Bolf, Josef (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Téma mých obrazů je samota a prázdno. Konkrétně se věnuji především stáří a všemu, co přináší. Zamýšlím se nad jeho podstatou, nad tím, co může člověk na sklonku života cítit. Co je pro starého člověka důležité, jaké jsou jeho potřeby. Osobně vnímám stáří jako velmi smutné, osamělé, tiché a prázdné. Tyto pocity mi přináší okamžiky návštěv mých prarodičů, kdy se stávám svědkem velmi bolestného a smutného stáří. Stávám se svědkem odcizení dvou odlišných povah, které oba postihla choroba a kteří si své stáří velmi znepříjemňují. Mé obrazy by se měly zamýšlet nad psychickými nemocemi starých lidí, o kterých se příliš nemluví, dokonce ani nemusí být na první pohled ani znatelné, ale přesto se mohou silně dotýkat člověka samotného, tak osob žijících v jeho blízkosti.
|
|
|
Manuál
Klusová, Katarína ; Houser, Milan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Směsice symbolů, autorit a teorií, které člověk dnešní společnosti vstřebává je pro mnohé zmatečným zdrojem manuálů jak se svým životem zacházet, rozhodovat se, nebo kterou politickou stranu volit. Zároveň přesně tyto symboly, autority a teorie jsou zásadní součástí naši kultury a vzdělání, a právě v nich hledáme inspiraci, informace a vysvětlení. Občas sním o tom, že mým zdrojem informací není nic víc než příroda a její pozorování. V utopickém světě bez zprostředkovaných informací bych pozorovala svět vlastním tempem, návazně kráčejíc od jedné informace k druhé. V reálném světě z různých vědních oborů, které zkoumají universum do velkých podrobností, proudí obrovské kvanta informací, které běžný člověk není schopný na této vědecké úrovni pochopit. Ku příkladu, když si čtu o Hawkingově paradoxu, mohu si představit, jak je to asi myšleno, ale výpočtům neporozumím, a zdroje neobsáhnu..No i tak informaci i bez úplného pochopení začleňuji do mé představy vesmíru a černých děr. Universum vnímám pomocí intuice a jeho fragmenty- konkrétní projevení universa pak pomocí rozumu. První obraz mé série je zobrazení universa pomocí symbolů, tj. kódů, které jsme si my lidé dohodli, abychom mohli komunikovat o nevyjádřitelném. Universum je pořád na očích, a kdykoliv se začnu zabývat jeho dílčí částí, mohu si v něm znovu uvědomit celek. Pokračování série je konkretizace, čili formulace a rozvinutí hlavních vybraných témat universa (dle mých osobních priorit). V tomto momentě je má práce založena především na přepínání mezi celkem a detaily. Co se děje na “sběrném” obraze, ovlivní i ostatní obrazy detailů. Poslední obraz série je opět obrazem celku. Je po spirále vývoje o patro výš nad prvním obrazem. Promítnutím universa skrze mně dojde k jeho transformaci a obraz, byť symbolický a symbolizující se ještě více zjednoduší až do podoby jakéhosi loga. Vyskytne se v něm navíc logo téhož, jako symbol zrcadlení universa mou bytostí. Tak dospíváme k universu v universu obsáhnutém. Mikrokosmu v makrokosmu. Mou individualitu ve Všehomíru. Fraktál.
|
|
|
Festival smažených řízků
Helán, Martin ; Mainer, Martin (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval malbou zátiší s jídlem. Hlavním klíčovým slovem této práce je banalita. Je to bezvýznamnost některých situací, které jsem použil jako motiv k vytvoření obrazově působivých momentů. Maloval jsem jídlo jako oslavu této zdánlivě neduchovní a banální věci, jako dar od boha, který je součástí naší všední každodennosti.
|
|
|
Situácie, ktoré chcem, aby sa stali
Bednárová, Jana ; Sedlecký, Zbyněk (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Práce pojednáva o modifikováni zobrazovaných situací. Z dekonstruování figurálních kompozicí až po úplné rozmývání jsem se dopracovala k spůsobu modelování nových "ideálních scén". Dále jsem se pokoušela zobrazit nové scény svým způsobem metodou malířské koláže, která spojuje určitou vrstvu děje a vrstvu prostředí. Z přílišné konkrétnosti a idealizace jsem se vymanila a soustředila spíš na pozici pozorovatele, nebo přijímaltele, pro kterého je nejdůležitější koncentrace samotná protože přináší nadhled a tím otevírá nové cesty. Při pozorování procesu rozkládaní a opětovné rekonstrukce není tak důležité v jaké fázi se zobrazovaná situace nachází ale samotná hmota a její možnosti přetváření.
|
host ::
RSS.