|
|
Léčba bolesti u pacientů s nádorovým onemocněním
Blažková, Marie ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Pourová, Jana (vedoucí práce)
SOUHRN Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Marie Blažková Školitel: PharmDr. Jana Pourová Ph.D. Název diplomové práce: Léčba bolesti u nádorových onemocnění Léčba nádorové bolesti neřeší primární onemocnění, ale výrazně zvyšuje kvalitu života nemocného. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit stručný přehled farmakologických skupin a i jednotlivých látek používaných k terapii nádorové bolesti. Základní skupiny využívající se k terapii nádorové bolesti tvoří opioidní a neopioidní analgetika. Tato analgetika se obvykle podávají opakovaně, někdy v kombinaci. Dávkový interval závisí na farmakologických vlastnostech jednotlivých léků, lékové formě a na stavu pacienta. Obecně se dává přednost co nejméně invazivnímu podání, pro dlouhodobou léčbu je výhodné např. podání transdermální a perorální. Při kolísavé intenzitě bolesti (tzv. "průlomové bolesti") jsou k zajištění dostatečné kontroly kombinovány lékové formy s dlouhým účinkem s lékovými formami s rychlým uvolňováním (např. transdermální náplasti a sirup nebo intranazální sprej). U některých bolestivých stavů (neuropatické bolesti, kostní bolesti atd.) se používají koanalgetika, např. neuroleptika nebo antikonvulziva. V některých případech je výhodné zkombinovat analgetika s...
|
|
|
Léčba peptických vředů
Sakač, Jiří ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Tilšer, Ivan (vedoucí práce)
Téma: Léčba peptických vředů Autor: Jiří Sakač Peptické vředy představují jedno z celosvětově nejrozšířenějších onemocnění gastrointestinálného traktu, které se nejčastěji vyskytuje ve středním a vyšším věku. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, ke kterému dochází při porušení rovnováhy mezi agresivními a protektivními faktory. Jejich výskyt a incidence je úzce spjata s výskytem infekce Helicobacter pylori v gastrointestinálním traktu. H. pylori představuje hlavní rizikový faktor pro vznik širokého spektra gastrointestinálních onemocnění, který způsobuje prvotní poškození sliznice. Léčba zahrnuje jednak nefarmakologická, režimová opatření a jednak velmi účinnou farmakologickou léčbu. V terapii se užívají látky tlumící sekreci agresivní žaludeční kyseliny (H2-antihistaminika, inhibitory protonové pumpy), cytoprotektivní látky (sukralfát, soli bismutu, prostaglandiny) a eradikační léčiva ze skupiny antibiotik a chemoterapeutik. Správná diagnostika a včasná efektivní léčba omezuje riziko recidiv, vzniku život ohrožujících komplikací (krvácení, penetrace, perforace) a urychluje konečné vyhojení většiny vředů.
|
|
|
Současné možnosti léčby psoriázy
Zápotočný, Martin ; Kudláčková, Zděnka (oponent) ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Martin Zápotočný Školitel: Doc. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Současné možnosti léčby psoriázy Psoriáza je nenakažlivé onemocnění s genetickou predispozicí. Rozlišuje se několik typů psoriázy. Terapie je velmi pestrá s rozdílnou účinností. Uplatňuje se topická, fyzikální a systémová léčba. Topická léčba tvoří základ terapie psoriázy. Uplatňují se zde keratolytika, emoliencia, kortikosteroidní externa, jejichž dlouhodobé používání sebou přináší řadu nežádoucích účinků. Součástí topické léčby jsou také analoga vitaminu D3, retinoidy a cignolin. Fyzikální léčba, a to především fototerapie, má díky svému fotobiologickému efektu nezastupitelnou úlohu v terapii psoriázy. V poslední době jsou fototerapie a fotochemoterapie řazeny na úroveň systémové léčby. Pro případy nereagující na standardní lokální léčbu a fototerapii je vyhrazena léčba systémová. U celkové terapie rozlišujeme léčiva 1. linie: acitretin, cyklosporin A, methotrexát a léčiva 2. linie, kam řadíme biologická léčiva. Právě biologická léčiva představují v tomto směru bezpečnější a cílenější zásah do patofyziologických procesů psoriázy. Cílem této diplomové práce je shrnutí poznatků o terapii psoriázy včetně...
|
|
|
Účinnost venlafaxinu v léčbě deprese - metaanalýza klinických studií
Dagisová, Ruta ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat účinnost a bezpečnost venlafaxinu s placebem a referenčním antidepresivem sloučením krátkodobých studií provedených u ambulantních nebo hospitalizovaných pacientů s depresí. K tomu byly vyhledány relevantní studie pomocí databáze Medline a Embase a ručním prohledáním referencí. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 15 studií, z toho tři byly kontrolovány placebem a 12 referenčním antidepresivem. Jako měřítko účinnosti byl vybrán podíl pacientů odpovídajících na léčbu, přičemž odpověď na léčbu byla definována pomocí škály HAM-D, MADRS nebo CGI. Dále byla zhodnocena bezpečnost a snášenlivost léčby stanovením podílu pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu z jakýchkoliv důvodů. Pro každý z parametrů účinnosti (tj. škály HAM-D, MADRS a CGI) a pro podskupiny placeba a referenčního léčiva byly provedeny dílčí analýzy. Statistická analýza nashromážděných údajů byla provedena ve statistickém programu MIX, verze 1.54. K odhadu míry asociace, tj. statisticky významného vztahu mezi užíváním venlafaxinu a výskytem pozorovaného jevu (tj. odpovědí na léčbu nebo ukončení léčby), sloužil ukazatel relativní riziko (RR). Pro určení statistické spolehlivosti odhadu RR byl vypočítán 95% konfidenční interval. Odpověď na léčbu byla u škál HAM-D a MADRS definována jako pokles skóre na škále ≥...
|
|
| |
|
| |
|
|
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční
Kašparová, Markéta ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Gregor, Jaroslav (oponent)
Antiagregační léčba a možnosti jejího monitorování u ischemické choroby srdeční Diplomová práce (Markéta Kašparová) Abstrakt V naší studii jsme porovnávali možné metody monitorování antiagregační terapie, faktoru, který může výrazně ovlivnit riziko tromboembolické příhody. Provedli jsme agregační studie s kationickým propylgalátem (CPG), modifikované agregační studie vyšetřující vliv terapie na primární hemostázu (přístroj PFA-100) a studie zjišťující hladinu TXB2 v moči. V agregační studii jsme ověřili dostatečnou citlivost reagencie CPG v koncentraci 30 mol/l, nezjistili jsme vliv stresových faktorů spojených s hospitalizací pacienta na měřené parametry agregace, ale potvrdili jsme signifikantní pokles hodnot slope (%/min) po podání ASA. U vyšetření Closue Time (CT) na přístroji PFA-100 jsme nepotvrdili vliv hospitalizace a s ní spojených stresových faktorů na měřený parametr. Nalezli jsme statisticky významné prodloužení CT na membráně Col/Epi vlivem antiagregační léčby. Hladiny TXB2 v moči u pacientů s antiagregační terapií byly významně nižší než koncentrace u zdravých dárců. Použité metody reagují změnou měřených parametrů na podání ASA, ze souboru 51 pacientů s dlouhodobou antiagregační léčbou jsme na základě porovnání s hodnotami kontrolních souborů vyčlenili pacienty, kteří na léčbu nereagovali...
|
|
|
Přehled terapie atopické dermatitidy
Moravcová, Lucie ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
PŘEHLED TERAPIE ATOPICKÉ DERMATITIDY Lucie Moravcová Diplomová práce podává přehled současných možností v léčbě atopické dermatitidy, se zaměřením na nové poznatky. Část věnující se terapii je rozdělena na lokální terapii, systémovou terapii a fototerapii. U každé látky je uveden mechanismus účinku, nežádoucí účinky,kontraindikace, lékové interakce a doporučení v které fázi nemoci by měla být indikována. Fototerapie pojednává o UVA, UVB a PUVA. Další část je zaměřena nejčastější komplikaci atopické dermatitidy, a to na mïkroorganismy kolonizující kůži. Poslední část se krátce zabývá prevencí atopické deramatitidy. Cílem terapie atopické dermatitidy je získat kontrolu nad projevy choroby a zlepšit kvalitu života. Lékem první volby zůstávají i nadále topické kortikosteroidy. Možností volby jsou topické imunomodulátory, pimekrolim a takrolim. Důležité je rovněž používání emoliencii ve všech fázích nemoci. Velkou naději pro léčbu AD představují inhibitory fosfodiesteráz, antagonisté leukotrienů, interferon-γ, intravenosní imunoglobulin a monoklonální protilátky.
|
|
|
Studium exprese buněčných adhezních molekul v cévách u králičího modelu antracyklínové kardiotoxicity
Bajerová, Monika ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo detekovat změny endoteliální exprese VCAM-1 a ICAM-1 ve stěně arteria femoralis sinistra králíků, kterým bylo podáváno antracyklínové cytostatikum daunorubicin. Sledovali jsme případné změny exprese obou adhezních molekul po podávání daunorubicinu. Chronická antracyklinová kardiotoxicita byla navozena opakovaným podáním daunorubicinu (3 mg/kg=50 mg/m2 i.v., 1x týdně) po dobu 10 týdnů. Pro sledování morfologických změn arteria femoralis byly vytvořeny 2 skupiny (n=11), které reprezentovaly zvířata exponovaná dávce daunorubicinu nebo fyziologickému roztoku. Zvířata byla ukončována za 24 hodin po dané dávce cytostatika. Výsledky byly porovnány s hodnotami naměřenými u kontrolních zvířat (n=8), kterým nebyla aplikována žádná látka. Imunohistochemická analýza neprokázala endoteliální expresi VCAM-1 ani u kontrolní a ani u daunorubicinové skupiny. Imunohistochemická analýza rovněž neprokázala významnou expresi ICAM-1 ani u kontrolni ani u léčené skupiny. Nicméně se nedá předpokládat, že by tato exprese měla nějaký zásadní biologický význam. Výsledky této diplomové práce neprokázaly rozvoj endoteliální dysfunkce v arteria femoralis po chronickém podávání daunorubicinu u králíka.
|
|
|
Závažná krvácení do zažívacího traktu ve vztahu k léčbě srdečního infarktu
Fukanová, Lenka ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Autor: Lenka Fukanová Název: Závažná krvácení do zažívacího traktu ve vztahu k léčbě srdečního infarktu Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie ABSTRAKT Úvod: Jednou z možných komplikací léčby srdečního infarktu může být krvácení do zažívacího traktu. Cíl práce: Studium výskytu krvácení do zažívacího traktu při reperfúzní léčbě srdečního infarktu na I. Interní klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Metody: Retrospektivní vyhledání pacientů, kteří při léčbě srdečního infarktu, začali krvácet do zažívacího traktu a musela jim být podána transfuze. Informace byly získávány z kartotéky I. Interní kliniky a informačního systému transfuzního oddělení. Do studie bylo finálně zahrnuto celkem 28 pacientů. Z toho bylo 13 žen (46,3 %) a 15 mužů (53,57 %). Průměrný věk skupiny byl 75,93 let. Výsledky: Od roku 1998 do roku 2009 bylo na I. Interní klinice ošetřeno 8911 infarktů myokardu. Z tohoto počtu bylo 4799 pacientů léčeno konzervativně. Z tohoto počtu pacientů 11 zakrvácelo do zažívacího traktu a musela jim být podána krevní transfuze (0,2252 %). Čtyři z těchto pacientů hospitalizaci nepřežili (úmrtnost 36,36 %). Zbylá část pacientů byla léčena primární perkutánní intervencí. Z tohoto počtu 17 pacientů zakrvácelo (0,4134 %) a z nich jeden umřel...
|
host ::
RSS.