|
|
Pojetí sociální spravedlnosti
Kratochvíl, Petr ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými pojetími sociální spravedlnosti. Nejprve je sociální spravedlnost definována a je obhájena smysluplnost tohoto konceptu. Následně jsou představeny dvě vlivné koncepce sociální spravedlnosti - koncepce Johna Rawlse (spravedlnost jako férovost) a Roberta Nozicka (spravedlnost jako oprávnění). V práci je také tematizována aplikace konceptu sociální spravedlnosti na mezinárodní řád. V závěru práce je diskutován koncept veřejného rozumu, jeho možná omezení a problém soužití lidí, kteří jsou stoupenci odlišných konceptů spravedlnosti.
|
|
|
Všeobecný pohled na problematiku afirmativní akce z hlediska jejího vývoje a impementace do společnosti
Ščerbová, Erika ; Lustigová, Martina (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Společnost je seskupení jednotlivců podobných či odlišných ras, etnik nebo pohlaví, charakterizována společnými zájmy, tradicemi a zvyky, žijící většinou na jednotném území pod ochranou (a kontrolou) svých vlastních veřejných institucí a právních norem. Společnost může být jednobarevná nebo naopak ve své podstatě různorodá. V současné době je problematika vztahu různých menšin s většinou čím dál více aktuální, neboť není na světě mnoho států, ve kterých by žili příslušníci pouze jedné rasy či etnika. Téměř každá evropská země kromě Islandu má na svém území významnou národnostní a etnickou menšinu. Formálně pro všechny občany platí stejné zákony a nařízení (to znamená disponují stejnými právy a povinnostmi), fakticky tomu tak vždy nemusí být, neboť někdy může dojít k záměrnému zvýhodňování příslušníků různých menšin (například ze strany zaměstnavatele či jiného subjektu), kteří mohou být nějakým způsobem společností diskriminováni (v zaměstnání, ve vzdělávacích zařízeních, státních institucích, apod.). Je tedy podstatné zaměřit svou pozornost (mimo jiného), také na menšiny ve společnosti, které by se mohly cítit příslušníky dominantní většiny podhodnoceny či utlačovány, a tudíž si zaslouží speciální péči a zvláštní zacházení. Téměř většina států se snaží předcházet a zakazovat výskyt diskriminace a segregace...
|
|
|
Obhajoba klasického liberalismu
Kostka, Ondřej ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem mojí práce je ukázat některé rozdíly mezi klasickým a egalitárním liberalismem. Především chci zdůraznit, že egalitární liberalismus mění chápání svobody, kterou klasický liberalismus pojímá jako nedělitelné spojení svobody ekonomické, intelektuální a kulturní. Egalitární liberalismus ruší tento trojjediný svazek a ekonomickou svobodu, která je, podle mého názoru, nutným předpokladem pro rozvoj ostatních svobod, potlačuje. Jelikož egalitární liberalismus postupně získává na Západě v politickoekonomickém myšlení dominantní roli, může ochromování ekonomické svobody, spojené s neustálým růstem moci státu, zničit liberální řád. Průvodním znakem tohoto procesu je i destrukce prosperity.
|
|
|
Politization and depolitization in European integration
Laššuth, Juraj ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Európska únia je pre politickú vedu zvláštna výzva pre obtiažnu zaraditeľnosť pod tradičné pojmy teórií politických vied. Táto obtiažnosť sa ešte zvýrazňuje, ak chceme skúmať EÚ ako politickú entitu a hľadať v nej prvky politična a politickej praxe. Doteraz sa totiž o politike rozmýšľalo v kontextu štátnosti, klasické texty vysvetľujúce, ale aj spoluvytvárajúce naše porozumenie politike a politickej praxi implicitne počítali so štátnosťou. Európska únia ale pojem a prax štátu presahuje. Intuitívne je zrejmé, že politické jednanie sa v nej určitej forme odohráva, alebo aspoň by sa malo odohrávať. Otázka kde, a akým spôsobom, je otázkou tejto práce. Na základe analýzy diel klasických teoretikov politického jednania sme získali predstavu o charaktere politického jednania, ktorá bola porovnaná s praxou vládnutia v EÚ. Ďalej sme na základe debaty o demokratickom deficite, ktorá je aj debatou o deficite politiky, získali predstavu o politizácií inštitúcií a tém na európskej úrovni. Známky politického jednania boli nájdené v politizácii inštitúcií EÚ, hlavne Európskeho Parlamentu - vo vzniku súdržných európskych strán a straníckeho systému, ktorého ústredná os je podľa ekonomického štiepenia a z toho plynúcich dôsledkov na predsedníctvo a teda na vedenie Komisie a taktiež na jej zloženie. Taktiež sme známky...
|
|
|
Přirozenost člověka jako zdroj morálního jednání podle Jeana Jacqua Rousseaua
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na Rousseauův důraz kladený na přirozenost člověka. Ta byla pro něj východiskem řešení zvrácených mravů a pokřivených společenských poměrů, které byly způsobeny opuštěním přirozeného stavu a vstupem do stavu společenského. Zatímco v přirozeném stavu je člověk schopný všechny své potřeby uspokojit svoji vlastní silou, ve stavu společenském je tato rovnováha narušena. S neustále rostoucími zájmy a z nich vyplývajícími potřebami roste vzájemná závislost lidí. Z původního nezávislého, silného a svobodného aktéra se člověk stal závislým a slabým otrokem. Tímto vývojem ztratil kontakt se svoji původní přirozeností a své jednání ospravedlňoval klamnými, falešnými a lživými důvody. Jelikož společenský i technický vývoj pokládal Rousseau za součást problému, nemohl přijmout tradiční osvícenské řešení spočívající v růstu lidského poznání a zdokonalení rozumu, ale naopak v návratu k původní přirozenosti. Právě snaha překonat dosavadní společenskou zkaženost a znovu založit lidské jednání na původní přirozenosti měla učinit lidské jednání morálním. Rousseau navrhl dvě různá řešení. První se týká společnosti, která je řízena obecnou vůlí a druhý individuální výchovy zkaženými mravy neporušeného individua. V současné době na Rousseauovy myšlenky navazují úvahy Charlese Taylora o moderní...
|
|
|
Třetí cesta - kritická reflexe z pozice liberalismu dle F. A. Hayeka
Podhráský, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se rozhodl trochu blíže rozebrat politický fenomén, pro který se poněkud nesprávně zažil výraz "třetí cesta". Dá se konstatovat, že tento fenomén poměrně výrazně ovlivňoval a do jisté míry stále ještě ovlivňuje politické prostředí především v Evropě a Spojených státech amerických od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Ideologický základ třetí cesty, respektive soubor různorodých subideologií, které byly - někdy až velmi krkolomně - poupraveny a "napasovány" na koncept "třetí cesty", tvoří jakýsi nepříliš sourodý a poměrně obtížně uchopitelný a obtížně čitelný "celek". Tento celek dále v práci konfrontuji především se zajímavými názory a celoživotními postoji předního rakouského myslitele, ekonoma a především hluboce přesvědčeného liberála Friedrich Augusta von Hayeka coby jednoho z nej slavnějších představitelů dnes již klasické "rakouské ekonomické školy". Jeho celoživotní neutuchající činnost byla především ve znamení boje proti explicitnímu socialismu jako společenskému a politickému systému, založeném na totalitě, omezování osobní svobody a svobody soukromého vlastnictví. Vždy ale varoval i proti různým plíživým polosystémům a procesům, na jejichž konci mohl být čitelný socialismus. Když se pádem sovětské diktatury definitivně a snad jednou provždy potvrdilo,...
|
|
|
Sekuritizace a vnímání hrozeb v americké zahraniční politice (1989-2004)
Hyll, Michal ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Téma své práce jsem volil z oblasti mezinárodních vztahů. Výzkum se zaměřuje na Spojené státy v rámcovém období patnácti let od konce studené války. Přemětem mého zájmu je zahraniční politika státu nebo přesněji řečeno ta její část, která se zaměřuje na identifikování hrozeb a reakcí na ně. Cílem je j sledovat vnímání hrozeb v tomto období, jejich tematicko-obsahovou stálost j nebo naopak mizející či nově se objevující hrozby. Nejprve se zaměřím na identifikaci teritoriálního a časového vymezení rámce, ve kterém zmiňované vnímání hrozeb sleduji. Vzhledem k tomu, že koncepčně čerpám ze subdisciplíny mezinárodních vztahů - bezpečnostních studií - tak prezentuji teoretickou pozici, ze které vycházím. Tvorba zahraniční politiky je proces mající množství zdrojů, impulzů a dalších vstupů. Nebylo by možné jednoduše studovat pouze každoroční souhrn zahraniční politiky. Rozhodl jsem se tedy obohatit souhrnové zdroje informací o zdroje jiné. Způsob výzkumu, tedy konkrétní metodologii objasním níže. Ve zkratce se jedná o kombinaci studia souhrnových informací, odborných periodik a prací exponovaných osobností, jejichž texty mají velký veřejný i politický vliv.
|
|
|
Individualismus u F. A. Hayeka
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Cílem této práce je rekonstruovat významy individualismu v díle F. A. Hayeka a zároveň dokázat, že Hayek na tomto pojmu staví svoji epistemologickou obhajobu liberalismu. Nejprve je představen analytický rámec, který pracuje s rozlišením dvou rovin liberální argumentace a dále vymezuje možné pojetí individualismu. Následně je diskutován metodologický individualismus, který slouží k vyjasnění Hayekova pojetí společenských věd a kritiky scientismu. Politický individualismus poté ukazuje souvislost epistemologické stránky s obecnými liberálními východisky. Nakonec je Hayekova pozice konfrontována s teorií Karla Poppera. Zde jsou diskutovány dílčí odlišnosti i shody.
|
|
| |
|
|
Polemika o negativní a pozitivní svobodě v současné politické filozofii
Smelík, Vít ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Práce se zaměřuje na polemiku o negativní a pozitivní svobodě, kterou vyvolal esej Isaiah Berlina, jenž tento koncept považoval za poznávací znamení liberální politické teorie. Vychází z textu "Dva pojmy svobody" Isaiah Berlina, který doplňuje reflexemi dalších třech autorů - Geralda MacCalluma, Jr., Charlese Taylora a Philipa Pettita, jež reagovali ať už přímo, nebo nepřímo na Berlinův esej. Cílem práce je konfrontace jejich závěrů s původními Berlinovými východisky a předvedení vlastního uchopení politické svobody.
|
host ::
RSS.