|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy v těhotenství
Procházková, Lucie ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
V posledních několika letech bylo v naší laboratoři zjištěno, že latentní toxoplazmóza matky ovlivňuje průběh těhotenství a prenatální vývoj plodu. Již v minulosti se několik prací zabývalo problematikou vlivu latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy, výsledky těchto studií jsou ovšem rozdílné. Jelikož autoimunitní onemocnění štítné žlázy mohou významným způsobem nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství a psychomotorický vývoj dítěte, cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplazmóza ovlivňuje hladinu protilátek proti tyreoidální peroxidáze v prvním trimestru těhotenství, analyzovat vliv toxoplazmózy na hladinu tyreotropního hormonu a zjistit, zda má interakce latentní toxoplazmózy a autoimunitních tyreopatií vliv na způsob otěhotnění, na prenatální vývoj plodu, na délku těhotenství a způsob porodu. Tato práce navazuje na screening autoimunitních tyreopatií u těhotných žen, který probíhal v letech 2006-2009 ve VFN. Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 1434 těhotných žen, které podstoupily serologické vyšetření v rámci screeningu v prvním trimestru a jejich séra byla dodatečně vyšetřena na toxoplzamózu. Soubor dat, který byl získán z lékařských databází, obsahoval údaje o výsledcích serologických vyšetření matek, ultrazvukovém vyšetření plodu, způsobu otěhotnění, průběhu...
|
|
|
Prožívání "disgustu" v průběhu těhotenství: testování kompenzační profylaktické hypotézy
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Disgust, neboli znechucení, je důležitým adaptivním mechanismem v obraně před nákazou. Míra disgustu je mezi jedinci velmi variabilní a v souladu s kompenzační profylaktickou hypotézou (KPH) by měla být přizpůsobena i míře rizika nákazy jedince. Začátek těhotenství je období spojené s řadou imunitních změn a lze tedy očekávat zvýšení disgustu. Cílem této práce bylo proto testovat KPH jednak v rámci longitudinálních změn v prožívání disgustu v těhotenství a v období po porodu, tak i v rámci porovnání s kontrolními netěhotnými ženami. Dalším cílem bylo sledovat také maladaptivní roli disgustu, konkrétně souvislosti mezi rysovou úzkostí a disgustem. Proti očekávaní se disgust v průběhu těhotenství zvyšoval v doméně animal reminder, která má však zpochybnitelnou roli v ochraně před nákazou. Tyto změny byly pozorovány pouze u žen s mužskými plody. V souladu s KPH bylo ovšem prokázáno, že ženy, které měly nedávné zdravotní obtíže, reportovaly vyšší míru disgustu. Podobně výsledky odhalily možnou protektivní roli vyššího disgustu v počátku těhotenství, která se projevila v průměru vyšším APGAR skóre novorozence v 10 minutách. V rámci testování maladaptivní funkce disgustu byla pozorována pozitivní asociace mezi úzkostnými rysy a disgustem ve třetím trimestru těhotenství a v období po porodu. Výsledky tedy...
|
|
|
Mateřská imunitní odpověď na HY antigen a její důsledky pro potomky
Bystrá, Veronika ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Echalar, Barbora (oponent)
H-Y antigeny jsou specificky mužské histokompatibilní antigeny, které jsou v lidském těle prezentovány glykoproteiny HLA-A2, HLA-B7 a HLA-B8. Pokud se dostanou do těla žen (např. transplantací nebo přenosem přes placentu z mužského plodu) mohou vyvolat aloimunitní reakci. Tato práce ve své první polovině popisuje mužské histokompatibilní antigeny, jejich molekulární podstatu a s tím související modulaci mateřského imunitního systému. V hlavní části se práce zaměřuje na vliv H-Y antigenů na potomky. Studie ukázaly, že právě mateřská imunitní reakce na H-Y antigeny v průběhu těhotenství by mohla být příčinou předčasných porodů, snížené porodní váhy, či sekundárně opakovaných potratů a následně i změn v sekundárním poměru pohlaví. Různé hypotézy přičítají těmto antigenům také podíl na vzniku autismu nebo homosexuality u mužů. Společným předpokladem pro všechny pozorované fenomény je to, že se matka v minulosti již setkala s mužskými buňkami, což při jejich opakovaném kontaktu vyvolalo nepřiměřenou mateřskou imunitní reakci.
|
|
|
Faktory ovlivňující nevolnost a disgust v těhotenství
Benešová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Těhotenství je provázeno velkými hormonálními a imunitními změnami. Tyto změny souvisí mimo jiné i s adaptací organismu ženy vedoucí k ochraně vyvíjejícího se plodu před poškozením. Podobnou adaptivní funkci plní například těhotenské nevolnosti nebo aktivace behaviorálního imunitního systému prostřednictvím zvýšené míry znechucení. Oba tyto fenomény byly pozorovány ve zvýšené míře na počátku těhotenství, kdy je plod nejzranitelnější. Cílem této práce bylo analyzovat na dvou nezávislých souborech dat souvislosti mezi znechucením a nevolnostmi u těhotných žen a hledat případné společné fyziologické mechanismy. Přestože výsledky analýz nebyly na obou souborech konzistentní, naznačily, že by mohla existovat pozitivní korelace mezi znechucením a nevolnostmi v průběhu těhotenství, a dokonce že míra znechucení na počátku těhotenství predikuje intenzitu nevolností ve třetím trimestru těhotenství. Složitost studované problematiky, která je diskutována v této práci, ovšem podpořil fakt, že hladiny biochemických markerů ze screeningu vrozených vývojových vad měly u obou studovaných proměnných opačný účinek, nižší hladiny byly spojeny se zvýšeným znechucením a zároveň se sníženou mírou nevolností. Důležitým faktorem, který má pravděpodobně vliv na míru znechucení či nevolností, je také parita. Fyziologické...
|
|
|
Sexuální znechucení v evoluční perspektivě
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kuncová, Lucie (oponent)
Disgust je jednou ze základních lidských emocí vyjadřujících pocit znechucení, jejímž účelem je chránit jedince před situacemi, které by ho mohly potenciálně poškodit, a to jak zdravotně, tak společensky. Disgust může být také jedním z aspektů týkajících se vzniku mnohých psychických poruch. Jednou z domén disgustu je sexuální disgust, který jedinci umožňuje výběr správného sexuálního partnera a slouží k distancování se od jedinců vykazujících nevhodné sexuální chování. Na míru pociťování sexuálního disgustu má vliv celá řada individuálních faktorů, jako např. politická orientace, náboženské vyznání, kultura a společenské normy, osobnostní rozdíly, preferovaná rozmnožovací strategie a pohlaví. U žen pozorujeme ve srovnání s muži průměrně vyšší míru sexuálního disgustu, což souvisí s jejich odlišným sexuálním i společenským životem. Disgust hraje také důležitou roli v předsudcích vůči homosexuálům. Klíčová slova: sexuální disgust, rozmnožovací strategie, homosexualita, základní emoce, adaptivní chování
|
|
|
Role středvní mikrobioty a HPA osy v dětství
Trunečková, Naděžda ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Vztahy mezi mikrobiotou a hostitelem se vyvíjely statisíce let a vedly k vytvoření složitého systému interakcí. Kolonizace gastrointestinálního traktu dítěte začíná ještě prenatálně, aktivně pokračuje po narození a může být ovlivněna faktory jako způsob porodu, laktace nebo užívání antibiotik. Hlavní vývoj střevní mikrobioty i centrální nervové soustavy probíhá v prvních dvou až třech letech života, přitom střevní mikrobiota a mozek mohou svůj vývoj vzájemně ovlivňovat. Ke komunikaci využívají osu mikrobiota-střevo-mozek, která zahrnuje nervovou, endokrinní, metabolickou a imunologickou cestu. Působení stresu, ať už v prenatálním období nebo v prvních letech života, může mít negativní dopad na složení střevní mikrobioty i přímo na vyvíjející se mozek, včetně oblastí spojených s regulací HPA osy - jedním z hlavních mechanismů regulace stresové reakce, který zahrnuje všechny interakce mezi hypotalamem, hypofýzou a nadledvinami. Narušení regulace osy mikrobiota-střevo-mozek může ovlivnit reakci na stres, kognitivní funkce nebo vnímání a prožívání emocí. Pozměněná reaktivita HPA osy je dále spojována například s poruchami imunitního systému, poruchami pozornosti a chování, poruchami sociální integrace a také s množstvím psychických poruch, mezi které patří úzkost a deprese nebo posttraumatická stresová...
|
|
|
Faktory ovlivňující zahájení kojení
Šámalová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
Kojení je přirozeným způsobem výživy savčích mláďat a nejinak je tomu u lidských novorozenců. Krom samotné výživy má kojení široké spektrum dalších pozitivních jak fyziologických, tak psychologických dopadů na matku i potomka. Zahájení kojení i jeho úspěšné pokračování může ovlivňovat mnoho faktorů (BMI, konzumace alkoholu v těhotenství či raný kontakt novorozence s matkou). Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivňují kontakt matky a dítěte a zdravotnické postupy v rané poporodní péči dobu nástupu laktace. Dalším cílem bylo odhalit jiné možné faktory, které mají na zahájení laktace vliv. U celého souboru byl z poporodních praktik zjištěn signifikantní vliv přiložení dítěte k prsu na porodním sále na zkrácení doby od porodu do zahájení laktace. Dále se ukázal signifikantní pozitivní vztah mezi paritou a BMI před otěhotněním a zahájením laktace a negativní s přítomností blízké osoby na sále a onemocnění během těhotenství. Za účelem popisu poporodní péče na oddělení šestinedělí s ohledem na zahájení kojení byla provedena týdenní stáž na oddělení. Některé faktory můžeme ovlivnit informovaností ve společnosti a ranou poporodní péčí. Klíčová slova Kojení, novorozenec, raný kontakt, porod, laktace 4
|
|
|
Evoluční teorie homosexuality
Fořt, Jakub ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá mužskou homosexualitou z evolučního hlediska. V první části poskytuje přehled poznatků o genetickém a imunologickém původu homosexuality u muže, které následně slouží jako teoretický základ pro hlavní část práce. Vzhledem k tomu, že homosexuálové zanechávají méně potomstva než heterosexuálové, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční význam. Práce shrnuje pět nejvlivnějších teorií, které byly zkonstruovány za účelem zodpovězení této otázky. Práce rovněž uvádí a kriticky hodnotí výsledky empirických výzkumů, které podporují jednotlivé teorie, či svědčí proti nim.
|
|
|
Aplikace Trivers-Willardovy hypotézy u lidi
Kukla, Pavol ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Práca sa zaoberá aplikáciami Trivers-Willardovej hypotézy u ľudí. Trivers-Willardova hypotéza je jedna z najcitovanejších hypotéz týkajúcich sa evolúcie pohlavného pomeru. Práca krátko zhrnuje výskum evolúcie pohlavného pomeru pred formuláciou tejto hypotézy. Ďalej definuje podmienky hypotézy, ako ju stanovili jej autori Robert Ludlow Trivers a Dan Edward Willard, zaoberá sa jej interpretáciou a platnosťou jej podmienok v ľudských populáciách. Následne predkladá prípady efektov vplývajúcich na ľudský pohlavný pomer a možnosti aplikácie hypotézy ako vysvetlenia týchto efektov. Zaoberá sa tiež aplikovaním tejto hypotézy v širšom evolučnom kontexte, takzvanej "zovšeobecnenej Trivers- Willardovej hypotézy". Ku konci sumarizuje kritiku platnosti hypotézy v ľudských populáciách. Kľúčové slová: Trivers-Willardova hypotéza, človek, pohlavný pomer, evolúcia, dobrý stav, zovšeobecnená Trivers-Willardova hypotéza, rodičovská investícia
|
|
|
Změny v prožívání disgustu související s hormonálními výkyvy u žen - adaptivní systém nebo maladaptivní reakce?
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Disgust (odpor či znechucení) je vyvolán na základě něčeho odpudivého. Jako adaptivní systém představuje ochranu jedince, zejména před nákazou patogeny, anebo chováním, které by mohlo negativně ovlivnit evoluční úspěch tohoto jedince. U žen bývá zvýšený disgust pozorován v době významných hormonálních změn, například v těhotenství, případně v luteální fázi ovulačního cyklu. Bylo zjištěno, že tato období mohou souviset i s významnými imunologickými změnami, kdy žena a (v těhotenství) i plod vyžadují intenzivnější ochranu. Hormonální změny mohou být také citlivým obdobím pro rozvoj různých psychopatologických stavů. Tyto stavy bývají také spojeny se zvýšením disgustu. Studie zaměřené na disgust a rozvoj úzkostných poruch naznačují, že pozorovaný zvýšený disgust v těhotenství by mohl být v některých případech pouze maladaptivní reakcí rozvíjejícího se psychického onemocnění.
|
host ::
RSS.