|
|
Pracovněprávní spory
Hemerka, Tomáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Pracovněprávní spory Abstrakt Tato diplomová práce s názvem "Pracovněprávní spory" usiluje o poskytnutí uceleného přehledu problematiky pracovněprávních sporů. Diplomová práce se zabývá individuálními a kolektivními pracovněprávními spory, a možnostmi jejich řešení v českém právním řádu. V práci je také zpracován exkurz do právní úpravy pracovněprávních sporů v Japonsku. Důvodem pro zpracování tématu bylo autorovo zjištění o velmi nízkém počtu a nepřiměřené délce individuálních pracovněprávních sporů v porovnání jinými spory řešenými v občanském soudním řízení. Jedním z cílů autora bylo zanalyzovat důvod těchto jevů. Diplomová práce je členěna do čtyř částí. V první části se autor zabývá základními pojmy a úvodem do daného tématu. Druhá část obsahuje kritické zhodnocení současné právní úpravy v oblasti řešení individuálních pracovněprávních sporů, poukazuje na důvody nízkého počtu a nepřiměřené délky soudního řízení. Také má za cíl ukázat na možná řešení problematických aspektů současného stavu. Je také nezbytné uvést, že jsou zde zmíněny možnosti alternativních způsobů řešení pracovněprávních sporů a učiněny návrhy pro zákonodárce. Následující a stěžejní část je věnována vybraným individuálním pracovněprávním sporům. V této části práce jsou rozebrány různé spory, které mohou nastat v souvislosti s...
|
|
|
Whistleblowing a pracovněprávní vztahy, vývoj právní úpravy v ČR
Koblerová, Markéta ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
V předložené diplomové práci se autorka zabývá tématem whistleblowingu, neboli chráněnéným oznamováním škodlivých jednání, které je v České republice v posledním desetiletí tématem vysoce aktuálním. Pozornost si tato problematika zasloužila jak s prvními veřejně známými případy českých whistleblowerů, tak i s několika předloženými legislativními návrhy na komplexní právní úpravu chráněného oznamování v České republice. V první části práce autorka vymezuje pojem whistleblowing, a to zejména prostřednictvím několika definic od různých autorů. Dále se zaobírá vývojem tohoto institutu v anglosaských zemích i jeho přesahem do jiných odvětví. Rozebrány jsou i související aspekty, a to pojem pracovněprávních vztahů a povinnost loajality. Celkově má první kapitola poskytnout komplexnější náhled na institut whistleblowingu tak, aby bylo možné vyvodit nejdůležitější prvky potřebné v případné právní úpravě chráněného oznamování. Druhá kapitola je věnována mezinárodním závazkům České republiky v oblasti regulace tohoto institutu a představeny jsou nejvýznamnější dokumenty přijaté na poli Evropské unie a dalších významných mezinárodních organizací, včetně relevantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Autorka se závěrem kapitoly pokouší o právní komparaci české a německé právní úpravy chráněného oznamování....
|
|
|
Srovnání vybraných soukromoprávních aspektů české a německé právní úpravy zprostředkování zaměstnání
Pizur, Marek ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tröster, Petr (oponent)
161 Srovnání vybraných soukromoprávních aspektů české a německé právní úpravy zprostředkování zaměstnání Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vybranými aspekty právní úpravy regulující zprostředkování zaměstnání soukromoprávními subjekty, jež jsou nazývány agenturami práce. Pozornost je věnována zejména úpravě zprostředkování zaměstnání v základní formě, tj. úpravě recruitmentu, a zprostředkování zaměstnání formou agenturního zaměstnávání. Stranou pozornosti jsou ponechány jiné poradenské a informační služby. Úprava těchto forem zprostředkování je zkoumána v českém i německém právním řádu. Tato diplomová práce je zaměřena na právní vztahy vznikající při výkonu činnosti zprostředkování zaměstnání agenturami práce, a to jak při sbližování nabídek s žádostmi o zaměstnání, tedy vztahů mezi agenturou práce jako zprostředkovatelem, zájemcem o zaměstnání a zájemcem o pracovní sílu, tak při agenturním zaměstnávání, tedy vztahů mezi agenturou práce jako zprostředkovatelem-zaměstnavatelem, agenturním zaměstnancem a uživatelem. Tyto vztahy jsou zkoumány společně s veřejnoprávními předpoklady působení soukromoprávních agentur práce na trhu práce a s požadavky spojenými s výkonem činnosti zprostředkování zaměstnání, jež dokreslují právní prostředí, ve kterém se agentury práce pohybují. Část první této diplomové práce...
|
|
|
Status individuálního profesionálního sportovce
Lelek, Miroslav ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou statusu individuálního profesionálního sportovce. Na první pohled se jedná o otázku jednoznačnou s tím, že odborná literatura individuální profesionální sportovce poměrně jednoznačně řadí mezi osoby samostatně výdělečně činné. Při bližším zkoumání povahy jejich činnosti se však ukazuje, že tak jednoznačně celá otázka nestojí. Cílem práce tak bylo prozkoumat status a činnost individuálního profesionálního sportovce jak z hlediska teoretického, tak praktického. Analýza činnosti jednotlivých individuálních profesionálních sportovců ukázala, že výkon a charakter jejich činnosti se do velké míry odlišuje, a proto dokonce velká část těchto sportovců naplní při své činnosti znaky závislé práce. Nejen to má za následek skutečnost, že v praxi část individuálních profesionálních sportovců působí se statusem osoby samostatně výdělečně činné, část se statusem zaměstnance a část dokonce se statusem vojáka z povolání. Každý z těchto statusů s sebou přitom přináší nesporné benefity, ale také těžkosti. Svůj status si přitom individuální profesionální sportovci mohou dle převládající praxe volit takřka bez jakýchkoli omezení. Část této práce je rovněž věnována složité problematice sportovních úrazů, a to především v návaznosti na status individuálního profesionálního...
|
|
|
Atypické pracovněprávní vztahy
Soukupová, Eliška ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá množinou pracovněprávních vztahů, která se souhrnně nazývá atypické pracovněprávní vztahy. Pro účely poskytnutí dostatečného vhledu do problematiky, která se těchto vztahů týká, nejprve zasadí tyto pracovněprávní vztahy do oblasti pracovního práva jako takového a uvede a vysvětlí nezbytné základní pojmy, které jsou pro atypické pracovněprávní vztahy podstatné. Mezi tyto základní pojmy je zařazeno především vymezení pojmu závislé práce, ale také termínu "flexicurity". Vzhledem k tomu, že k vymezení atypických pracovněprávních vztahů je možné přistoupit různými způsoby, následuje po vysvětlení základních pojmů nastínění způsobů, pomocí jakých je možné množinu atypických pracovněprávních vztahů definovat. Je uplatněno vymezení prostřednictvím takzvaného typického pracovně právního vztahu, a to takovým způsobem, že za atypické pracovněprávní vztahy jsou označeny všechny ty, které se od tohoto pracovněprávního vztahu odlišují. V navazující části práce je pak přistoupeno k charakterizování některých z atypických pracovněprávních vztahů, které do vymezené množiny spadají, přičemž je na ně pohlédnuto jak z hlediska práva národního, tak optikou evropské právní úpravy a jsou také zhodnoceny jejich případná pozitiva či negativa. Z hlediska evropské právní úpravy je popsána nejen vazba na...
|
|
|
Pracovněprávní spory
Kalhousová, Viktorie ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá oběma druhy pracovněprávních sporů dle českého práva - individuálními pracovněprávními spory a kolektivními pracovněprávními spory. Důvodem pro zpracování tohoto tématu byla jednak zkušenost autorky diplomové práce s individuálními pracovními spory, dále rozsáhlost soudní judikatury řešící tuto problematiku a také neblahá zjištění týkající se řešení individuálních pracovněprávních sporů u obecných soudů - zejména délka řízení a snižující se počet nápadů. Nezbytnou součástí této práce je kapitola o procesních aspektech pracovněprávních sporů, která pojednává o odlišnostech mezi "běžným" civilním řízením a řízením o pracovněprávním sporu. Základní řešenou otázkou je problematika obsazení soudů v pracovněprávních sporech, zejména způsob a doba jmenování přísedících a postup při rozhodování senátu. Těžiště této práce představuje kapitola pojednávající o individuálních pracovněprávních sporech o neplatnost rozvázání pracovního poměru. V rámci této kapitoly je analyzována hmotněprávní úprava každého ze způsobů skončení pracovního poměru a jsou předestřeny zásadní závěry z rozhodovací praxe obecných soudů. V návaznosti na tuto hlavní kapitolu je řešena oblast individuálních pracovněprávních sporů o výplatu dlužné mzdy a autorka se dotkne i problematiky sporů o náhradu...
|
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Borovičková, Kateřina ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Tato diplomová práce se zabývá dohodami o pracích konaných mimo pracovním poměr, institutem českého pracovního práva, který spolu s pracovním poměrem tvoří jeden ze základních pracovněprávních vztahů. Cílem této práce je shrnout dřívější a stávající právní úpravu, představit tento institut a vymezit jeho potřebnost a účel v rámci českého pracovního práva. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. Na začátku diplomové práce obecně charakterizuji pracovní právo, dále jsem se zaměřila na postavení pracovního práva v systému práva a na jeho vztah s právem občanským. V další kapitole se věnuji prvkům pracovněprávních vztahů a hlavně pojmu závislé práce, jelikož se jedná o jeden ze stěžejních pojmů českého pracovního práva a vysvětlení tohoto pojmu je nezbytné pro vymezení institutu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Třetí kapitola je věnována dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zabývám se zde historií vzniku a vývoje právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a změnami, kterými tento institut od svého vzniku v rámci československého a českého právního řádu prošel. Také jsem se zaměřila na smysl a účel zvláštní právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dále se v této části věnuji porovnání dohod o pracích konaných...
|
|
|
Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu
Reichmann, Lukáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Resumé Převod podniku/závodu v českém a evropském pracovním právu Cílem této diplomové práce je poskytnout zevrubnou analýzu problematiky převodu podniků, závodů či částí podniků nebo závodů z pohledu českého a evropského pracovního práva. Důvodem, proč jsem si vybral toto téma, je můj dlouhodobý zájem o oblast pracovního práva a skutečnost, že je tato problematika českou právní teorií poměrně přehlížena. Kromě obecného úvodu a závěru, se tato práce skládá ze tří hlavních částí, kdy každá z nich se zabývá jinými aspekty daného tématu. V úvodu popisuji základní terminologii užívanou v této práci a také důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu. První část pak obsahuje stručný přehled dosavadního vývoje úpravy v této právní oblasti, jak na úrovni evropského, tak českého práva. Druhá část se zabývá převodem podniku/závodu v evropském právu, takže středobodem této části je směrnice č. 2001/23/ES a příslušná judikatura Soudního dvora. Tudíž zde najdeme analýzu různých aspektů této problematiky, jako například pojmů smluvní převod, sloučení/fúze nebo identita hospodářské jednotky. Dále v této části nalezneme popis jednotlivých specifických právních důvodů převodu ve smyslu směrnice č. 2001/23/ES. Poté je zde také diskutována otázka právní ochrany zaměstnanců v případě převodu, kterou jim poskytuje směrnice č....
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu s přihlédnutím k judikatuře
Mikulecká, Zuzana ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Název diplomové práce v českém jazyce Odpovědnost zaměstnance za škodu s přihlédnutím k judikatuře Resumé Cílem této mé diplomové práce bylo popsat a zhodnotit hlavní aspekty právní úpravy odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu s ohledem na judikaturu soudů. Pro toto popsání a zhodnocení platné právní úpravy jsem při zpracování práce použila analyticko deskriptivní metody. Práce je rozdělena do osmi kapitol, z nichž každá se zabývá jednotlivými druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu. První kapitola je tvořena úvodním obecným popisem odpovědnosti zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Další následující kapitoly se potom zaměřují na českou právní úpravu v této oblasti a související judikaturou soudů. Ve druhé kapitole je poukázáno na důležitý význam předcházení škodám. Kapitola je rozdělena na tři další podkapitoly. První z nich se zabývá obecnou prevenční povinností zaměstnance a druhá popisuje zvláštní oznamovací povinnost zaměstnance v případě hrozící škody. Ve třetí podkapitole je pozornost věnována zvláštní povinnosti zaměstnance zakročit proti škodě hrozící jeho zaměstnavateli. Navazující kapitola třetí popisuje odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení škody. Kapitola je členěna na jednu podkapitolu, která je zaměřena na rozsah náhrady škody při odpovědnosti za...
|
|
|
Právní úprava agentur práce a agenturního zaměstnávání
Kopecká, Barbora ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Práce seznamuje čtenáře s platnou právní úpravou týkající se agentur práce a zároveň se podrobně věnuje právní úpravě institutu agenturního zaměstnávání, jakožto formě zprostředkování zaměstnání, která spadá do jejich výlučné kompetence. Po nastínění vývoje právní úpravy, následuje seznámení s hlavními prameny práva, a to jak na mezinárodní, tak na komunitárním úrovni, jimiž je současná národní právní úprava nejvíce ovlivněna. Práce dále popisuje veřejnoprávní aspekty platné právní úpravy agentur práce, kam spadá vydávání povolení ke zprostředkování zaměstnání, na němž závisí vznik agentury práce, podmínky pro jeho vydání, jakož i důvody zániku agentur práce, kdy zároveň tuto právní úpravu včetně procesu na ní závislém hodnotí. Následující část se věnuje agenturnímu zaměstnávání. Jsou zde podrobně rozebrány vztahy, které při tomto způsobu zaměstnávání vznikají. Práce se snaží upozornit na nedostatky, se kterými se musí subjekty daného vztahu vypořádat, jako je např. nedostatečná úprava náhrady škody, nejasnosti ohledně práva, kterého má být použito na konkrétní smluvní vztah. Závěr práce pojednává o dodržování právních předpisů agenturami práce vykonávané státními orgány.
|
host ::
RSS.