|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
| |
|
|
Feminism in the Poetry of Adrienne Rich: A Comparison of Her Early and Late Poems
Cimalová, Natalie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vývoj feminismu v poezii Adrienne Rich od 50. do 90. let 20. století. Trvalo roky, než se feminismus v poezii Rich vyvinul ze striktního formalismu typického pro 50. léta, který jen nepřímo poukazoval na nerovné postavení žen v patriarchální společnosti, do odvážných feministických postojů a použití volného verše v 70. letech, a nakonec do zohledňování marginalizace určitých skupin lidí kvůli jejich rase, národnosti, společenskému postavení nebo náboženství. Rich se zaměřila na marginalizaci žen již ve své první sbírce s názvem A Change of World (1951), a to například v básních "Aunt Jennifer's Tigers" nebo "An Unsaid Word," pro které je charakteristická dokonalá forma, která šikovně zakrývá feministické postoje a emoce autorky. Formalismus sice zůstal typickým znakem básní i v její druhé sbírce, The Diamond Cutters, and Other Poems (1955), nicméně zde je možné zpozorovat jisté uvolnění stylu, odchýlení od pevné struktury slok a odvážnější kritiku mužské kontroly nad ženami. Toto se týká například básní "Living in Sin" a "Perennial Answer," které hovoří o tradičním přidělování genderových rolí. Mezi 50. a 70. léty 20. století se poezie Adrienne Rich zásadně změnila, neboť se stala výrazně radikální jak v souvislosti s feminismem tak s použitím volného verše. Tento...
|
|
|
Chaim Potok's selected characers and their resistance towards assimilation
Hadlová, Petra ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
práce v češtině Tato bakalářská práce zkoumala tendenci amerických židovských imigrantů a jejich potomků k odolávání asimilaci. Na rozdíl od ostatních skupin přistěhovalců do Spojených států amerických, dochází u židů k začleňování a k plné asimilaci do americké společnosti ve významně nižší míře, spojené s nechutí k opuštění náboženských a společenských tradic. V bakalářské práci byla problematika nahlížena metodologií sociologie, psychologie a religionistiky společně s kulturními a literárními studiemi. Dospěla jsem k vymezení tří hlavních aspektů, které židy odlišují od ostatních imigrantských skupin. Prvním je náboženský aspekt judaismu, dodržování tradic s náboženstvím spojených jako je bar micva, náboženské vzdělání nebo docházení na pravidelné bohoslužby, druhým důraz na rodinu a komunitu a posledním akcent na vzdělání a to náboženské i sekulární. Ve své bakalářské práci jsem dospěla k závěru, že asimilace v židovské komunitě bude i nadále probíhat výrazně pomaleji než v jiných skupinách a změny nastanou hlavně ve vnímání vyznávání víry a jejímu volnému přechodu k reformnějším formám judaismu. Hypotéza této bakalářské práce byla analyzována a ověřována na dvou románech uznávaného ortodoxního židovského spisovatele Chaima Potoka. Tohoto autora jsem zvolila pro jeho výjimečný přístup ke...
|
|
|
Faith and the Search for Identity in the Works of J. D. Salinger
Pospíšilová, Tereza ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem této práce je rozbor čtyř postav v dílech amerického židovského autora J.D. Salingera, jmenovitě v románu Kdo chytá v žitě, a dále v povídkách "Franny", "Zooey", "Vzhůru tesaři, do výše střechu zvedněte!", "Den jako stvořený pro banánové rybičky" a "Teddy." Postavy, kterými se tato práce zabývá, jsou Holden Caulfield, Franny Glass, Seymour Glass a Teddy McArdle. Všechny tyto postavy se ocitly v kritickém bodě svého života, kdy musí čelit otázkám týkajícím se smyslu jejich existence. Jejich společným rysem je hledání opravdovosti, boj proti falešnosti a umělosti a nespokojenost se společenskými hodnotami nastavenými ve Spojených státech v poválečném období. Práce rozebírá příčiny krize těchto postav, jejich snahu o hledání vlastní identity a současně určuje roli náboženství, víry a filozofie v tomto procesu. Sociálně kulturní kontext Salingerovy tvorby otevírá témata týkající se smyslu života a osobní identity. Odráží se zde nejen dopad druhé světové války, ale také tlak způsobený studenou válkou. Salingerovy postavy, kterými se tato práce zabývá jsou intelektuálové, hledající odpovědi na otázky existence v období změn. Odmítají být součástí umělé společnosti, a proto volí cestu odcizení. Dále tato práce zkoumá vybrané Salingerovy postavy ve vztahu k existencialismu. Existencialismus byl jako...
|
|
|
Elements of the Grotesque in the Novels of Toni Morrison
Hädler, Victoria ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je analýza prvků groteskna v románech Toni Morrison. Analyzovaná literatura obsahuje nejznámější romány Toni Morrison Milovaná, Sula a Velmi modré oči. Práce se v úvodu zabývá žánrem groteskní literatury a snaží se vymezit jeho hranice. Dále jsou zohledněny literární počátky groteskního žánru. Poté je teorie prakticky aplikována přímo na romány Toni Morrison, analyzována je role, funkce a vliv groteskních prvků. Prvky groteskna jsou analyzovány v rámci konkrétního literárního provedení, jako například stigmatizovaná groteskní těla. Dominantní koncepce západního modelu ideálu krásy je interpretována za účelem kontrastu oproti modelu afro-americkému. Navíc je zdůvodněn možný autorčin výběr groteskních elementů. Tato práce se tedy pokouší uchopit groteskno, jak je chápáno ve vztahu ke specifikům afro-americké literatury, zejména specifikům díla Toni Morrison.
|
|
|
Sophie's Choice - Trauma of the Holocaust Survivor
Dombrovská, Lucia ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o traumatu holocaustu a jeho popisu v románu Williama Styrona Sofiina volba. Mnoho spisovatelů se pokoušelo vylíčit tento fenomén ve svých uměleckých dílech, avšak většina z nich byla konfrontována s velkou výzvou - popsat příběh, který sami neprožili, příběh přeživších holocaust. Jedním z těchto autorů je také William Styron, a proto je důležité zvážit, nakolik popis, který nabízí svým čtenářům, odpovídá skutečnosti. Cílem této práce je tedy analyzovat Sofiinu volbu a posoudit, zda obsahuje autentický popis traumatu přeživšího holocaust. První kapitola se zaměřuje na trauma. Jejím cílem je definovat trauma a prozkoumat jej v širším kontextu. V psychologii se setkáváme s mnoha teoriemi traumatu a jeho léčby. Pro účely této práce byl zvolen jungiánský psychoanalytický přístup. C. G. Jung a jeho pokračovatelé podrobně prozkoumali vnitřní svět pacientů trpících traumatem. Psychoanalýza také vynaložila velkou snahu popsat, jak se trauma projevuje prostřednictvím archetypálních obrazů a symbolů přítomných ve snech a fantaziích pacientů. Tato teorie je proto zvláště vhodná, chceme-li zkoumat popis traumatu v uměleckém díle. Nejvíce rozšířenou psychologickou diagnózou lidí, kteří prožili traumatický zážitek, je Posttraumatická stresová porucha (PTSD). Tato práce se proto...
|
|
|
A Rite of Passage: The Transformation of Anglo-American Comic Books in the Post-World War II Era
Hushegyi, Ádám ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá rozvojem angloamerického komiksu po druhé světové válce s důrazem na období, která za posledních sedmdesát let nejvíce přispěla k přeměně této umělecké formy. Práce usiluje o prezentaci angloamerického komiksu jakožto média se značnou vypravěčskou schopností, které muselo zápasit se ostrou cenzurou a s nelítostnou dynamikou amerického zábavního průmyslu, aby obhájilo svou pozici v západní populární kultuře. Nepřetržitá snaha komiksů udržet své obecenstvo a svou společenskou relevanci je prozkoumána pomocí přehledu klíčových desetiletí v jejich dějinách. Přehled doprovází rozbor vybraných děl. Jak obsah, tak i formát těchto děl ukazuje, že komiks je pozoruhodně přizpůsobivým uměleckým směrem, jenž dokáže nejen pracovat s velkým množstvím žánrů, ale také splynout s dalšími médii, přesahujíc tak jejich tradiční meze. První kapitola obsahuje stručný přehled původu a poválečného rozvoje komiksu, přičemž následující pasáže poskytují podrobnější analýzu tří zásadních období v dějinách tohoto žánru. Prvním z nich jsou padesátá léta 20. století, kdy na trhu zaznamenaly úspěch komiksy s kritickým obsahem, odmítající přispívat k samolibosti americké populární kultury. Povídky "S vděčností," "Bičováni," "V poledne desátého" a "Den rozsudku" od vydavatele Entertaining Comics...
|
|
|
Gender Differences in Selected Works of Ernest Hemingway
Čížková, Markéta ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ernest Hemingway byl během svého života nejen obklopen ctižádostivými ženami, ale stal se také svědkem změny pozice žen ve společnosti. Z Hemingwayových děl je patrné, že jeho osobní zkušenosti s genderovými záležitostmi ovlivnily nejenom jeho život, ale také jeho literární tvorbu. Tato bakalářská práce se tudíž zabývá problematikou genderových rozdílů ve vybraných románech Ernesta Hemingwaye. Jejím cílem je popsat a analyzovat autorovu charakterizaci mužských hrdinů a jejich ženských protějšků v následujících románech: Sbohem, armádo!, Fiesta a Komu zvoní hrana. Hemingwayovi hrdinové jsou obecně považováni za velmi mužné typy. Nicméně jak je dokázáno v této bakalářské práci, tito hrdinové se často dostávají pod vliv ženských postav. Může se zdát, že ženské postavy v Hemingwayových příbězích jsou nepodstatné, protože jeho hrdinové jsou vykresleni jako silní a nezávislí muži, kteří nepotřebují ženy. Je tomu právě naopak, přítomnost ženské postavy poskytuje čtenáři možnost odhalit hrdinovu citlivější stránku osobnosti. A tak další důležitou součástí této bakalářské práce je analýza jednotlivých genderových vztahů a jejich vliv na vývoj jednotlivých postav. Hemingwayova tvorba je vždy spojena s jeho osobní zkušeností, a proto je čtenářovo porozumění Hemingwayově genderové charakterizaci postav...
|
|
|
Violence, Guilt and Punishment in Selected Works of Nathaniel Hawthorne
Gemrichová, Marie ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vybraná díla Nathaniela Hawthorna, který se ve svých dílech věnoval mnohým tématům sahajícím od přírody, přes složité vztahy postav a jejich komunit až po biblické aluze. Některá z významných námětů, která mohou být prozkoumána v jeho románech (např. Šarlatové písmeno [The Scarlet Letter], Dům se sedmi štíty [The House of the Seven Gables] a Fanshawe) jsou témata násilí, viny a trestu. Tyto vybrané motivy slouží jako témata, která jsou zpracována jednotlivě v každém románu. Posléze jsou romány porovnány. Práce se nejprve zaměřuje na zkoumání tématu násilí, do jaké míry se objevuje v románech, které postavy jsou obětmi a viníky a k čemu dále násilí vede. Současně zkoumá pocit viny u Hawthornových postav a zda se u postav objevuje po vykonaném násilném aktu, stejně jako důsledky, které přicházejí v podobě trestu pro provinilce. Konkrétně se věnuji vztahu Hester Prynne s Arthurem Dimmesdalem a Rogerem Chillingworthem (Šarlatové písmeno), původním dvěma rodinám Pyncheonů a Maulů a vlivu předků na jejich dědice (Dům se sedmi štíty) a skutkům tajemného "rybáře" v porovnání s činy jednotlivců okolo Vysoké školy Harley (Fanshawe). Proč je v některých románech čtenář konfrontován s pocity viny u postav po vykonání násilí, zatímco v jiných pracích jsou jednoduše vynechané? Proč...
|
host ::
RSS.