|
| |
|
| |
|
|
Smíšené sbory bez doprovodu Otty Alberta Tichého. Katalogizace a problematika vybraných skladeb
Klima, Tomáš ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Resumé Otto Albert Tichý, rodák z moravského Martínkova, se narodil r. 1890 a zemřel r. 1973 v chrámu sv. Víta v Praze. Byl skladatelem, především duchovní hudby, pedagogem a spisovatelem - překladatelem. Za svůj život napsal více jak 300 skladeb a v této práci je přiblížena jejich část, smíšené sbory bez doprovodu (a cappella). Vytvořil jsem kompletní digitalizaci smíšených sborů, provedl jsem, pokud byla možnost srovnání s autografy, kritické zhodnocení tiskopisů. Díky souborům midi poskytuji amatérským sbormistrům, ale i zájemcům o Tichého dílo obecně, možnost poslechnout si jednotlivé skladby, aniž by museli ovládat jakýkoliv hudební nástroj. Pro úplnost zveřejňuji překlady všech, povětšinou latinských, duchovních skladeb i s jejich zařazením do liturgické částí roku. Závěrem práce, díky poznatkům sbormistrů mající zkušenosti s díly tohoto autora i díky poznatkům mým vlastním, přibližuji skladatelův kompoziční styl a na konkrétních vybraných skladbách úskalí v interpretaci a nácviku
|
|
|
Bambini di Praga
Jindřich, Lukáš ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Résumé V diplomové práci na téma "Bambini di Praga" podává autor ucelené informace o dětském pěveckém sboru s dlouholetou tradicí. Detailně mapuje historii sboru od jeho úplných začátků, tzn. od roku 1940 až do současnosti. Představuje zakladatele sboru i sbormistry, kteří se sborem dnes pracují. Popisuje také činnost Školy sborového zpěvu při Bambini di Praga, která byla po sametové revoluci první soukromou školou tohoto typu v Československu. V dalších kapitolách se autor zaměřuje na sborové prostředí, na vztahy uvnitř pěveckého kolektivu i na to, jaký vliv má sborové prostředí na své členy. Vychází přitom i ze své vlastní zkušenosti, kterou získal ve sboru Bambini di Praga. V závěru práce se autor zamýšlí nad smyslem dětských pěveckých sborů ve 21. století. Obohacením diplomové práce jsou rozhovory s hudebními skladateli, kteří pro sbor komponovali, a dále osobní vzpomínky Blanky Kulínské, která je sbormistrem sboru a jedním z jeho zakladatelů. V příloze autor uvádí soupis veškerého repertoáru, který sbor od začátku své existence provedl, dále soupis celé diskografie a také všech zahraničních zájezdů, které doposud absolvoval.
|
|
|
Sborové dílo Jana Hanuše: jeho hudební a společenské souvislosti
Novotný, Vít ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Shrňme nyní ve vztahu ke stanoveným cílům práce poznatky zjištěné v předchozích kapitolách. Jak se tedy celoživotně vyvíjel vztah mezi hudebními i nehudebními charakteristikami sborového díla Jana Hanuše, jeho dílem ostatním a jeho životními osudy? Jakým vývojem prošel jeho hudebně vyjadřovací jazyk v oblasti tvorby pro sbory a jaké textové předlohy pro svá sborová díla si Hanuš v různých etapách vybíral? Co lze považovat za charakteristické rysy zralého Hanušova sborového rukopisu? Jaké jsou vlastnosti Hanušovy sborové tvorby, které jeho dílo prostupují a jsou patrné ve všech skladbách bez ohledu na jejich dobu vzniku? V čem jsou jeho sbory výjimečné a v čem lze naopak vidět jejich nedostatky? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nové podněty k vytváření počítačových programů pro výuku intonace a sluchové výchovy
Krupa, Jan ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl dát programátorům nové podněty k tvorbě počítačových programů pro výuku intonace a sluchové výchovy. Konkrétně přináší návrh software, který umožňuje procvičování zpěvu ve vícehlasu. Pro tvorbu tohoto programu jsem byl inspirován na jedné straně současnými možnostmi v oblasti informačních technologií, na druhé straně intonačním software, který je volně dostupný na internetu. V první části mé práce je prozkoumána a vyhodnocena současná situace v oblasti již existujících intonačních programů. Z této analýzy jsou vyvozeny závěry pro druhou část, kde je detailně popsáno, co by nový software měl obsahovat. Ve třetí jsou řešeny technické parametry a možnosti vytvoření tohoto programu.
|
|
| |
|
|
Aranžování pro školní soubor - dechový orchestr
Farkaš, Matěj ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Diplomová práce pojednává o historickém vývoji dechových hudeb v období od zakládání orchestrů rakousko-uherské armády v 19. století přes vývoj orchestrů vojenských a civilních dechových hudeb v průběhu 20. století až po současnost. S vývojem dechového orchestru úzce souvisí rozšiřování repertoáru, vznik nových aranží a formování pohledu na aranžérskou práci. Následují kapitoly, které obsahují vymezení základních pojmů aranžování a instrumentace a detailní charakteristiku jednotlivých nástrojů dechového orchestru, jejich rozsah a notaci. V práci byl definován školní dechový orchestr, jeho funkce a možnost variability. V kapitole aranžování vedle všeobecných zásad jsou také demonstrovány možnosti aranžování pro školní dechový orchestr na konkrétních vlastních příkladech.
|
|
| |
|
|
Úloha sbormistra v muzikálovém žánru
Balašová Trčková, Jana ; Valášek, Marek (oponent) ; Veverková, Jana (vedoucí práce)
Cílem mé práce je představit muzikál jako formu hudebního divadla a přiblížit práci muzikálového sbormistra, která bývá velice často podceňována, stejně jako žánr samotný. Bohužel musím konstatovat, že některými jedinci je vnímán jako určitá forma nic neříkajícího "bulvárního" divadla. Většinou tyto "definice" pramení z neznalosti a nedostatku informací. Díky totalitnímu režimu, který v naší republice vládl po dobu čtyřiceti let, byl muzikál vnímán jako pokleslé umění kapitalistického světa. Za první "muzikálový" počin v Čechách se dá považovat předválečná Vest Pocket Revue Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Premiéra se konala 19. 4. 1927 ve dvoraně Umělecké besedy na Malé Straně pod patronátem absolventského klubu dijonského lycea, které navštěvoval Jiří Voskovec v letech 1921-24. Premiéra měla být zároveň i derniérou, jenomže pro úspěch u publika a části kritiky se těch představení uskutečnilo celkem 208 (některé prameny uvádějí až 245 repríz). Pod hlavičkou Osvobozeného divadla se revue hrála poprvé 28. 5. 1927. Devatenáct obrazů revue se střídavě odehrává na scéně a na předscéně, aby se mezitím mohly vyměnit kulisy. Tady je počátek pověstných forbín, které se pak v představeních V+W objevovaly pravidelně. Jednotlivé obrazy tvořily uzavřené celky, které mohly obstát i samostatně. Navzájem je spojovala pouze...
|
host ::
RSS.