|
|
Řecko-italská válka (1940-1941) a její národní reflexe
Kadlecová, Lucie ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
1 ABSTRAKT Bakalářská práce "Řecko-italská válka (1940-1941) a její národní reflexe" pojednává o invazi italských vojsk do Řecka na počátku druhé světové války. Tato vojenská kampaň se podle očekávání italské společnosti měla stát jasným vítězstvím Mussoliniho režimu. V důsledku nečekané vlny patriotismu řeckého obyvatelstva, která napomohla sjednocení společnosti v obraně vlasti proti agresorovi, se ale italská invaze proměnila ve fiasko. Přestože v konfliktu nakonec zvítězil Řím, průběh a výsledek řecko-italské války se promítly nejen do mocenského postavení fašistické Itálie, ale i do motivace řeckého obyvatelstva bránit se proti útočníkovi. Práce zkoumá zejména rozdílné pohledy obou válčících stran na řecko-italskou válku, tj. italské jako vítězné a řecké jako poražené. Cílem je především analyzovat národní smýšlení Italů a Řeků spojené na jedné straně s Mussoliniho Itálií jako evropským hegemonem a na straně druhé s celořeckým vlasteneckým bojem za svobodu. Studie se rovněž zaměřuje i na míru společenské mobilizace a na její roli v obou režimech.
|
|
| |
|
|
Slovinská cesta k nezávislosti a její milníky
Svobodová, Kamila ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Slovinská cesta k nezávislosti a její milníky" pojednává o procesu demokratizace Slovinska a jeho osamostatnění během let 1986 až 1991. Po shrnutí vývoje země uvnitř Habsburské monarchie a poté v rámci jugoslávského státu se zaměřuje na události po roce 1986 jakožto klíčového milníku slovinské cesty k nezávislosti. Ve Slovinsku zvítězilo roku 1986 v SKS liberální křídlo v čele s Milanem Kučanem, obhajující demokratický politický systém a postupné ekonomické reformy. V Srbsku se o rok později stal předákem srbské komunistické strany Slobodan Miloševič, propagátor velkosrbské myšlenky. Srbsko se jeho zvolením přiklonilo ke koncepci centralizovaného státu, založeného na nacionalismu. Za této situace nebylo možné dohodnout se na elementárním fungování federace, natož na budoucí orientaci Jugoslávie. Poté, co se Jugoslávská lidová armáda přidala na stranu srbských představitelů a začala Slovinsku vojensky vyhrožovat, došlo k postupnému sblížení lublaňské vlády s opozicí, jež vyvrcholilo v lednu 1989, kdy se SKS zřekla svého politického monopolu. Slovinští komunisté se přiklonili k reformnímu kursu, nadále ovšem obhajovali setrvání v jugoslávské federaci. Postupně však i slovinská vládnoucí elita dospěla k závěru, že Jugoslávii nelze v dané konstelaci reformovat a v září 1989 přijala...
|
|
|
Národní stereotypy v kontextu bosenské války a jejich zobrazení prostřednictvím vybraných snímků regionální kinematografie
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku národní stereotypizace v souvislosti s konfliktem probíhajícím na území Bosny a Hercegoviny v letech 1992-1995, přičemž osvětluje nejvýznamnější národní stereotypy a mýty v prostoru bývalé Jugoslávie a zároveň klade důraz na představení spouštěcích mechanismů a mobilizačních aktérů, kteří stáli za jejich aktivací. Hlavním záměrem práce je prozkoumat vliv národních stereotypů a mýtů na rozpoutání a eskalaci etnického násilí mezi Srby a Bosňáky. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem a diskurzivní analýzy, přičemž používanými zdroji jsou vybrané snímky regionální kinematografie. Závěry práce jsou založeny na komparaci jednotlivých analyzovaných filmů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
|
|
Nikos Zachariadis a Komunistická strana Řecka během Metaxasovy diktatury
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá postavením komunistického hnutí v řecké společnosti v meziválečném období a zejména v průběhu Metaxasovy diktatury (1936-1941), během níž se KKE musela přizpůsobit řadě zásadních změn. V důsledku tvrdých persekucí ze strany režimu, jimž byli řečtí komunisté nuceni čelit, si postupně získali nové zkušenosti z činnosti v ilegalitě, jež posléze mohli využít v bojích za druhé světové války a následné řecké občanské války. Metaxasova ideologie stála v ostrém protikladu k ideologii KKE, přesto však došlo po italské agresi vůči Řecku v říjnu 1940 k jejich součinnosti. Jak Metaxas, tak KKE tímto svým postojem získali dosud nebývalou podporu veřejnosti. Rok 1941 se tak pro obě strany paradoxně stal historicky prvním okamžikem jejich jednoznačného politického úspěchu.
|
|
|
Hodnocení činnosti Vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu v její poválečné rekonstrukci mezi roky 1995-2002 na pozadí "Capability-Expectations Gap"
Šitera, Daniel ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Patnáct let po konci občanské války, která postihla Bosnu mezi roky 1992-1995, je tato země stále předmětem mezinárodního protektorátu. Mezinárodní protektorát v Bosně měl původně pozvolna ustoupit nabývající suverenitě země po jednom roce od konce občanské války. Místo podobného kroku ale mezinárodní společenství svou aktivitu v zemi začalo zvyšovat. Učinilo tak posilováním kapacit (finanční a vojenské zázemí protektorátu, možnost zasahovat do dění země) Vysokého představitele (High Representative), ad hoc instituce, již mezinárodní společenství vytvořilo, aby řídila mezinárodní protektorát v Bosně. Vysoký představitel v roce 1997 získal tzv. Bonn Powers, které mu v Bosně umožnily vydávat platné zákony a odvolávat demokraticky zvolené bosenské představitele. Zvyšování těchto pravomocí bylo odůvodňováno snahou mezinárodního společenství zemi stabilizovat, aby z ní mohlo co nejdříve odejít. Bosna je však nestabilní zemí a mezinárodním protektorátem dodnes. Mezinárodní společenství totiž právě díky Bonn Powers vystavělo v Bosně stát, který nesplňoval očekávání všech tří místních národů - Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Neúspěch mezinárodního protektorátu v Bosně proto nastoluje základní otázku, zdali vůbec existuje možnost stabilizovat etnicky rozdělené země po občanském konfliktu do takové podoby, kterou...
|
|
|
Sunnitský islám v současné Albánii
Pikal, Kamil ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce "Sunnitský islám v soucasné Albánii" analyzuje postavení islámu a jeho duchovních institucí v Albánii v dobe od pádu komunismu (1991) po soucasnost (2010). Ve stati je popsána historie islámu v Albánii do sledovaného období, teoretické koncepce týkajících se úlohy islámu v albánských dejinách a vývoj islámu ve sledované periode. Dále je zde analyzována struktura islámských duchovních institucí a jejich právní zakotvení, vztahy techto institucí se státem a vliv islámu na albánskou politiku. Pozornost venována též neformálním islámským uskupením, které se casto hlásí k radikálnejším formám islámu než je pomerne umírnená hanáfijská škola, prosazovaní Muslimskou komunitou Albánie. V prípade techto neformálních sdružení je vedle rozboru jejich struktur a cinnosti venována pozornost též bezpecnostním rizikum spjatým s jejich cinností. Hlavním prínosem práce je vedle komplexní analýzy soucasného islámského duchovního života v Albánii s durazem na jeho institucionální stránku též reflexe nových zákonných norem regulujících cinnost náboženských institucí v zemi, prijatých v roce 2009. Pozornost je venována také problematice albánského sekularismu a jeho vlivu na cinnost islámských náboženských institucí v zemi.
|
|
|
Návrat uprchlíků a vnitřně přemístěných osob na území Bosny a Hercegoviny po Daytonu
Šimák, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá aktivitou mezinárodního společenství spojenou s uprchlickou otázkou a jejím dopadem na dynamiku poválečného návratu uprchlíků a přemístěných osob na území státu Bosna a Hercegovina v letech 1995 až 2010. Autor práce zkoumá a podrobuje kritice celkovou strategii a konkrétní programy mezinárodních organizací, jejichž koncepce se od roku 1995 s průběhem času měnily. Pokouší se přitom nalézt příčiny změn této strategie a jejich souvislost s dynamikou návratů. Druhou oblastí zájmu autora je socioekonomická situace navrátilců, respektive kvalitativní charakter procesu návratu, patnáct let po ukončení konfliktu. Autor tvrdí, že mezinárodnímu společenství se nepodařilo dostát cílům, které byly stanoveny v Anexu 7 Daytonské mírové smlouvy. Ačkoliv se podle oficiálních statistik navrátilo více než milion uprchlíků a přemístěných do své domoviny, jejich fyzický návrat nebyl následován "harmonickou reintegrací" do tamních společností. Mezinárodní společenství se příliš soustředilo na problémy majetkových práv, restituce a rekonstrukce, které navzdory své důležitosti řešily otázku návratu pouze částečně, polovičatě. Neuspokojivé podmínky v místech návratu vedly menšinové navrátilce k budování paralelních struktur, k odchodu za "svým" etnikem či emigraci. Ve světle těchto skutečností...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.