|
|
Dopady komerční suburbánní výstavby v zázemí Prahy na půdní pokryv a predikce budoucího vývoje
Havel, Petr ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Fenomén suburbanizace nelze již v současné době vnímat pouze jako estetický a socioekonomický problém. Tento proces přesunu obyvatel a aktivit z jádrového města do jeho zázemí má prokazatelné negativní dopady i v oblasti životního prostředí. Charakter suburbánní zástavby je velmi často prostorově a tudíž i energeticky náročný, dochází k fragmentaci krajiny a zániku přirozených stanovišť původních druhů. Zhutňování půd a jejich pokrytí nepropustnými povrchy výrazně ovlivňuje tepelný a vláhový režim půdy, infiltraci a odtokový režim. Úplnou ztrátou ekosystémových a produkčních funkcí jsou v zázemí města zpravidla ohroženy velmi kvalitní půdy, které jsou vyjímány ze zemědělského půdního fondu za účelem suburbánní výstavby "na zelené louce". V okolí Prahy jsou takto nevratně degradovány půdy, které jsou pro své produkční vlastnosti proti zastavování chráněny zákonem. Logistický regresní model použitý v této práci prokázal, že komerční suburbanizace se zde koncentruje zejména v oblastech s dobrou dopravní dostupností a rovinným reliéfem. Znalost faktorů prostředí, které podmiňují komerční suburbánní výstavbu lze do budoucna využít pro zefektivnění územního plánování a předejít dalším záborům zemědělsky produktivních půd, které jsou v současné době zastavovány. Česká republika tak přichází o své přírodní...
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty diverzity vybrané skupiny ptáků na území České republiky
Černá, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Fyzickogeografické aspekty diverzity dravců na území České republiky Abstrakt Klíčovým pojmem pro tuto práci je biodiverzita. Jsou zde popsány základní poznatky o biologické rozmanitosti na Zemi, čím je nejvíce ohrožena a jakými opatřeními se lze podílet na její ochraně. Faktory ovlivňující biodiverzitu, jako zeměpisná šířka, nadmořská výška, rozmanitost prostředí a další, jsou konkrétně popsány a aplikovány na diverzitu ptáků, resp. dravců. Součástí této práce je také stručná informace o vybraných fyzicko-geografických charakteristikách území České republiky, které ovlivňují biodiverzitu a diverzitu ptáků. Jedná se zejména o klimatické podmínky a s nimi úzce související globální změny klimatu. Dále charakterizuji nejvýznamnější ekosystémy pro ptačí společenstva - především lesní, ale také horské, mokřadní a zemědělské ekosystémy. Závěrečná část práce je věnována již konkrétně dravým ptákům. Cílem bylo zmapovat diverzitu dravců na území České republiky v závislosti na vybraných fyzicko-geografických podmínkách - nadmořské výšce a rozmanitosti prostředí. Rovněž byla porovnána diverzita dravců podle přítomnosti chráněného území nebo ptačí oblasti. Výsledky jsou vyhodnoceny v závěru práce.
|
|
|
Vývoj půd v pískovnách
Svačinová, Ilona ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Eckertová, Sabina (oponent)
Výzkumu vývoje půd v pískovnách zatím nebyla kladena dostatečná pozornost, a proto se tato bakalářská práce zabývá vývojem půd v pískovnách v průběhu primární sukcese. Provádí literární řešerši nejdůležitejších faktorů ovlivňujících vývoj půd. Dále je za úkol, v modelovém území zjistit mocnost humusového horizontu a pH a jak se tyto veličiny mění v závislosti na sukcesním stáří. Diskutován je rozdíl výzkumů pedogeneze v primární sukcesi. Klíčová slova: primární sukcese, pískovna, půda
|
|
|
Fyzickogeografická analýza výskytu rysa ostrovida na Šumavě
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
V důsledku lidské činnosti došlo k přeměně přírodní krajiny a následné fragmentaci lesních stanovišť. Podepsalo se to i na úbytku lesních druhů, mezi které patří rys ostrovid. V České republice byla tato šelma v minulosti vyhubena. Česká a německá strana Šumavy patří k nejlesnatějším oblastem Evropy a je vhodným místem k trvalému výskytu savců s velkými prostorovými nároky. Proto došlo během 80. let k obnově šumavské populace této šelmy reintrodukcí 24 jedinců. V současné době představuje Šumava jednu z hlavních jádrových oblastí pro trvalý výskyt rysa ostrovida v České republice. Na základě radiotelemetrických dat pocházejících od 10 rysů (6 samců a 4 samic) byly analyzovány prostorové nároky této šelmy pomocí tří metod (Minimum Convex Polygon, Kernel Home Range a Local Convex Hull). Dále byla řešena preference krajinného pokryvu a otázka vlivu lidských aktivit a charakteru reliéfu na výskyt rysa. Bylo zjištěno, že rozšíření této velké šelmy je limitováno zástavbou, dopravní infrastrukturou a fragmentací lesa, což potvrzují i zahraniční studie. Výskyt rysa je také determinován hustotou kořisti, ale tento vliv nebyl v bakalářské práci zkoumán. Pokud má být rys ostrovid součástí přírody, tak by se mělo předcházet konfliktům s dalšími uživateli krajiny, aby se snížily největší hrozby pro jeho...
|
|
|
Zhodnocení vztahu diverzity rostlin a diverzity abiotických podmínek v CHKO Kŕivoklátsko
Valtr, Vojtěch ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Jačková, Kateřina (oponent)
Zhodnocení vztahu diverzity rostlin a diverzity abiotických podmínek v CHKO Křivoklátsko Abstrakt Na život a rozmístění rostlin mají vliv abiotické, tedy neživé přírodní podmínky. V této práci se zabývám vlivem jednotlivých částí neživé přírody na diverzitu rostlin. Nejprve popisuji vliv jednotlivých fyzicko-geografických faktorů. Těmi faktory jsou klima, půda, reliéf, disturbance a ekofenomény. V druhé části práce se dozvíme o vlivu gradientů biodiverzity. Řadí se sem rozloha a odlehlost biotopů čili ostrovní fenomén, dále gradient nadmořské výška a zeměpisné šířky. V další části se seznámíme s lokalitou, kde hodnotím vztah nadmořské výšky, sklonitosti svahů a orientace vůči světovým stranám s počtem druhů rostlin. V CHKO Křivoklátsko se nachází 1 543 druhů cévnatých rostlin. Pomocí jejich rozložení v oblasti jsem zjistil, že největší diverzita vegetace je v údolí vodních toků, zejména v údolí řeky Berounky. Výsledky jasně ukazují, že největší diverzita cévnatých rostlin je tedy v hlubokých údolích díky vlivu říčního fenoménu. Největší vliv na diverzitu rostlin má nadmořská výška. Ostatní dva faktory neovlivňují diverzitu tak velkou měrou jako právě uvedený.
|
|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí a analýza záboru půd podél dálnice D5
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Sub/urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňující přírodní prostředí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí není idylickým procesem, ale často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy. Studie hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují. Klíčová slova: sub/urbanizace, urban sprawl, znečištění, zábor půd, ochrana půd
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.