|
|
Finanční řízení projektů Evropského sociálního fondu (ESF)
Řepková, Jana ; Košteková, Věra (oponent) ; Vlček, Josef (vedoucí práce)
Čerpání evropských prostředků je v současné době často skloňovaným tématem veřejného života, politických debat i každodenní reality hospodářských subjektů. Vzhledem k blížícímu se konci stávajícího programovacího období 2000-2006 veřejnost také sleduje vývoj čerpání evropských prostředků, které dostala česká republika po vstupu do Evropské unie v roce 2004 k dispozici. Jak už to bývá, když něco končí, něco jiného tímto začíná. A tak i v oblasti evropských fondů je to právě letošní rok, kdy vrcholí přípravy na nové programovací období 2007-2013. Jsou dokončovány nové Operační programy a konkretizují se pravidla jejich realizace. Je proto velmi aktuální diskutovat zkušenosti, které nám realizace projektů v předchozím, pro českou republiku prvním období přinesla. Tyto zkušenosti nám mohou pomoci odstranit možné bariéry čerpání v dalším období. Tato bakalářská práce si klade za cíl pojednat otázku finančního řízení projektů Evropského sociálního fondu (ESF) a upozornit na dopady, které s sebou v této oblasti rozhodnutí organizace pro vstup do projektu ESF přináší. V obecné části podává práce informace nutné k vytvoření širšího kontextu řešené problematiky. V úvodní části představí v širší perspektivě vlastní pozadí této práce, Evropský sociální fond. V další kapitole pak shrnuje změny v oblasti spektra...
|
|
|
Organizační klima a pracovní spokojenost
Kocianová, Renata ; Beneš, Milan (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent) ; Šimek, Dušan (oponent)
Organizační klima a zvláště klima v pracovní skupině je důležité pro pracovní život člověka, pro jeho pracovní motivaci, pro pracovní vztahy a spolupráci s druhými lidmi, pro jeho vztah k práci i k organizaci. Práce je významnou hodnotou mnoha lidí, jejím prostřednictvím lidé uspokojují mnohé své potřeby a naplňují své představy. V této souvislosti je významným ukazatelem pracovního života pracovní spokojenost člověka. Pracovní spokojenost či nespokojenost se promítá v zájmu člověka o práci i organizaci, působí na pracovní chování a na stabilizaci pracovníků. Z těchto důvodů jsou oba tyto fenomény velmi důležitými prvky řízení organizace, které mohou výrazně působit na její fungování a výsledky. Ke zpracování předložené disertační práce "Organizační klima a pracovní spokojenost" mě vedly dva hlavní důvody. Prvním důvodem byla pociťovaná potřeba širšího teoretického zpracování problematiky organizačního klimatu a pracovní spokojenosti a potřeba reflektovat velmi "uvolněné" užívání těchto pojmů v poradenské i řídící praxi, se kterým se již dlouhá léta setkávám. Druhým důvodem tematického zaměření práce je můj profesní zájem, kterým je problematika řízení lidí. Zpracování tématu v rámci této oblasti mi umožnilo uplatnit teoretické znalosti i poznatky z praxe řízení organizací. Pojem klima v souvislosti s...
|
|
|
Finanční hodnocení investičního projektu
Zoubek, Václav ; Sieber, Martina (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce je finanční hodnocení investice v oblasti oděvního průmyslu. První část práce shrnuje vybranou odbornou literaturu k tématu hodnocení investic od investičních projektů, nákladů na kapitál, rizika až k samotnému stanovení hodnoty. Prostor je věnován také porovnání metod investičního rozhodování. Druhá část práce se věnuje samotnému investičnímu projektu a využití teoretických poznatků k jeho ohodnocení.
|
|
|
Franchising jako moderní forma zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních firem
Teplý, Jakub ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Fiala, Bohumír (oponent)
V úvodní kapitole se zabývám konkurencí, jejím obecným pojetím a funkcí. V ekonomickém pojetí konkurence zmiňuji názory "klasiků" ekonomie Adama Smithe a Karla Marxe na konkurenci, kteří ji pojímají jako "střet kapitálu". V textu dále uvádím mikroekonomické dichotomie konkurence- dokonalou a nedokonalou konkurenci a její formy, a konkurenci cenovou a necenovou. Zmiňuji též mikroekonomickou diferenciaci konkurence podle trhu, na kterém ke konkurenčnímu boji dochází, tedy konkurenci mezi nabídkou a poptávkou, trh na straně poptávky (trh výrobce) a na straně nabídky (trh spotřebitele). Na závěr kapitoly uvádím manažerské pojetí konkurence, užívané v praxi. Analyzuji konkurenci na základě Porterovy teorie konkurenčních sil, kterou rozšiřuji o současný pohled na konkurenci v odvětví (podnikatelské oblasti) od J .Jiráska. Druhá část kapitoly seznamuje čtenáře s vývojovými formami konkurence, jak se postupně rozšiřoval její dosah. Uvádím zde konkurenci meziodvětvovou, produktovou, národní, mezinárodní, globální a alianční. V rámci mezinárodní konkurence připomínám teorii komparativních výhod. Závěrem kapitoly rozebírám současnou podobu konkurence, tzv. superkonkurenci. V další kapitole definuji, co je to konkurenceschopnost a všímám si jí na úrovni států a firem. K uchopení konkurenceschopnosti používám Porterův...
|
|
|
Stínová ekonomika a její měření
Peřich, Jan ; Smutná, Adéla (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent)
Stínová ekonomika je téma poměrně frekventované a není zdaleka jen doménou ekonomické teorie. Na tento pojem narazíme velmi často v tisku nebo v běžném hovoru. Zájem je pochopitelný. Část ekonomických aktivit lidí je skryta, odehrává se ve stínu oficiálních statistik a vyvolává řadu otázek. Jaké hospodářské jevy jsou vlastně skryté a proč ? Jde jen o snahy vyhýbat se placení daní a unikání před zákonem nebo je oblast stínové ekonomiky pestřejší? Jaké jsou důsledky? O kolik oficiální ekonomika přichází v důsledku existence stínové ekonomiky? Nebo naopak, existují nějaké pozitivní dopady stínové ekonomiky? Samozřejmě největší zájem o oblast stínové ekonomiky má stát a speciálně jeho složky zabývající se hospodářskou politikou a legislativou. Existence stínové ekonomiky pro stát znamená nižší příjmy do státního rozpočtu, což je vážný problém. Neméně vážná je okolnost, že nedostatky v příjmech musejí být zpravidla vyvažovány zvyšováním daňového zatížení oficiální části ekonomiky, což má řadu ekonomických důsledků. Obecně vzato ale stínová ekonomika znamená pro stát především nejistotu. Nejistotu o skutečném stavu ekonomiky. S rostoucím podílem stínové ekonomiky se zvyšuje riziko, že některá ekonomická opatření nebudou mít očekávanou účinnost, protože jsou vlastně navrhována na základě zkreslených údajů. Stínová...
|
|
|
Generátor přenosových funkcí silnoproudých vedení
Vlček, Josef ; Martinásek, Zdeněk (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá datovou komunikací přes rozvody silnoproudého vedení (PLC). Je zde popsána technologie PLC, její základní rozdělení, současné možnosti využití, zdroje rušení a typy modulací. Rozebírá základní parametry přenosového vedení, pomocí kterých je možné vytvořit náhradní model vedení dvěma různými způsoby, matematickým modelem s vícecestným šířením signálu nebo pomocí dvojbranu s kaskádními parametry. Praktická část obsahuje měření přenosové funkce na různých topologiích. Změřené hodnoty jsou porovnány s numerickými modely. Dále byl vytvořen generátor přenosové funkce, který napodobuje vlastnosti reálné distribuční sítě.
|
|
|
Měření velmi nízkých teplot (do -160 stupňů C)
Vlček, Josef ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá měřením nízkých teplot (do -160 stupňů Celsia). Práce popisuje nejprve základy kryoterapie a jejího technického řešení. Dále se zabývá teoretickým rozborem různých metod měření teplot v požadovaném rozsahu, tzn. Rozdělením snímačů a popisem jejich funkce, ale i případných předností a nedostatků. Cílem práce je vyhodnocení vhodnosti jednotlivých senzorů a doporučení konkrétního senzoru pro praktickou realizaci teploměru.
|
|
|
Automatické vyhodnocování spektra slunečního záření
Vlček, Josef ; Křivík, Petr (oponent) ; Špinka, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi slunečního záření, měřením slunečního spektra a normou IEC 60904-9, která definuje požadavky na solární simulátor. Solární simulátory se klasifikují pomocí třídy A, B nebo C a to pro kategorii spektrální shody, nerovnoměrnosti ozáření a časové stability ozáření. Cílem této práce je tvorba softwaru pro automatické vyhodnocování spektra slunečního záření. Software byl vytvořen v programu Matlab a umožnuje určit třídu shody solárního záření se spektrem AM1.5. V poslední části práce jsou změřena spektra různých světelných zdrojů a zjištěna jejich spektrální shoda se spektrem AM1.5 pomocí vytvořeného softwaru.
|
|
| |
|
|
Stínové ceny v české ekonomice
Sieber, Martina ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Vlček, Josef (oponent)
Disertační práce je zacílena na komplexní ovládnutí problematiky stínových cen. Stínové ceny jsou úzce spojeny se socioekonomickým hodnocením a jako takové vyjadřují užitek, který přináší určitý statek. Vzhledem k tomu, že oblast stínových cen je v České republice relativně nová dala si disertační práce za cíl vydefinovat nejen předpoklady, na kterých jsou postaveny, ale i definovat soubor metod, které jsou použitelné pro jejich stanovení. Jelikož se v případě stínových cen bavíme o užitku, který přináší daný statak, jsou stínové ceny determinována dvěmi parametry, a to je bohatství společnosti, společenské hodnoty. Z tohoto vymezení jednoznačně vyplývá, že není možné vnímat stínové ceny vytvořené v zahraničí za jednoduše převoditelné do českého prostředí. Každý stát má svoji vlastní úroveň bohatství společnosti, ale i specifické společenské a etické hodnoty a tedy i specifické stínové ceny. Tak jako nejsou převoditelné stínové ceny, tak nejsou vždy převoditelné ani metody či jejich konkrétní aplikace využívané k jejich vyčíslení v zahraničí. Disertační práce se proto kritickým pohledem soustředila na to, které metody a za jakých předpokladů či s jakými konkrétními parametry lze využít. Stínové ceny statků stanovujeme na bázi oportunitních nákladů (pro případ tržních statků) případně na bázi WTP (ochoty zaplatit) či WTA (ochoty akceptovat), a to jak pro statky tržní, tak i pro statky netržní. K ocenování zmíněných dvou skupin statků přistupujeme zdánlivě odděleně, nicméně v obou případech se opíráme o shodné metodologické zázemí (neoklasickou ekonomii). Tržní statky lze oceňovat na bázi oportunitních nákladů, ale vzhledem k tomu, že ty jsou velmi komplikovaně dostupné, většinou se přistupuje k tomu, že se definují tzv. konverzní faktory shodné pro určité skupiny tržních statků. Následně se stínová ceny tržního statku stanovuje tak, že násobíme tržní cenu příslušným konverzním faktorem. Vzhledem k tomu, že dnes se v praxi konverzní faktory běžně využívají při hodnocení pomocí CBA, a to v situaci, kdy nejsou jednoznačně definovány, považuji za vellký přínos dané disertační práce, že zkalkulovala konverzní faktory pro všechny obchodovatelné statky a pro práci. Statky netržní se vzhledem ke svým specifickým charakteristikám oceňují každý zvlášť. Jako ukázku přístupu k jejich oceňování přinesla tato disertační práce kritickou analýzu ocenění tří vybraných, a to život, hluk a čas.
|
host ::
RSS.