|
|
Podpora československé opozice ze strany Francie v 80. letech 20.st.
Hrachová, Alena ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalá ská práce pojednává o podpo e eskoslovenské opozice ze strany Francie v 80. letech 20. století. Autorka koumá podporu a kontakty z oficiální úrovn francouzské reprezentace a také podporu od r zných iniciativ z francouzské ob anské spole nosti. Pozornost je v nována p sobení Francouzského velvyslanectví v Praze, Francouzského institutu v Praze, Výboru 5. ledna a dal ím výbor m na podporu Charty 77 ve Francii, Spole nosti Jana Husa, asopisu Sv dectví, socialist m, jiným levicovým iniciativám a církevním kontakt m. Do kontextu nového konceptu zahrani ní politicky Francie v i Východu je zasazena náv t va francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v Praze v roce 1988, b hem ní se jako první západní prezident setkal s disidenty. Autorka koumá také rekce eskoslovenské reprezentace na náv t vu francouzského prezidenta a na povolené setkání ob anských iniciativ na výro í Dne lidských práv 10. prosince 1988 v Praze. Studiem dobového francouzského a eského tisku (oficiálního i samizdatového) a rozhovory s pam tníky jsou zhodnoceny reakce na jednotlivé události a jejich interpretace v dané dob .
|
|
|
Česká společnost na počátku normalizace
Fejtl, Michal ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce pojednává o vlivu tří rovin na českou společnost po roce 1968. První rovinou je ideologie nového režimu, který se nazývá normalizační. Bylo možné lidi přinutit k loajalitě skrze marxismus-leninismus? A jaký ideologický základ měl normalizační režim v Československu, který měl legitimizovat jeho moc? Druhou, a tou nejširší, rovinou je sociální politika státu. Již od roku 1945 se v Československu rozvíjí velká sociální síť, která má velké úspěchy především v oblasti konsolidace nového komunistického režimu na počátku 50. let 20. století. Po roce 1968 je však situace rozdílná, než o 20 let dříve. Tato kapitola se zaměřuje na jednotlivé okruhy sociální politiky a rozebírá jejich kladnou stránku, ale též negativní. Jaké úspěchy měla normalizační sociální politika a do jaké míry vedla ke konsolidaci posrpnové společnosti v Československu? Na druhé straně se text bude zabývat i negativním aspektem jednotlivých sociálních výhod nabízených režimem. Tato negativa posléze z velké části přispěly k pádu režimu na konci roku 1989. Třetí kapitola se zabývá otázkou, do jaké míry byly na počátku normalizace silné trestní represe a jaký měly charakter. Sociální politika státu se v této části propojí s trestní represí a může velmi dobře ukázat charakter normalizační společnosti. Normalizační režim na počátku 70....
|
|
| |
|
| |
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Transformace a štěpení KSČ/M po roce 1989 Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989 až 1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991 a 1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení. Důsledky proběhnuvší transformace KSČ/M zkoumám ve své práci z několika pohledů. Ze stanov a organizační struktury můžeme vyčíst snahu o přeměnu ve stranu demokratického typu, demokratický centralismus byl odmítnut. Ve stranicko- politickém systému se strana vyhraňuje silně opozičně a dostává se do izolovaných pozic. Spolupracovala nebo dosud spolupracuje s některými subjekty, které lze...
|
|
|
Systém českých číslovek a jejich automatické rozpoznání v textu
Bureš, Jan ; Hlaváčová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mírovský, Jiří (oponent)
Diplomová práce má dva cíle. Prvním je systematické roztřídění českých číslovek a dalších (i víceslovných) kvantitativních výrazů s ohledem na možné využití pro automatické zpracování češtiny. Základem jsou stávající mluvnice češtiny a vlastní vyhledávání v českých jazykových korpusech. Druhým cílem je pak vytvoření programu na rozpoznávání číslovek v českém textu a jejich určení podle systému navrženého v části 1. Součástí programu je i určení morfologických vlastností číslovek, především jejich základního tvaru, rodu, čísla a pádu. U číslovek vyjadřujících konkrétní číslo, pokud nejsou zapsané číslicemi, pak program umí takový zápis vygenerovat, přičemž je počítáno i s tím, že pravidla pro správné zapsání číslovek nejsou často dodržována, takže nelze spoléhat na kodifikovaný pravopis.
|
|
|
Neonacistická pravice v České republice - nová vlna
Sedlák, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem mé práce je ideologická a politická transformace ceské neonacistické pravice do stranické rodiny populistická radikální pravice. To vše v kontextu studie Case Mudda The Populist Radical Right in Europe. Nejprve zanalyzuji celkový vývoj populistické radikální pravice a její ideové znaky. V druhé cásti pristoupím k analýze vybraných subjektu, které jsou s neonacistickou pravicí spojovány, primárne Delnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem "demokratický socialismus" v publicistických diskusích roku 1968
Tomka, Petr ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza pojmu "demokratický socialismus" z pohledu mediálních diskusí na stránkách soudobého tisku v průběhu "pražského jara". Dobový termín "demokratický socialismus" se zde vztahuje k problematice hledání možné nové podoby politického systému v okamžiku, kdy stávající komunistický režim se po dvaceti letech své existence nacházel ve vážné krizi, jež postihovala takřka všechny oblasti jeho fungování a vyústila nakonec až v pokus o jeho celkovou reformu během roku 1968. Politické myšlení "pražského jara" je v práci rozděleno do tří základních skupin - reformní politici, komunističtí intelektuálové a zástupci nestranické veřejnosti, přičemž pomocí analýzy soudobého tisku se autor snaží zachytit jistý celkový pohled představitelů těchto tří proudů na smysl a podstatu probíhajících událostí a na tomto základě dokázat, že v jejich tehdejších úvahách o možném cíli politických reforem se skrývají vážné rozdíly se zřetelem k otázce míry demokratičnosti zamýšleného režimu "demokratického socialismu". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úspěchy a neúspěchy krajní pravice ve Skandinávii
Košatková, Iva ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou skandinávských krajn pravicových stran a jejich úspchy, resp. neúspchy bhem dosavadních témtyiceti let jejich psobení. Širší teoretický rámec poskytuje podklad pro rozbor okolností vzniku a vývoje souasné krajní pravice v západní Evrop a pro definici této ideologické rodiny. Práce na základ vývojového konceptu tí vln poválené krajní pravice sleduje ideov-politický a programový vývoj skandinávských krajn pravicových stran - dánské Strany pokroku (FrPd) a jejího úspšného odštpku Dánské lidové strany (DFP), norské Strany pokroku (FrPn) a švédské Nové demokracie (NyD). Závrená ást práce analyzuje faktory relevantní pro vznik a následnou úspšnou konsolidaci nové krajn pravicové strany v daném politickém systému prostednictvím komparace tí pípad skandinávských stranických systém, v jejichž rámci více i mén úspšn operují nebo operovaly krajn pravicové strany. Na základ porovnání dánské a norské krajní pravice se specifickým pípadem Švédska, kde žádná krajn pravicová strana v dlouhodobém kontextu dosud neuspla, práce dochází k závru, že pro vznik a následnou konsolidaci krajn pravicových stran ve Skandinávii je píznivá zejména prosperující ekonomika s nízkou úrovní nezamstnanosti v rovin politického systému a charismatické vdcovství se siln centralizovanou stranickou...
|
|
|
Kooperace a konkurence mezi českými křesťansko-demokratickými stranami po roce 1989
Schrötter, Pavel ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Ceská spolecnost je oznacována za nejméne religiózní v Evrope a její historický vývoj predurcuje explicitne krestanské politické subjekty jen k omezeným volebním výsledkum. Presto v ceských zemích nastala na prelomu 19. a 20. století i v letech 1989- 1996 situace, kdy vedle sebe (nebo proti sobe) stálo ve stranicko-politickém spektru více relevantních krestansko-demokratických aktéru. Tato diplomová práce se venuje vývoji a vzájemným vztahum (v nekterých fázích kooperacním a v nekterých konkurencním) mezi ceskými krestansko-demokratickými stranami po obnovení pluralitního politického systému v Ceskoslovensku, respektive Ceské republice, v roce 1989. Autor zkoumá otázku, jestli je možné paralelní existenci techto dvou stran v letech 1989 až 1996 považovat za skutecnou prítomnost dvou relevantních reprezentantu stejného ideove-programatického proudu v jednom stranicko-politickém systému. A pokud ano, z jakých duvodu k této heterogenite uvnitr krestansko-demokratické stranické rodiny došlo a proc nebyla tato heterogenita vyrešena integrací dvou zmínených stran. Krome tradicního reprezentanta krestansko-demokratické politiky v ceských zemích Ceskoslovenské strany lidové (od roku 1991 prejmenované na Krestanskou a demokratickou unii - Ceskoslovenskou stranu lidovou) figurovala ve stranickopolitickém systému také...
|
host ::
RSS.